Slavičí vrch a okolí

Za tureckým městečkem Selçuk se přímo nad troskami antického Efesu tyčí mohutný kopec známý jako Slavičí vrch. Těsně pod jeho vrcholem, na místě, kterému Turci říkají Merym Ana, stojí nevelký kamenný domek. Zde pravděpodobně strávila poslední léta svého života Marie, matka božího syna Ježíše Krista. Tajemná hora láká nejen zbožné poutníky, ale i davy turistů. Roku 1967 se sem vypravil dokonce i papež Pavel VI.

Panna Marie strávila prý poslední léta svého života v tomto domě na Slavičím vrchu. Interiér kaple Panaya Kapulu  zdobí obrázky Panny Marie, která je uctívána křesťany i muslimy. Působivé průčelí Celsovy knihovny patří k symbolům Efesu. Podle legendy přivezl Ježíšovu matku do Efesu sv. Jan v roce 37 n.l. Efes je považován za největší zachovalé antické město světa. Okolí hory Samsun Dag patří k nejkrásnějším koutům Egejského pobřeží. Kromě vzácné fauny jsou chloubou parku Dilek Yarimadasi také květy subtropické flóry. Z Artemidina chrámu, který patřil k sedmi divům starověkého světa, zbyl jen jeden sloup. Trosky Artemidina chrámu jsou hlavní turistickou atrakcí Efesu.

V této galerii je 9 obrázků. Zobraz celou galerii

Turci říkají Slavičímu vrchu Bülbül Dag a jsou náležitě pyšní na spojení tohoto místa se slavnou biblickou postavou. Panna Marie je totiž významnou světicí i pro muslimy. Ti sice nevěří v její pannenství ani v božskou podstatu Ježíše, ale uznávají Marii jako matku jednoho z největších proroků v historii lidstva.

Až do konce 19. Panoval názor, že hrob Panny Marie se nachází kdesi v Jeruzalémě. Pak však došlo k událostem, nad nimiž nezbývá než nevěřícně kroutit hlavou. Německá jeptiška Kateřina Emmerichová (1774-1824), která byla invalidní a do Turecka se prokazatelně nikdy nedostala, měla sen, ve kterém se jí zjevila Panna Marie a označila jí polohu svého hrobu a domu, v němž žila „dokud pro ni nesestoupili andělé a neodnesli ji do nebe“. Emmerichová napsala knihu, kterou později vydala a v ní situovala hrob a dům světice na pobřeží Egejského moře.

Poutní místo

Tým archeologů a nadšenců, který se v roce 1891 vypravil do Malé Asie, opravdu podle popisu Emmerichové našel pozůstatky kamenné stavby, neuvěřitelně podobné jejím vizím. Později se navíc ukázalo, že se tu odpradávna, vždy 15. srpna, konaly vzpomínkové bohoslužby za blahoslavenou Pannu Marii (svátek Nanebevzetí). Místo bylo totiž od byzantských dob ohniskem zbožňování a zájmu anatólských Řeků a pečovali o něj obyvatelé nedaleké vesničky Kirkince.

Průzkum domu, nazývaného turecky Panaya Kapulu, dokázal, že zdivo je ze 6. – 7. století a základy i podezdívka skutečně pocházejí ze století prvního. Stavba byla restaurována a rychle se stala významným poutním místem. V roce 1967 ji navštívila i sám papež Pavel VI., aby potvrdil náboženskou věrohodnost legendy a význam tohoto místa pro katolickou církev.

Podle biblických pramenů a pověstí přišel apoštol Jan, jehož hrob je v obci Selçuk pod Slavičím vrchem, do Efesu krátce po své zázračné záchraně z kotle s vařícím olejem. V meditacích zde pak žil až do konce svého života. Je tedy možné, že spolu s ním se do Efesu dostala i Marie a žila zde jedenáct let až do smrti v roce 48, kdy jí bylo 63 let, jak se traduje.

Posvátný pramen

Historicky by legenda mohla být postavena na reálných faktech. Na druhou stranu je však až zarážející, že by svatý Pavel o smrti tak významné osoby, jakou byla Marie, nezanechal žádnou zprávu. Přitom by to byl argument, který by mu určitě pomohl při obracení na novou víru, kteréžto činnosti se věnoval s nadšením sobě vlastním. Ignoroval snad přítomnost světice záměrně? Skrývala se Marie pod Slavičím vrchem před světem? Možné je všechno. Jak to bylo doopravdy, to se už asi nedozvíme nikdy. Jistě je jen to, že na zemi je zase jednu záhadu více.

Dnes je údajný příbytek světice přestavěn na kapli a poutníci, kteří k sem přijíždějí z celého světa o náboženském významu tohoto místa ani trochu nepochybují. Nejsou mezi nimi pouze křesťané, ale i muslimové.

Vedle posvátného stavby Panaya Kapulu vyvěrá malý pramen, jehož posvátná voda prý uzdravuje. O jeho léčivých schopnostech věděli turečtí venkované odnepaměti. Dříve se k němu proto během svátků táhla procesí nemocných, mrzáků a invalidů. Stáli tu pak v dlouhých frontách, aby se mohli napít či léčivou vodou naplnit přinesené nádoby. Někteří prý hned po pár doušcích zázračné tekutiny odhazovali hole a berle. Napít by se z pramene měl i ten, kdo se cítí zdráv, aby si upevnil své zdraví do budoucna.

Mimochodem, samozřejmě jsem neodolal a pár doušky se osvěžil. Mohu tedy potvrdit, že tato voda má skutečně zázračnou moc: kdo se jí napije, běhá celou noc 

Lesem antických sloupů

Svatyně Panaya Kapulu leží vysoko ve svazích Slavičího vrchu asi 7 kilometrů od Selçuku a přilehlého Efesu. Vede k ní kroucená asfaltová cesta, po které nejezdí žádný pravidelný spoj. Knižní průvodci obvykle tvrdí, že sem lze dostat pouze vlastním vozem nebo drahým taxíkem. To však není pravda. Během sezóny pořádají hotely a cestovní agentury z Efesu k údajnému příbytku Panny Marie organizované výpravy mikrobusy.

Za úvahu stojí rovněž celodenní pěší výlet kombinující prohlídku Efesu s následným výstupem na Slavičí vrch. Trasa vedoucí archeologickým nalezištěm k tomu přímo vybízí. Antické město je rozloženo ve svahu, přičemž východ v horní části ústí přímo na asfaltovou cestu stoupající ke kapli Panny Marie.

Spodní brána do Efesuleží od Selçuku, co by kamenem dohodil. Pokud se sem vydáte mikrobusem, potom přijdete o pěknou procházku. To už je lepší zvolit stylový dvoukolák tažený koňmi, což je specialita místního turistického průmyslu. Cestou ze Selçuku nelze opominout zastávku u pozůstatků Artemidina chrámu, který byl Hérodotem považován za jeden ze sedmi divů světa.

Popisovat slavnou historii Efesu by bylo nošením dříví do lesa. Naučný chodník provede návštěvníka lesem jónských i korintských sloupů a míjí všechny významné stavby tohoto zaniklého města. Skutečně úchvatnou podívanou nabízí především velmi dobře zachovalá Celsova knihovna, Herkulova brána a obrovský amfiteátr. Prohlídka celého areálu zabere několik hodin, velká část antického města je přitom nepřístupná. Horní východ se nachází za Agorou a je to od něho k domku Panny Marie necelých pět kilometrů. Cesta se vine piniovým lesíkem a není příliš strmá. Na parkovišti poblíž kaple není problém sehnat odvoz zpět do Selçuku.

Jeskyně sedmi spáčů

Pod Slavičím vrchem se kromě slavného Efesu nachází i několik dalších zajímavých míst. Kromě mohutné pevnosti a zbytků chrámu sv. Jana je to především proslulá jeskyně sedmi spáčů.

Podle staré legendy žilo kdysi v Efesu sedm mladíků, kteří patřili k tehdy velmi opovrhované a pronásledované sektě křesťanů. Časem jim začala být půda pod nohama tak horká, že se rozhodli město opustit a vypravili se do světa. V tom, jaká prožili na cestě dobrodružství, se jednotlivé verze příběhu liší v mnoha detailech. Všechna vyprávění však končí v jeskyni, kde mladíci bujaře popili a usnuli, aby se probudili až po mnoha staletích...

Dodnes není jasné, jak vlastně tento podivný příběh vzniknul, ani kdo jej stvořil. Stejnou záhadou je, proč byl kdysi v křesťanských zemích tolik populární. Ve středověku naháněl mnoha pověrčivým cestovatelům takový strach, že popisovali strašidelnou jeskyni u Efesu s posvátnou hrůzou a vůbec se neodvažovali do ní vstoupit. Dnes je toto místo turistickou atrakcí. Otázkou však zůstává, zda tu skutečně někdy nocovalo oněch „Sedm spáčů efezských“, jak praví starobylá pověst. Podobných jeskyní se totiž nachází v okolí více.

Samsun Dag

Ideální základnou pro výstup na Slavičí vrch je městečko Selçuk. Kdo má rád moře, ten dá však asi raději přednost deset minut jízdy vzdálenému pobřežnímu letovisku Kuşadasi.

Kopcovitá krajina, jež lemuje zdejší pláže byla v první polovině 20. století revírem, kde střílel levharty legendární turecký lovec Mantolu Hasan. Dnes již zde tyto velké kočkovité šelmy nežijí, ale málokde na egejském pobřeží najdete tak neporušenou přírodu. Za pozornost stojí především hora Samsun Dag (starověká hora Mycale), jejíž impozantní silueta se tyčí k obloze jižně od Kuşadasi a je součástí rezervace Dilek Yarimadasi Parki. Ta byla založena na stejnojmenném poloostrově již roku 1966 za účelem ochrany původních lesů a rozličné fauny, která zahrnuje vzácnou formu anatolského rysa, divokou kočku a šakala.

Pokud máte čas a chuť vydat se mimo turisticky frekventované stezky, pak rozhodně neopomeňte Samsun Dag navštívit. Mějte však na paměti, že veřejnosti je přístupná pouze malá část z 28 tisíc akrů rozlohy parku a zbytek tvoří vojenský prostor. K nepřístupným místům patří bohužel i lákavě vyhlížející špička poloostrova. Zakázané stezky jsou označeny cedulkou s vojákem nebo nápisem „Yasak Bölge“ a v případě, že je nebudete respektovat, narazíte brzy na ozbrojence, kteří vás vykáží pryč.

Většina turistů navštěvuje pouze pobřežní část parku, kde deset kilometrů dlouhá dlážděná cesta spojuje několik opravdu krásných pláží lišících se povrchem (písek, štěrk, oblázky). Výstupová cesta na vrchol vede po jižních svazích hory, nikoliv tedy od pobřeží. Výchozím bodem je vesnička Eskidoganbey, kam lze při troše štěstí dojet mikrobusem. Přírodní krásy rezervace rozhodně vynahradí všechny obtíže spojené s cestováním do tohoto odlehlého kouta Egejského pobřeží.

Doprava: Selçuk má dobré spojení se všemi velkými městy v západním Turecku. Denně sem jezdí desítky přímých spojů z Istanbulu, Izmiru a Ankary. To samé platí pro letovisko Kuşadasi. Nejbližší letiště je v Izmiru. Mezi Selçukem a Kuşadasi pendlují četné minibusy. Na pláže u rezervace Dilek Yarimadasi jezdí v sezóně také mikrobusy, ale do vesniček přímo v horách je spojení horší.

Ubytování: Okolí Slavičí vrchu patří k turistickým centrům Turecka a sehnat ubytování zde není problém.

Selçuk: Nejlevnější jsou rodinné penziony na okraji města. Dohazovači oslovují turisty, hned jak vylezou z autobusu. Běžná cena za dvojlůžkový pokoj bez klimatizace se pohybuje od 20 – 35 EUR. Za mešitou Asa Bey Camii se nachází příjemný Garden Kemping, který využívají především majitelé karavanů.

Kuşadasi: Cenová hladina je zde vyšší nežli v Selcuku a sehnat levný pokoj může být v sezóně obtížné. Levnější bývají podniky více vzdálené od pláže.

Dilek Yarimadasi Park: Přímo v parku nejsou žádná ubytovací zařízení. Nejbližší penziony a hotely najdete ve vesnici Güzelçamli, která leží asi jeden kilometr od vstupu do rezervace. Je to klidné, ale poněkud nudné místo. Bezpečně můžete přespat ve stanu či „pod širákem“ přímo na některé pláži uvnitř parku.

Vhodná doba: Ideální dobou je jaro (duben, květen). Pokud chcete spojit výlet s koupáním v moři, pak přijeďte v létě. Každoroční pouť k údajnému domku Panny Marie se koná 15. srpna a účastní se jí společně muslimové i křesťané.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-efes-slavici-vrch.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-efes-slavici-vrch.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Ve stínu Araratu. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] jana michalcova (2009-04-07 19:49:36 | 213.151.217.133)
dobry den, precitala som si vas prispevok o Efeze, kde ma najviac zaujalo miesto Jaskyna siedmych spacov efezskych. Pisem bakalarsku pracu na temu rane krestanskych katakomb, kde taktiez spominam aj efez a misto Siedmych spacov. Chcela by som vas poprosit, ci by ste mi nemohli odporucit literaturu, ktoru ste pouzili na napisanie tohoto clanku, pripadne ak viete o nejakej, kde by som nasla viac informacii o tejto lokalite. dakujem, jana michalcova
[2] Zdenek Micka (2009-04-08 06:28:19 | 90.176.151.232)
odpověď na komentář [1] autora: jana michalcova:
O miste se zminuje napr. Mark Twain ve svem cestopise Nasinci na cestach. Zakladni fakta najdete take v pruvodcich, doporucuji ceskou verzi pruvodce po Turecku od Rough Guide. To je vubec dobry zdroj info o teto zemi. Pokud si vzpomenu na nejakou dalsi publikaci, tak se ozvu. S pozdravem, Zdenek Micka
[3] Radek (2012-05-04 23:20:29 | 83.208.83.44)
Sbírám knihy které patří do kategorie - proroctví katolických světců a mystiků. Podívejte se na moje web stránky a to konkrétně na: http://opusbonum.g6.cz/hobby/knihy/knihy.html - jsou tam knihy, které se těžko shánějí po nakladatelství a antikvariátech. Z křesťanských katolických proroků (vizionářů) si mi nejvíce líbí A. K. Emmerichová. Český básník a kněz Jakub Deml vyhlásil A.K. Emmerichovou za svou "největší autoritu po Písmu". A. K. Emmerichová bývá právem označována za novozákonní prorokyni, a její dílo takřka za "páté evangelium". S pozdravem, Radek.

Diashow Aljaska 2017