Pyramidy v Gíze

Když Napoleon spatřil pyramidy v Gíze (bylo to 21. července 1798 před „bitvou u pyramid“, v níž porazil mamelucká vojska), pronesl slavnou větu: „Vojáci, čtyřicet století hledí na Vás!“. Tváří tvář této kamenné záhadě nebylo třeba říkat více. Pyramidy jsou obrovské, záhadné, jednoduché, monumentální a věčné, alespoň ve srovnání s délkou lidského života určitě. Působí, jako by se lidé chtěli vyrovnat bohům. A nutno říct - téměř se jim to podařilo.

Karavana vyráží! Pauza v poušti. Pyramidy v Gíze - pohled směrem z pouště. Zleva Mykerínova, Chefrénova a Cheopsova pyramida. Policejní kontrola (vlevo). Za Mykerínovou pyramidou vykukuje Chefrénova pyramida. Chefrénova pyramida působí nejvyšším dojmem a zachovaly se na ní zbytky obkladu v horní části. Vlevo Chefrénova, vpravo Cheopsova pyramida. Velká sfinga v Gíze. V pozadí Cheopsova pyramida.

V této galerii je 7 obrázků. Zobraz celou galerii

Napoleon stáří pyramid lehce podcenil, ve skutečnosti jsou staré kolem 45 století. A jeho egyptská výprava dopadla po počátečních oslnivých vojenských úspěších neslavně a Napoleon z Egypta nakonec uprchl. Ale egyptské tažení mělo nesmírný vědecký význam. Z Egypta byla mimo jiné přivezena slavná Rosettská deska, na jejímž základě geniální francouzský učenec Jean-François Champollion rozluštil v roce 1822 egyptské hieroglyfy. Napoleonovou výpravou začal systematický zájem Evropanů o Egypt, který trvá dodnes. A snad žádné jiné egyptské stavby nevzbuzují v člověku tolik emocí, jako pyramidy v Gíze.

Pyramidy v Gíze

V Egyptě se vyskytuje pyramid několik desítek. První pyramidu si nechal postavit první panovník Staré říše, farao Džoser, v Sakkaře. Postavil ji pro něj stavitel Imhotep, první architekt ve světových dějinách, kterého známe jménem. Pyramida v Sakkáře byla ještě stupňovitá a „jen“ 61 metrů vysoká a byla dokončena asi kolem roku roku 2650 př.n.l. Asi 100 let po Džoserovi se panovníci čtvrté dynastie rozhodli, že postaví stavby ještě mnohem monumentálnější. A tak se stalo. Pouze tři pyramidy v Gíze jsou většinou považovány za první div světa. A na světe asi neexistuje stavba (snad s výjimkou Velké čínské zdi), která by člověka tak uchvacovala svými rozměry, jako jsou právě tři kamenné zázraky v Gíze.

Největší egyptskou pyramidou je Cheopsova (Chufuova) pyramida. Dnes má výšku 137,5 metrů, ale původně byla o rovných 10 metrů vyšší. V průběhu tisíciletí totiž přišla o svojí špičku a na vrcholu se tak utvořila malá plošinka. Dříve se dalo vylézt na její vrchol a mnoho odvážlivců zde dokonce přespalo, aby se ráno mohlo kochat pohledem na východ slunce. Za druhé světové války tu dokonce byla Brity zřízena protiletecká pozorovatelna. Jak ale turistů v Egyptě přibývalo, docházelo k ničení pyramidy a také ke smrtelným úrazům (pyramida je opravdu docela strmá!), takže egyptská vláda logicky lezení na pyramidu zakázala.

Půdorys pyramidy je (na rozdíl od obdélníkovité pyramidy v Sakkáře) dokonalý čtverec o straně 230 metrů. I tento rozměr byl ve starověku delší, a to o dva metry. Takže obvod stavby je téměř celý jeden kilometr! Na její stavbu bylo použito celkem dva a čtvrt milionu kamenných kvádrů, vážících v průměru okolo dva a půl tuny. Stavbu stavěli pravděpodobně svobodní rolníci, když zrovna neprobíhaly zemědělské práce, protože se jednalo o stavbu posvátnou, a proto se nehodilo použít k ní otroky. Jakou se však přesně stavělo technologií, o to se dodnes vedou spory. Jisté je, že Egypťané znali páku, nakloněnou rovinu a kladku, na stavbě tedy musely dělat desítky tisíc lidí mnoho let. Uprostřed pyramidy jsou pak tři pohřební komory. V jedné z nich byl pohřben farao s nádhernou pohřební výbavou. Bohužel všechny pyramidy byly vykradeny již ve starověku.

Chefrénova (Rachefova) pyramida už není zdaleka tak obdivovaná. Dokonce se najdou i tací, co za div světa považují pouze pyramidu Cheopsovu. Což je dost podivné, protože v současnosti je Chefrénova pyramida jen o jeden metr nižší než Cheopsova. Má 136,5 metru (původně 143,5 metru) a strana měří 215 metrů. Zachovaly se na ní i zbytky původního obložení a hlavně - Chefrénova pyramida vypadá z většiny pohledů vyšší než Cheopsova, protože z celé trojice leží uprostřed a je mírně vyvýšena nad ostatní. Navíc její sklon je o trochu strmější než u Cheopsovy pyramidy. U Chefrénovy pyramidy pak leží další egyptská záhada, velká sfinga. Ta byla vytesána do velkého kamenného bloku a zobrazuje bytost se lvím tělem a hlavou člověka. Její délka je 70 metrů a výška 20 metrů. Kdysi byla celá zasypána pískem a čouhala jí jen hlava, dnes je odkryta prakticky celá. Pravděpodobně zobrazuje samotného faraona Rachefa.

Mykerínova (Menkaurého) pyramida se krčí vedle svých obrovských sousedů téměř jako trpaslík - její výška je „pouhých“ 66,5 metru a strana 108 metrů. Pořád je tedy vyšší než petřínská rozhledna a kdyby stála sama někde jinde, určitě by byla obletována davy nadšenců, ale v Gíze už se většina turistů ani nenamáhá dojít až k ní a spěchá do svých klimatizovaných autobusů. Nicméně žádný faraon po Mykerínovi už tak vysokou pyramidu nepostavil.

Kromě tří velkých pyramid a Sfingy se v okolí nachází i zbytky dalších staveb, zejména malé pyramidy, určené pro faraonovy manželky a zbytky zádušního chrámu.

Na velbloudech k pyramidám

Pyramidy jsou samozřejmě pro turistu v Káhiře turistickým tahákem číslo jedna. Administrativně je sice Gíza samostatným městem a má asi 3 miliony obyvatel, ale ve skutečnosti je to součást obrovské aglomerace Velké Káhiry, která čítá nějakých 20 milionů lidí. Gíza je vlastně ta část káhirské aglomerace, která leží na západním břehu Nilu. K pyramidám jsme se z centra Káhiry dostali nadvakrát - nejdříve klimatizovaným městským autobusem a pak dodávkou pro 6 osob (bylo nás šest) až téměř k pyramidám. Téměř je důležité slovo, protože hned jak jsme vylezli z dodávky, odchytnul nás místní velbloudář. Jelikož jsme stejně plánovali v Egyptě vyzkoušet jízdu na velbloudu, nedalo mu moc velkou práci nás přemluvit k výletu. Drobná potíž byla v tom, že velbloudů bylo pět a nás šest, což bylo elegantně vyřešeno tím, že dva členové výpravy jeli na velbloudu ve dvojici. Samotný velbloudář pak jel vedle nás na koni a popoháněl svého sluhu, pobíhajícího okolo.

Pyramidy leží úplně na kraji Gízy a hned za nimi začíná zástavba - proto se všechny fotografie fotí směrem do pouště, aby domy tyčící se za pyramidami, nekazily celkový dojem. My jsme na velbloudech zamířili k pyramidám přesně z opačného směru, než šel hlavní nápor turistů. Ti se většinou přivalí ve svých klimatizovaných autobusech až téměř k Cheopsově pyramidě, kdežto my jsme přicválali nejdříve k pyramidě nejmenší, Mykerínově. Do pyramidy se dalo i vlézt - a kdo by se nechtěl podívat do vnitřku pyramidy, že? Takže jsme tam vlezli také a byli zklamáni. Chodba do pyramidy je tak nízká, že jsem se přes veškerou opatrnost několikrát praštil do hlavy. Navíc je chodba také dost úzká a dovnitř se valil souvislý proud lidí, kteří se nesnadno vyhýbali těm, co chvátali nahoru. Vzduch v chodbě i v samotné pohřební komoře byl téměř nedýchatelný. A uvnitř - nic! Ani mě nemrzelo, že jsem si na to nic nevzal foťák, s kterým mě dovnitř za žádnou cenu nechtěli pustit, takže jsem ho svěřil do opatrování strážci u vchodu.

Nevýhodou výletu s velbloudářem bylo to, že jsme se pořádně nedostali k druhým dvěma pyramidám, které jsme viděli pouze zdálky. Zajeli jsme ale alespoň ke Sfinze. Stavba je to určitě zajímavá, ale Sfinga je napůl jakoby zapuštěná do země, odkud byla dříve vykopána, takže abyste udělali klasický nádherný záběr monumentální sochy s pyramidou v pozadí, musíte dlouho hledat vhodný záběr a fotit z podhledu.

Okolo pyramid je prostor hlídán policisty na velbloudech, kteří kontrolovali i našeho velbloudáře, jestli má povolení ke svým službám. Vše proběhlo v pořádku a vyrazili jsme zpět. Při nasedání na velblouda se mi podařil drobný incident - jelikož jsem byl moc iniciativní a chtěl nasednout dříve než dal velbloudář pokyn, velbloud s sebou nečekaně trhnul a já se svalil do písku. Byl jsem pak náležitě poučen, že velbloudi jsou tímto způsobem záměrně vycvičeni, takže ani případný zloděj velbloudů by zřejmě na zvířeti daleko nedojel.

Celkově nás výlet na jednu osobu přišel na 40 egyptských liber, (tj. v roce 2000 asi 400 Kč), včetně vstupu do Mykerínovy pyramidy. Ta mě lehce zklamala a neměli jsme bohužel čas objet všechny pyramidy a zastavit se u každé (nezdá se to, ale okruh okolo pyramid zase tak krátký není). Samotná jízda na velbloudech však stála zato a výlet to byl vpravdě stylový!

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-egypt-pyramidy-giza.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-egypt-pyramidy-giza.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tématicky příbuzné články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] Jaroslav Hýža (2011-10-27 23:52:39 | 90.180.250.180)
http://web.iol.cz/jaroha Já jen abyste neumřeli blbí. ;-)
[2] Pavel (2011-10-28 02:20:20 | 110.142.168.138)
odpověď na komentář [1] autora: Jaroslav Hýža:
A co tím chtěl básník říci?

Diashow Aljaska 2017