Balčik, mys Kaliakra a Varna

Když jsem se probudil do svého prvního rána v Balčiku, hned z balkonu jsem pochopil, že na tuto část cesty jsem se těšil podvědomě už od jejího počátku. Ranní pohled na sluncem se zalévající moře, příjemně chladivý, ale ne studený vzduch, trocha ovoce k snídani, to je symbol pohody, o které tak často sním.

královna Marie Balčik - komplex královny Marie - minaret Balčik - komplex královny Marie - minaret Balčik - komplex královny Marie - restaurace začleněná do starého mlýna Balčik - zákoutí v komplexu královny Marie Balčik - komplex královny Marie - římská zahrada Balčik - komplex královny Marie - břečťanová kaple Balčik - komplex královny Marie - nympheum Balčik - komplex královny Marie - nympheum Balčik - procházka komplexem královny Marie

V této galerii je 17 obrázků. Zobraz celou galerii

S paní domáci jsme se hezky pozdravili a když jsem se jí zeptal, zda je možné si u ní přeprat nějaké prádlo, souhlasila a oddechla si, když jsem jí ujistil, že prací prášek mám. Prádlo se vrhlo po hlavě do vířivého rytmu bubnu pračky a já jsem se vydal před půl devátou na autobusové nádraží. Chtěl jsem zjistit, jak jedou spoje na Mys Kaliakra, kam se v příštích dnech chystám. Pak jsem si zašel do internetové kavárny, abych se podíval na poštu z domova a dal o sobě nějakou zprávu. Byla to taková podzemní, temná místnost a obsluhoval zde jako ostatně téměř všude mladý kluk. Asi u PC příliš pohybu za den nemá a tak se pod ním židle silně prohýbala.

Po internetu jsem si sedl do jedné kavárny na kávu a chvíli si četl v průvodci o hlavní atrakci Balčiku, komplexu královny Marie, který jsem se chystal dnes navštívit. Asi po dvou kilometrech směrem ven z Balčiku jsem sešel na pláž, kde už je z dálky vidět dům s minaretem a u něho je vchod do královského komplexu.

Tento objekt byl hlavním sídlem královny Marie, která byla rumunského původu. Podle dobových fotografií to byla velmi krásná žena. Tím, že ve svém sídle postavila i minaret si chtěla získat přízeň muslimského obyvatelstva. Toužila být královnou všech, nejen pravoslavných.

Za vstup do botanické zahrady a komplexu budov královny Marie se platí jedno vstupné ve výši 10 Leva. Neuplynulo ani pár minut a ceny lístku jsem přestal litovat. Z přeplněné pláže a konzumního světa vstoupíte do míst, která si vás okamžitě podmaní. Celý areál včetně hlavní obytné budovy královny Marie začíná jen pár metrů nad pláží, ale mnohé další budovy jsou rozesety po úbočí nevelkého kopce. Celý je zalesněný a jako by ošperkovaný kvetoucími rostlinami. Nejprve jsem přišel k restauraci, která je včleněna do historické budovy dodnes fungujícího mlýna. Dlouhá a prostorná pergola porostlá ze všech stran hroznovým vínem poskytuje příjemné místo k odpočinku.

Kolem mlýna jsem po kameny dlážděné cestě přišel k nádherným vodopádům, které napájí menší říčku, přes kterou vedou dva mosty. Jeden kamenný a druhý dřevěný. Celé místo vodopádů je zakryto korunami vysokých stromů a podle vysílených tváří turistů, kteří se sem stahují z celého komplexu jsem usoudil, že se sem ještě asi vrátím.

Od vodopádů jsem přes romantická zákoutí, kamenné schůdky a portály došel až před sídlo královny Marie s minaretem. Jsou zde zachovány místnosti s dobovým nábytkem ve kterých žila, také koupelna s vanou a velké množství dobových fotografií. Některé části paláce jsou věnovány archeologickým nálezům, které byly v Balčiku a okolí objeveny a dokumentují jeho osídlení v průběhu předchozích tisíciletí.V nejnižším patře sídla je příjemná turecká kavárna s funkčními vodními dýmkami.

Nedaleko paláce jsem objevil římskou zahradu s mnoha barevnými květinami, lemovanou tůjemi a uprostřed s říčkou. Na jejím konci stála půdorysem čtvercová kaplička s oltářem uprostřed a keramickou plastikou sv. Bohorodičky a Kristem na stěně. Kaplička měla vchody ze tří stran a kompletně byla porostlá romantickým břečťanem. Každý ze tří vchodů měl nádherně kovanou bránu. Bylo to místo, které skýtalo tolik motivů k fotografování, ale to samé si patrně myslelo asi třicet dalších turistů, kteří stejně jako já čekali, až ostatní odejdou. Byla to do jisté míry válka nervů a trpělivosti, ale jelikož jsem nijak nespěchal, pohodlně jsem se uvelebil a vyčkával. Ani ne za dvacet minut se prostor více méně uvolnil a já mohl fotit.

Cestou dolů směrem k moři se nachází sloupové Nympheum s bazénkem uprostřed. Celé je ve stylu římské architektury. Odtud pokračovala cesta ke kapličce sv. Bohorodičky (v Bulharsku jsou to samé Bohorodičky). Při prohlídce komplexu občas narazíte na krásné a bytelné kamenné kříže se starými bulharskými nápisy. Z dobových fotografií jsem si uvědomil, že je nechala vystavět královna Marie jako jakási romantická zátiší, u kterých velmi ráda sedávala s pohledem upřeným na moře.

Od kapličky mne už kamenná cesta vyvedla z komplexu ven. Strávil jsem zde tři plné hodiny a odcházel jsem načerpán krásou a klidem. Když jsem pak měl vejít na rušnou pláž, byl to téměř zvukový náraz. Byla sluncem rozpálená a plná turistů, kteří ráno přijdou a večer odejdou. Kdo ví, zda některý z nich ví, jaký poklad mají jen pár metrů od sebe.

Ale moře lákalo a tak jsem se uvelebil pod jedním prázdným slunečníkem. Když ke mně přišel jeden mladý muž a požadoval peníze, sbalil jsem se a šel si lehnout na skály, které byly nedaleko. To mám stejně nejraději. Sice zde byli i další lidé, ale rozhodně jich bylo mnohem méně, než na regulérní pláži.

Kromě písečných pláží zde byla ještě i betonová mola, na kterých polehávalo také mnoho turistů. Možná to brali jako zádovou terapii. Svlečen do plavek, vystavil jsem své bílé tělo slunci, aby si povšimlo, kolik práce ho se mnou čeká. Pak už jsem chytil potápěčské brýle a šup do vody. Asi po hodině a půl slunění a potápění jsem se dosyta nabažil a podél pobřeží jsem dorazil do centra Balčiku. V jedné příjemné restauraci situované přímo nad hladinou moře jsem si dal něco k pití a dopsal deník.

Kolem sedmé večer jsem se šel podívat na mešitu, jejíž minaret jsem spatřil už dopoledne od komplexu královny Marie a usoudil jsem, že je zde asi živá muslimská komunita. Když jsem k ní dorazil byla bohužel krátce po uzavření a tak jsem se musel spokojit s prohlídkou malého hřbitova, který mešitu obklopoval. Muslimské náhrobky jsem viděl poprvé v životě. Stařičké kameny s téměř neznatelnými verši z koránu a znakem půlměsíce. Vyrůstaly ze země vzpínající se svými špicemi k nebi, jako by prosily Boha o slitování na svém posledním putování.

Procházel jsem se večerním Balčikem a záměrně jsem míjel turistická centra a lákadla, více mne zajímali místní lidé. Muži posedávající ve večerním chládku na oprýskaných zídkách a rozprávějících navzájem o zážitcích dne, ženy věšící prádlo, nebo pracující na zahrádce. Po osmé večer jsem dorazil domů, pěkně poděkoval paní domácí za vyprané prádlo a s knihou zanedlouho usnul spánkem spravedlivých. Dnešní slunce na mě vykonalo kus díla a tak jsem si užíval chladivé ložní prádlo.

Druhý den ráno, pátek 18.8.2006, jsem vstal časně, protože mne čekal výlet na Mys Kaliakra, který mne láká jako maják zbloudilé bárky na nočním moři. Literatura ho uvádí jako skalní pevnost nad mořem, jejíž zbarvení je do červena. Je to historické místo s malým kostelíkem. Autobus jel v půl deváté do Kavarny a odtud jel jiný už přímo na Mys Kaliakra. Jenže ten, když jsem se na něj ptal u pokladny právě odjižděl a tak paní pokladní ochotně vyběhla z kanceláře a křičela na řidiče, aby zastavil. Díky tomu jsem to stihl opravdu v hodině dvanácté. Cestou jsme nabírali postarší ženy s kuframa a já přemýšlel, co s nimi budou na Mysu dělat. Až tam jsem pochopil, že v nich mají své drahocené zboží v podobě nejrůznějších krajkových a paličkovaných deček, které zde turistům prodávají.

V půl desáté jsme zastavili přímo u Mysu. Celé pobřeží je asi 70 m vysoký a červený útes, strmě padající k bouřící hladině moře. Opar nad obzorem se pomalu ztrácel, slunce přidávalo na intenzitě a barva moře byla krásně modro zelená.

A tak jsem se vydal po stopách historie tohoto místa. Přístav zde byl založen již dávno před naším letopočtem. Byl obýván Miléťany, Římany, Bulhary a Turky. Velký význam získal v době 4.stol. n.l., kdy ve skalách byly vybudovány šachty, jimiž byla z moře zásobována posádka pevnosti. V jejím areálu stálo dokonce několik kostelíků, z nichž jeden, docela maličký paraklis sv. Nikolaje se dochoval doposud. Toto místo je známé i tím, že 40 dívek raději volilo smrt skokem ze skály do moře, než aby padlo do tureckého zajetí. Na Mysu je také velký památník gen. Ušakovovi, který v roce 1796 na tomto místě porazil tureckou flotilu. Jak je vidět, Bulharsko mělo s Ruskem velmi čilé záchranné vztahy.

A protože průvodce také uváděl, že v okolí je možné spatřit i delfíny, snažil jsem se sejít k moři co nejblíže, aby se pravděpodobnost že nějakého spatřím ještě zvýšila. Na dohled bylo možné vidět Balčik, který je snadno rozpoznatelný podle bílého skalního masivu nad městem.

Je tu nádherné muzeum vestavěné ve skále s maketou pevnosti z doby, kdy zde ještě vládl čilý vojensko-námořní ruch. Po jeho prohlídce se už ale vydávám na cestu k malé pláží ve skalnaté zátoce. Cesta je dlouhá, zhruba 7 km a tak se pokouším stopovat. Snaha je to marná a zhruba po půl hodině to vzdávám a zcela smířen se vleču sluncem spálenou stepní krajinou. Vnímám zvuky ptáků, vůně a po hodině a půl nakonec docházím k vysněné zátoce. Lidí je tu poskrovnu a tak si vybírám příjemné a odlehlé místo a pokládám se k odpočinku. Moře ale láká a tak po chvíli natahuji brýle, ploutve a šup pod vodu.

Ačkoliv je Chorvatsko známé svým křišťálově čistým mořem, musím říci, že Černé moře je mnohem krásnější. Čím? Je plné života. Krabi, mušle, ježci, prostě na co si vzpomenete zde najdete. A můžete obdivovat.

Do Balčiku jsem se vrátil večer kolem deváté hodiny a protože druhý den mne čekala cesta do Varny, kde bych rád navštívil především Archeologické muzeum. A tak jsem se připravil na zítřek a šel spát.

Varna je velké město, leží sice u moře, ale to je dobré navštívit a užít si ho někde jinde, kde je více klidu a čistoty. Zde jsou velké přístavy a klidu ani trochu. Vyjel jsem už brzy ráno a tak okolo deváté hodiny jsem již stál v centru města na náměstí Cyrila a Metoděje. Upoutal mne obrovský chrám sv. Bohorodičky. Postaven byl podle plánů obdobného chrámu v Petrohradu. Však také ruské kostely připomíná. Jeho zlatem se třpytící kopule vás přilákají již z dálky.

Co mne ale lákalo nejvíce, bylo Archeologické muzeum. Letos uplynulo 100 let od jeho založení a tak jsou v něm soustředěny ty největší poklady z celého Bulharska. Muzeum je rozděleno do několika rozsáhlých oddělení, které kopírují časové epochy, které Bulharsko zasáhly. Počínaje dobou kamenou, Řeky, římany, 1. Bulharská říše, Byzancie, 2. Bulharská říše a Turkové.

Byl jsem naprosto fascinován zlatými šperky, které byly vyrobeny s takovou jemností, že jednotlivé ornamenty nebylo možné skoro rozeznat pouhým okem bez lupy. Ale jak to udělali před více než 2 tisíci lety, když lupy nebyly? Byl zde vystaven trácký bojovník v kamenné truhle. Stále měl na kostech množství ozdob a kroužků, které zdobily jeho paže a tělo. Trochu překvapen jsem byl, když jsem procházel kolem zlatého pouzdra na penis.

Ve Varně jsem ještě navštívil mešitu, čistě náhodou jsem se nachomýtl k několika svatbám, prostě celý den byl nabitý prožitky, které budu vstřebávat ještě hodně dlouho. Autobus mi jel v sedm hodin večer a v osm dorazil do Balčiku. Jsou to náročné dny, ale to, co zde prožívám, mne zavlažuje víc, než cokoliv. Každý večer se snažím psát deník, ale někdy je to nad mé síly. Nezbývá, než pak dopisovat ze několik dní. Ale to už je příjemné práce u ranní kávy, než se vypravím za dalšími krásámi této úchvatné země. Zítra se rozjedu na jih Bulharska do Sozopolu.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-balcik-mys-kaliakra-varna.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-balcik-mys-kaliakra-varna.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Bulharské dobrodružství. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017