Jak přenocovat v buši - a přežít

V buši a pouštích je však všechno jinak. Zpravidla zde neexistuje žádná infrastruktura natož kempinkové plochy. Musíte si tedy vhodné místo k přespání nalézt sami. Pokud má automobil velkou zahrádku, je výhodné přespat na ní. Některé zapůjčené typy terénních vozidel umožňují i přespání uvnitř vozu, ale nejpohodlnější je uložit se přímo na zemi vedle vozu...

Vniknutí na soukromý pozemek se netrestá

Přespat lze v australské přírodě mnoha způsoby. Ekologicky nejpřijatelnější je vyhledat některý z kempů či hotelů. Ceny jsou přijatelné a zejména autokempy mají velmi dobré vybavení a vysoký standard. Přesto se však snadno může přihodit, že žádný kemp k dispozici není. U frekventovaných cest se nalézají odpočívadla, z nichž většina je připravena k přespání motoristů alespoň tak, že zde najdete zásobník s pitnou dešťovou vodou. Je ale nutné respektovat dopravní značení, které vás může rovněž upozornit, že nejbližší kempinková plocha se nalézá tak a tak daleko a přespání je na tomto místě zakázáno.

Někdy se můžete pohybovat po území soukromých farem a domorodců. Pokud projíždíte farmou, narazíte dříve či později na vrata, která oddělují jednotlivé pastevní plochy farmy. Pokud jsou vrata otevřená, pouze projeďte, pokud jsou však uzavřená - opět je po projetí vašeho vozu uzavřete. Majitel farmy by měl o vaší přítomnosti vědět předem, není-li to však možné a dojedete-li až k farmářovu domu nebo jej potkáte, pozdravte, požádejte o další průjezd a zeptejte se, zdali nemáte zaplatit nějaký poplatek. Obyčejně se platí několik symbolických dolarů. Cesty, které se totiž na území farmy nacházejí, jsou soukromé a za jejich vybudování musel farmář zaplatit.

Pro vjezd do domorodé rezervace je nutné povolení, které je možné zakoupit na nejbližší policejní stanici nebo roadhousu před rezervací. Někdy je povolení velmi drahé a přijde Vás až na 50 AUD. Jeho zakoupení přímo na území rezervace již možné není a bez něj vám neprodají žádné pohonné hmoty.

Plachta izoluje před vlhkem i hadem

V buši a pouštích je však všechno jinak. Zpravidla zde neexistuje žádná infrastruktura natož kempinkové plochy. Musíte si tedy vhodné místo k přespání nalézt sami. Pokud má automobil velkou zahrádku, je výhodné přespat na ní. Některé zapůjčené typy terénních vozidel umožňují i přespání uvnitř vozu, ale nejpohodlnější je uložit se přímo na zemi vedle vozu. Jako podklad pro spací plochu použijete přeloženou velkou plachtu, která je nutnou výbavou vozu a na rozích ji zatížíte kameny či stanovými kolíky. Plachta vás nejen izoluje od vzlínání zemní vlhkosti či sypkého písečného podkladu, ale zároveň vás i ochrání před nenadálou noční návštěvou hadů. Mějte na paměti, že žádný z hadů na člověka samovolně nezaútočí, není-li drážděn nebo necítí-li se být ohrožen. Obecné pravidlo je, že pokud hady nevyhledáváme, většinou je ani nespatříme.

V tropických částech severu kontinentu použijeme nad plachtu zavěšenou moskytiéru, jejíž okraje pečlivě zastrkáme pod okraj plachty, kterou posléze zatížíme kameny nebo zavazadly, aby při spánku nedošlo k nadzvednutí moskytiéry. Australští komáři jsou sice velmi nepříjemní a je jich mnoho, ale nepřenášejí žádnou z forem malárie.

Pozor na ostré zuby mořského krokodýla

Mořské pláže na severu Austrálie jsou k přespání naprosto nevhodné a nebezpečné. V tom nejlepším případě vás pokoušou písečné blechy, což rozhodně není příjemné. V horším případě neodhadnete dobu odlivu a celé ležení se vám promočí mořskou vodou. V tom nejhorším případě se můžete stát obětí mořského krokodýla, který dosahuje délky šesti metrů a hmotnosti jedné tuny. Ze stejného důvodu nikdy v tropických oblastech nespěte v bezprostřední blízkosti většího vodního toku nebo rezervoáru.

Místo k přespání si zásadně vyhledejte mimo cestu po níž jste přijeli a spěte na odvrácené straně vozu. Tím snížíte riziko, že do vás někdo v noci narazí, či vás přejede.

Ráno, po probuzení, je důležité důkladně vyklepat obuv nežli si ji nazujete. Předejdete tak mnoha problémům a ještě se leckdy podivíte, co všechno zajímavého se Vám přes noc do bot schovalo.

Co je doma samozřejmostí…

Zcela samostatnou kapitolou je vyprazdňování se v outbacku. Na Tasmánii je dokonce k dispozici celá publikace o tom, jak a co zařídit, abychom zbytečně nezatěžovali životní prostředí. V písčitém pouštním terénu a suchém podnebí exkrement zahrabeme v blízkosti nějakého keře či trsu spinifexové trávy včetně toaletního papíru, přibližně deset centimetrů pod povrch. Umožníme tak poměrně rychlou recyklaci pomocí všudypřítomných nejrůznějších členovců a baktérií. V tropických oblastech a v oblastech s kamenitým povrchem exkrement nezahrabáváme pod úroveň okolního povrchu, ale přihrneme na něj prašnou hlínu nebo humózní zeminu z blízkého okolí. V žádném případě exkrement nezarovnáváme kamením či nezahrabáváme hluboko pod zem. To však neplatí o toaletním papíru, který je naopak vhodné v mělkém důlku zatížit a zahrnout zeminou. Zásadně se nevyprazdňujeme na březích řek a creeků a na plážích, ať jsou jakkoliv opuštěné.

Množství dalších praktických cestovatelských rad a zkušeností najdete na CD Australis. Kromě nich přináší tento virtuální průvodce přes 3 000 fotografií, podrobné mapy národních parků, kresby, animace, texty o floře, fauně, biotopech, geologii, kultuře a historii, originální hudbu atd. Podrobné informace o obsahu a ukázky hledejte na www.australis.cz.

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Kuba