Dedegöl

Nejrozsáhlejším a zároveň nejvyšším masivem středního Tauru je 2992 m vysoký Dedegöl. Jako nějaká gigantická hradba odděluje od sebe tato impozantní hora dvě největší sladkovodní jezera v Turecku: Egirdir Gölü a Beyşehir Gölü. Žádná jiný vrchol v tzv. Jezerní oblasti není tak těžko přístupný, proto dosud jen málo cizinců mělo tu čest jej dobýt.

Těsně pod vrcholem hory Dedegöl se nachází nevelké jezírko. (foto: Sami Bey) Nejvyšší horou Jezerní oblasti je Dedegöl. (foto: Sami Bey) Vrchol Dedegöl nese na některých mapách název Dipoyraz. (foto: Sami Bey) Západní části Jezerní oblasti dominuje málo známý vrchol Asar Dag. (foto: Sami Bey) Další pohled na Asar Dag, jež se tyčí nedaleko města Bucak. (foto: Sami Bey) Přímo nad Emre Camp Hotelem se nachází vrchol Karadag. (foto: Sami Bey) Kremna Dag u přehrady Karacaören ukrývá záhadné starověké ruiny. (foto: Sami Bey) Emre Camp Hotel stojí na břehu přehrady Karacaören. (foto: Sami Bey) Přehrada Karacaören leží uprostřed nádherné přírody. (foto: Sami Bey) Hora Sarp se nachází východně od přehrady Karacaören. (foto: Sami Bey)

V této galerii je 12 obrázků. Zobraz celou galerii

Dedegöl tvoří několik desítek kilometrů dlouhý hřeben, jež se táhne od severu k jihu. Spíše nežli samostatnou horu připomíná tento mohutný masiv rozlehlé pohoří. To je patrně také důvod, proč panuje tak trochu zmatek v tom, jak se vlastně jmenuje nejvyšší vrchol. Kóta 2992 m bývá totiž na mapách střídavě označována názvem Dedegöl nebo Dipoyraz. Jasno nemají v této záležitosti ani samotní domorodci. Pokud přijmeme jako fakt tvrzení, že Dedegöl je název pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Dipoyraz, budeme asi nejblíže pravdě.

Andělská pastvina

Dedegöl alias Dipoyraz nabízí skutečně panenskou přírodu. Jeho svahy nehyzdí žádný lyžařský vlek ani jiný výdobytek civilizace. Cedrové a borové lesy se tu střídají s tradičními pastvinami, které ožívají pouze během letních měsíců. Všechny vesnice leží hluboko v údolích a na vrchol je to z nich velmi daleko.

Nejběžnější výstupová trasa vede přes pastevecký tábor Melekler Yaylasi (Andělská pastvina). Tomuto místu ve výšce přibližně 1700 m se také občas říká Melih Yaylasi. Dostat se sem lze po přibližně čtyřhodinovém pochodu z jediné silničky kroutící se z východu na západ napříč horami. Odbočka se nachází ve vysokém sedle mezi vesnicemi Yaka Köy a Yenişar Bedemli.

Z Andělské pastviny vede nahoru na hřeben několik tras. Nejprve se stoupá borovými lesy, potom po holých svazích, které každý rok koncem jara, hned jak roztaje poslední sníh, rozzáří záplava barevných květů. Kousek nad táborem cesta míjí také malebné horské jezírko Pinargözü. Vrchol lze zdolat asi za pět hodin. V závěrečné fázi se cesta větví. Po dosažení hřebene je třeba dát se vpravo. Odbočka vlevo vede na sousední nižší vrchol Kartal Tepesi (Orlí vrch).

Dědova růže

Hřeben Dedegölu je jediným místem ze kterého je možné spatřit najednou dvě největší sladkovodní jezera v Turecku. Směrem na východ se přímo dole pod horou rozkládá Beyşehir Gölü a daleko na západě je za dobrého počasí vidět třpytící se hladinu Egirdir Gölü. Pěkný je také pohled na okolní bezejmenné vrcholy.

Na hřeben hory Dedegöl se lze relativně obtížně dostat i z jiných míst. Jednou z možností je trasa začínající za vesničkou Eldere, která leží na západním úbočí hory. Tato cesta je bez místního průvodce velmi náročná na orientaci. Pokud se po ní vydáte na vlastní pěst, máte jen malou šanci na úspěch. Patrně dosáhnete hřebene, ale daleko od hlavního vrcholu, na jehož zdolání již nebudete mít čas ani síly – stalo se to již několika českým cestovatelům.

Pokud se dostanete na vrchol hory Dedegöl v létě, pak tu údajně můžete vidět zvláštní růžové květy vzácné rostliny, která dala hoře jméno a neroste prý nikde jinde na světě. Jak přesně vypadá nikdo vlastně neví. Dedegöl znamená v překladu Dědova růže, ale to je určitě jen nadsázka. Patrně jde o drobnou bylinu s růžovými kvítky, která miluje drsné vysokohorské klima.

Kaňon jako z westernu

Dedegöl patří k místům, kam občas pořádá výlety Emre Camp Hotel. Tento nedávno založený podnik stojí na lesem porostlých březích přehrady Karacaören v jižní části Jezerní oblasti. Proč majitel zvolil právě toto místo, když kolem je mnoho přírodních jezer? Snad proto, že je odtud dobrý přístup i do těch nejodlehlejších koutů hor a zároveň tato destinace leží ne příliš daleko od civilizace.

Emre Camp Hotel se zaměřuje na klienty hledající klid a toužící poznávat krásy okolní přírody. Nabízí tématické několikadenní výpravy zaměřené na botaniku, hmyz, rybaření či fotografování. Že jsou tyto akce vždy spojeny s pěšími pochody po křivolakých horských stezkách, to snad ani není třeba dodávat.

Běžný okruh zahrnuje návštěvu dubového pralesa Kasnak Oak (viz. předcházející díl), koupání ve smaragdové vodě přísně chráněného jezera Kovada a tradiční pohoštění ve stanu kočovníků. Pomyslnou třešničkou na dortu je procházka po dřevěných můstcích a kamenných chodníčcích na dně úchvatného kaňonu Yazili, který připomíná kýčovitou kulisu pro natáčení klasického westernu.

Královská cesta

Na své si při pobytu v Emre Camp Hotelu přijdou i milovníci historie. Také v této části Turecka není totiž o památky nouze. Nejvýznamnější místa spojuje dokonce tématická Stezka sv. Pavla, která byla navíc podrobně popsána ve zvláštním průvodci (bohužel jen v AJ a NJ). Ta má spojovat místa, která při svém misijním putování navštívil apoštol Pavel. Mnoho úseků této turistické trasy je totožných s kamennou antickou silnicí, která vedla kdysi napříč Anatólií z Efesu do Babylonu. Turci ji nazývají Kral Yolu (Královská cesta). Vlastně tak říkají její nejzachovalejší části, která se nachází právě v Jezerní oblasti - někdejší Pisidii.

Nejčastěji fotografovaný úsek Kral Yolu se nachází poblíž ruin starověkého sídliště Adada. O tomto záhadném místě není ve starých kronikách ani zmínka. Patrně se jednalo o nejvýznamnější svatyni v Pisidii, která podle archeologických nálezů značně zbohatla zejména v dobách Římské říše. Dnes je toto místo jen zřídka navštěvované, přestože svým půvabem předčí i mnohem známější památky v Malé Asii.

Informace na cestu

Doprava: Bez vlastního auta je pohyb v horách pod horou Dedegöl nesnadný. Většinu výše zmíněných vesnic spojují mikrobusy vyjíždějící z Egirdiru a Beyşehiru. Pokud nemáte čas, raději zvolte taxi. Vesnička Elsazi u přehrady Karacaören, kde stojí Emre Camp Hotel, je relativně snadno dosažitelná autobusy z Antalye na turecké riviéře.

Ubytování: Hotely všech cenových úrovní se nacházejí v Egirdiru i Beyşehiru. Na břehu veřejnou dopravou jen těžko dostupného jezera Kovada se nachází restaurace Çadir, kde je možné zapůjčit kempinkové vybavení. Jediným hotelem přímo v horách je Emre Camp Hotel.
Poštovní adresa: Emre Camp Hotel, Burdur/Bucak, Elsazi Köyü, Kavak Mahallesi, Karacaören Baraji, Turkey. tel a fax: 0090 242 247 01 68, web: www.emrecamp.com, e-mail: mtas@emrecamp.com

Vhodná doba: Pro výstup na vrchol hory Dedegöl je ideální červen – srpen. Pro běžnou turistiku se hodí období od května do října. Během léta je nutno počítat s vysokými denními teplotami a přizpůsobit tomu program.

Zajímavost: 19. května 2008 proběhne na tábořišti pod horou Dedegöl slavnostní setkání tureckých alpinistů.

Přírodní zajímavosti: Rezervace Kasnak Oak, rezervace Kovada Gölü, kaňon Yazili, jeskyně Zindan Magarasi

Památky v okolí: Kral Yolu, Adada, Kubadabad Saray (ruiny seldžuckého paláce), antické město Sagalassos

Tento článek je součástí seriálu Ve stínu Araratu. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017