Champagne pools

Dnes máme v plánu prozkoumat severnější část ostrova, a tak si to po přejetí centrem ostrova zpět na východní pláž zase upalujeme po pláži ve směru včerejší cesty. Nejsevernější dostupný bod ostrova, kde je ještě něco k vidění, jsou tzv. Champagne pools, Šampaňská jezírka...

19.11.99 Fraser Island, den druhý

Ráno nás budí hřejivé paprsky sluníčka. Idylu dotváří šplouchající moře, jehož šumění se mísí se zpěvem ptáků v korunách stromů nad našimi hlavami, a tak není divu, že ve spacácích moc dlouho nevydržíme a běžíme si užívat radši pláže. Válíme se tam skoro celé dopoledne, s knížkou i bez, ale hlavně nadšení z toho nádherného dne.

Dnes máme v plánu prozkoumat severnější část ostrova, a tak si to po přejetí centrem ostrova zpět na východní pláž zase upalujeme po pláži ve směru včerejší cesty. Nejsevernější dostupný bod ostrova, kde je ještě něco k vidění, jsou tzv. Champagne pools, Šampaňská jezírka. Jsou to v podstatě skutečně jakási “jezírka“ vytvořená dlouhodobou erozí v pobřežních skaliskách, kdy vlastní vodní nádržka je oddělena od širého moře pár metry ploché skály, přes kterou se tu a tam přelije větší vlna a doplní tak vodu v jezírku. Ta je o něco teplejší než na širém moři a umožňuje docela příjemné koupání. Ono člověku kromě koupání v jezerech a potocích stejně nic moc jiného nezbývá, protože na otevřeném moři je koupání zakázáno. Řádí tady silné mořské proudy a taky žraloci, takže v moři skutečně nikoho nevidíme a i nás tak přechází chuť to zkusit. Snažíme se aspoň pohledem objevit na hladině nějakou tu žraločí ploutev, ale bezúspěšně. Asi se žraloci turistům jen tak neukazují. Nebo že by tu vůbec nebyli?

Koupání jsme zakrátko vzdali, celkový dojem výrazně kazil dav turistů, dělající z téhle atrakce obyčejné koupaliště, navíc nám přijde, že je celé místo další nafouknutou reklamní bublinou pro turisty, zaostávající svou skutečnou kvalitou za pověstí. Sedíme už zase v autě a frčíme si to po pláži zpátky na jih. Chceme stihnout ještě dneska navštívit jezera uprostřed ostrova a díky přicházejícímu přílivu už nemáme moc času. Nakonec však stejně musíme sjet na vnitrozemskou cestu, protože k jezerům se jinak dostat nedá. Po nějakém tom drkocání konečně přijíždíme k největšímu a nejslavnějšímu jezeru ostrova, tzv. McKenzie lake (proč se i tady musí jezero jmenovat po konkurenci?). Musím říct, že je skutečně krásné, na rozdíl od “čajového“ jezera je jeho voda úplně průzračná, takže je možné pozorovat krásně bílý písek na jeho dně. Zdálky pak působí sytě modrou barvou. Jako obvykle ale dojem kazí desítky turistů, rozvalených na pláži. Nějakou dobu sedíme, nebo se procházíme na břehu a pak jdem rozbalit stany. Tuto noc se veřejnému tábořišti nevyhneme a přestože i to má své výhody, např. ohniště, se slzou v oku vzpomínáme na naši “rajskou“ pláž v západní části ostrova z předchozí noci. Namísto klidného, romantického výhledu na bělostnou pláž omývanou vlnami oceánu se nám nabízí pohled na stany okolních turistů a pokřikující Němce. No jo, jsme na turisticky atraktivním místě…

Podvečer prožíváme opět každý po svém. Vaříme postupně večeři pro pět lidí v jediném ešusu, který jsme si vzali s sebou. Naštěstí jsou jen špagety s nějakou omáčkou, tak se to dá zvládnout. Zrovna nevařící jedinci si čtou, Tomáš zase něco pronáší do kamery, Marťa se už vidí ve spacáku. Večer poklidně plyne, než nás z idyly vyruší Laďčin hlas. “Pojďte se na něco podívat!“ Spěcháme za ní směrem k sociálním zařízením. Je už tma, a tak se nám rozjasní až při posvícení baterkou na dveře pánských toalet. Našim zrakům se nebojácně vystavuje asi patnácticentimetrový pavouk! Fuj, představa, že by tak člověk potmě šel a na tu potvoru na dveřích šáhnul… Ještě nějakou dobu nehýbající se monstrum pozorujeme a točíme na video, než se opatrně vydáváme zpátky ke stanu. Pro dnešek všichni vynecháváme večerní čištění zubů, do místnosti s pavoukem se nám dvakrát vlézt nechce. Tahle zkušenost nám znovu připomíná, že jsme v Austrálii, kde člověk nikdy neví, na co narazí. To ostatně dokládají i naše obezřetné pohledy před každým krokem do tmy nebo usazením se u ohně.

Je pozdě večer a většina naší výpravy už šla spát. Sedíme s Liborem u ohně, pozorujeme plameny olizující poslední kusy dřeva a posloucháme jeho slábnoucí, čím dál více nepravidelný praskot. Tichá chvíle pro koukání na hvězdy, diskuze o našich dosavadních zážitcích na cestě a o dalších plánech, sdílení vzpomínek a představ o smyslu života… Kolem se každou chvíli mihne stín divokého psa dinga, kterých je na ostrově habaděj. Důkladně jsme zamkli všechno jídlo v autě a tak se nemusíme bát. To už ale únava přepadá i nás a tak se berem na kutě. Máme za sebou náročný den. Postupně utichá i naše okolí, až se celý tábor ponoří do ticha australské noci na tomto báječném ostrově, jen tu a tam přerušovaném zavytím divokého dinga někde v dálce.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-fraser-island-champagne-pools.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-fraser-island-champagne-pools.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Fraser Island. Nezapomeňte si přečíst i další články:

Tématicky příbuzné články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] Pavel (2009-01-27 11:16:29 | 121.222.150.73)
Champagne pools už dneska neexistují - proud a příboj je zasypal pískem...

Diashow Aljaska 2017