Jak se neztratit v Ekvádoru

V roce 2005 jsme se s kamarádem rozhodli, že pojedeme do Ekvádoru. Proč zrovna tam? Chtěli jsme jet někam do Latinské Ameriky, a jelikož jsme oba učitelé, máme čas v létě. Jenže v létě je například ve střední Americe období dešťů, takže Kostarika, Panama a spol. nepřicházely v úvahu. A v červenci a srpnu je zase na jižní polokouli zima, pročež jsme nemohli jet třeba do Chile nebo Argentiny, kde bychom tou dobou v horách asi zmrzli. Rovník se tedy zdál dobrým kompromisem.

A i když jsme měli pět týdnů času, což je víc než má většina "normálních" pracujících vyčleněno na letní dovolenou, zase to není tak dlouhá doba, aby člověk stihl procestovat třeba obrovskou Brazílii nebo celé Peru. Ale Ekvádor se za pět týdnů stihnout dá. V létě tu výrazně neleje (alespoň ne na většině území), jedná se o jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a navíc tu lze navštívit moře, vysoké hory, sopky i amazonské pralesy. Z těchto důvodů jsme tedy vyrazili do Ekvádoru. Následující informace se všechny vztahují k létu 2005.

Základní fakta

Ekvádor (rozloha 272 000 km2, 13 milionů obyvatel) je na jihoamerické poměry země malinká. Nicméně i tak je téměř 3,5 větší než Česká republika a rozlohou je srovnatelná třeba s Polskem. Hraničí pouze se dvěma státy - Kolumbií na severu a Peru na východě a jihu, ze západu pak omývá zemi Pacifik. Se svými sousedy nemá Ekvádor zrovna idylické vztahy - přes kolumbijskou hranici pronikají do země bandy pašeráků drog a hranici s Peru není dokonce ani mezinárodně uznána - Ekvádor vedl s Peru několik válek a přišel v nich o velkou část svého území. Poslední menší pohraniční konflikt proběhl v roce 1995. Název země je odvozen z latinského slova equator, což znamená rovník. Obě hlavní části Ekvádoru, pevninská část i ostrovní Galapágy, leží skutečně přesně na rovníku.

Ekvádor patří mezi chudší jihoamerické státy a je určitě o dost chudší než Česká republika. Ovšem základní infrastruktura tu funguje dobře a chudoba není tak do očí bijící, jako třeba v Indii nebo v chudinských čtvrtích Káhiry. Co se týče rasového složení obyvatelstva, je velice pestré. Převažují mesticové (míšenci Indiánů a bělochů). Čistokrevných Indiánů je tu také hodně, zejména v Andách. Černoši nejvíce žijí na pobřeží, zejména v největším ekvádorském městě Guayaquilu, méně také v Amazonii. (Zvláštní je, že v ekvádorské fotbalové reprezentaci jsou v podstatě samí černoši, pouze brankář je mestic.)

Nejméně je asi v Ekvádoru bělochů. I když mají bílou kůži, jejich ostře řezané rysy v sobě přesto prozrazují, že v jejich žilách nekoluje jen španělská, nýbrž i indiánská krev. Nábožensky je Ekvádor čistě katolickou zemí a lidé jsou zde (stejně jako v celé Latinské Americe) silně věřící.

Motorem ekvádorské ekonomiky je v současnosti těžba ropy. Ekvádor sice není přímo ropná velmoc jako třeba nedaleká Venezuela, ale i tak ropa tvoří zhruba 50 % exportu. Pro zemědělství je nejtypičtější pěstování banánů - hojně se vyváží i do České republiky. Ale ani turistický ruch není zanedbatelný. Ekvádor má co nabídnout po přírodní stránce (Andy, Galapágy) i v oblasti kulturní (centrum hlavního města Quita je například památkou UNESCO díky krásné španělské koloniální architektuře).

Přírodní podmínky

Ekvádor se z hlediska horopisného dělí na tři oblasti. Tyto oblasti se zároveň odlišují od sebe navzájem i podnebím.

Pobřežní oblast

- je v našem létě spíše sušší, více srážek spadne v "zimním" období (to jest od prosince do února, i když zima Vám tu rozhodně nebude, navíc většina Ekvádoru leží na jižní polokouli, takže je tu vlastně spíš léto). Směrem od severního pobřeží k jižnímu vlhkost celkově klesá, u hranic s Peru už má krajina téměř polopouštní charakter. V Guayaquilu (přístav, nadmořská výška 0 m.n.m.) je průměrná denní teplota v lednu 26oC, v červenci 24oC a spadne tu asi 1100 mm srážek ročně.

Andy

- tvoří střední část země. Probíhají severojižním směrem a oddělují pobřežní nížiny od Amazonie. Andy tvoří na území Ekvádoru dvě výrazná pásma - Východní a Západní Andy. Mezi nimi se nachází náhorní plošina s průměrnou nadmořskou výškou 2 000 - 3 000 metrů, na které leží i hlavní město Quito. V západní části And jsou nejsušší letní měsíce (červen-srpen), naopak v zimě prší. Ale ve východní části And, která leží blíže Amazonii, je to přesně obráceně a od června do srpna je tu vlhké období.

Nejvyšší horou Ekvádoru je vyhaslá sopka Chimborazo (6310 m.n.m.) Její vrchol je nejvzdálenějším bodem od středu Země, takže v tomto ohledu je to vlastně nejvyšší hora na světě. Může za to zploštění Země - Chimborazo leží téměř přesně na rovníku, kde je poloměr Země největší.

Nejznámější horou je ale asi Cotopaxi (5897 m.n.m.), druhá nejvyšší ekvádorská hora. Jednak je často Cotopaxi považována za nejvyšší činnou sopku světa, jednak leží poměrně blízko hlavního města Quita, odkud je za dobrého počasí vidět jeho zasněžený vrchol z okolních kopců. V Ekvádoru však leží spousta dalších činných sopek, namátkou pětitisícovky Cayambe (5790 m.n.m.), Antisana (5704 m.n.m.), Illinizas (dvě sopky - "dvojčata" - vyšší z obou hor má 5263 m.n.m.) či Sangay (5230 m.n.m.) a samořejmě mnoho čtyřtisícovek. Nezapomenutelný pohled se nám naskytl z letadla při zpáteční cestě - nad Ekvádorem byla souvislá vrstva oblačnosti a z mlžné deky vyčuhovaly právě jen pětitisícové vrcholy činných i vyhaslých sopek. Pokud pojedete z Quita na jih po "dálnici" Panamericana, naskytnou se Vám za dobrého počasí nezapomenutelné výhledy na okolní vulkány.

Quito, hlavní město Ekvádoru, leží na náhorní plošině mezi oběma hlavními andskými hřebeny. S nadmořskou výškou 2800 m.n.m. (střed města) je druhým nejvýše položeným hlavním městem světa (první je La Paz v Bolívii - 3600 m.n.m.) Proto i když jste přesně na rovníku, neočekávejte zde žádné velké vedro! Přes den je přijatelných 20-25°C, ale noci a rána jsou chladná, takových 5°C nad nulou. Průměrná denní teplota v červenci i v lednu je 13,6°C (pro srovnání Praha má v červenci 19,1°C), takže pokud sem zavítáte v našem létě, určitě nepojedete za teplem! Roční úhrn srážek v Quitu je 1200 mm, prší spíš v zimě.

Ekvádorská Amazonie

- východní předhůří And a nížina na východě Ekvádoru už patří do povodí Amazonky. Sama Amazonka ovšem Ekvádorem neprotéká. Pramení zde významný přítok Amazonky Napo, další významný přítok Putumayo tvoří část hranice mezi Ekvádorem a Kolumbií. V Amazonii prší naopak nejvíc v našem létě (červen - srpen). Ovšem není to tak hrozné. Při našem pobytu sice jednou lilo asi 24 hodin v kuse, ale dalších několik dnů nepršelo vůbec.

Doprava

Do Ekvádoru

Jako obvykle jsme sháněli co nejlevnější letenku. Letenka se společností Iberia (španělská) po trase Vídeň - Madrid - Quito a zpět (s krátkou zastávkou v Guayaquilu) stála i s letištními poplatky 27 000 Kč. Pokud byste chtěli letět přímo z Prahy, připočtěte nějakých 5 000 - 6 000 Kč. Takže jsme jeli do Vídně a zpět autobusem (590 Kč zpáteční jízdenka Praha - Vídeň, s pevným zpátečním datem odjezdu, kupovaná více jak měsíc předem, jinak je cena dvojnásobná). Ve Vídni jsme se dostali na letiště S-Bahnem - jede asi 30 minut, cena 3 EUR. (letiště Schwechat už je kousek za Vídní).

Společnost Iberia je určitě nejhorší letecká společnost, se kterou jsem kdy letěl. Letušky i letušáci byli poměrně nepříjemní (v Guayaquilu dokonce při zpáteční cestě po krátké hádce vypakovali nějakého Izraelce z letadla, důvod jsme přesně nezjistili). Cestou ve dne jsme vůbec nesměli koukat z okének, musela být zadeklována. Z Vídně do Madridu (3 hodiny letu) jsme nedostali vůbec nic k jídlu ani k pití (ani trochu vody). Kdyby to byla nízkorozpočtová letecká společnost, tak prosím, ale takhle? Mohli jsme si pouze za nekřesťanské peníze občerstvení koupit! Jídlo a pití se rozdávalo až během letu Madrid - Quito.

Naopak příjemným překvapením byly hotely v Madridu. Jelikož spojení přímo nenavazovalo (do Madridu jsme přiletěli v noci a letěli do Quita až ráno), byly v ceně letenky i zdarma ubytování a snídaně. Cestou do Ekvádoru jsme spali v hotelu Alameda přímo na letišti, cestou zpátky jsme byli ubytováni v centru Madridu v hotelu Senator de España. Doprava z centra na letiště byla také zdarma.

Cestou zpět jsme dokonce vyšetřili několik hodin na prohlídku Madridu. Pokud někdo jezdíte hodně na služební cesty, tak pro Vás je to možná normálka, ale pro nás dva učitele, zvyklé na nejlevnější hotely, neuvěřitelný luxus! Snídaně formou švédských stolů (také v ceně letenky) byla vynikající - neuvěřitelně jsme se narvali, což poněkud zmenšilo náš pocit křivdy z "hladové linky" Vídeň - Madrid.

Se samotným Ekvádorem, stejně jako s drtivou většinou jiných latinskoamerických zemí, máme bezvízový styk. Nezapomeňte, že zpět v Quitu musíte přímo na letišti zaplatit letištní poplatek, který není v ceně letenky! (V době našeho pobytu to bylo 25 USD, pokud to od roku 2005 nezvedli - zjistěte si před odletem aktuální výši poplatku!)

V Ekvádoru

V Ekvádoru jsme jezdili většinou autobusem. Železniční síť je naprosto nedostatečná a nesouvislá a jako klasický dopravní prostředek nepoužitelná. Někde ovšem fungují železnice jako vyhlídkové vlaky pro turisty - např. z Ibarry do San Lorenzo, nebo na trase Riobamba - Alausí přes průsmyk Nariz del Diablo - prý to stojí za to, bohužel jsme to sami nevyzkoušeli. Ale jinak se všude dostanete z místa A do místa B autobusem.

Autobusy nejsou většinou žádný luxus, ale ujdou. Ceny jsou velice nízké.

Příklady cen:

  • Ambato - Baños - 50 kilometrů- 0,80 USD
  • Riobamba - Cuenca - 6 hodin jízdy - 6 USD
  • Loja - Vilcabamba (mikrobus) - 48 kilometrů, 75 minut jízdy - 1,15 USD
  • Tena - Coca - 150 kilometrů, 7 hodin jízdy (!) - 7 USD

Takže ceny jsou zhruba 1 USD za 1 hodinu jízdy. Zatímco po hlavní ekvádorské silnici, Panamericaně, jezdí autobusy dost rychle, v Amazonii jsou silnice neuvěřitelně rozbité, často bez asfaltu, takže autobusy se nekonečně vlečou "rychlostí" 10-15 kilometrů za hodinu. Občas autobus zastaví, řidič nebo jeho pomocník chvilku něco opravují a jede se dál.

Naše cesta z Teny do Cocy, což jsou dvě nejdůležitější města v ekvádorské části Amazonie (vzdálenost 150 kilometrů), probíhala tak, že prvních 90 kilometrů jsme jeli 6 hodin po příšerné nezpevněné cestě (silnicí se to nazvat nedalo, alespoň ne podle středoevropských měřítek), zatímco posledních 60 kilometrů jsme najeli na krásnou funglnovou silnici a ujeli je za hodinu. Možná že letos už bude asfalt položen na delší části trasy.

A ještě jedna technická poznámka - nevím, jestli Ekvádorci trpí nějakou anatomickou zvláštností co se týče močového měchýře, ale autobus jede třeba 6-7 hodin a ani jednou by nám nezastavil na WC, pokud bychom si o to důrazně neřekli. Takže nedoporučuji před jízdou busem moc pít, pokud nechcete trpět.

Panamericana je nejdelší silnice na světě a vede napříč celým americkým dvojkontinentem od Aljašky až po Ohňovou zemi. Většinou se tato komunikace označuje jako "dálnice", což Vás ovšem nesmí zmást! Dálniční charakter má Panamericana jen v okolí Quita, kde je dokonce víceproudová. Dále od hlavního města je to stále většinou solidní široká asfaltová silnice, rozhodně nejkvalitnější v Ekvádoru. Ovšem i zde se najdou místa, kde asfalt na kratších úsecích chybí a autobus drkotá po štěrkovité cestě. Ve srovnání s Amazonií je ovšem Panamericana hypermoderní rychlostní silnice.

MHD v Quitu - trolejbusy a autobusy. MHD je poměrně kvalitní. Údajně se v ní hodně krade (kapsáři), my si ale dávali pozor a žádné zloděje jsme nezaregistrovali. Trolejbusů je méně a jezdí jen po hlavních trasách, jsou v průměru o něco pohodlnější než autobusy. Cena za jednu jízdu je 0,25 USD.

Peníze

Oficiální měnou v Ekvádoru je americký dolar. Což je dvojnásob příjemné - jednak nemusíte měnit dvakrát a jednak kurs dolaru vůči koruně neustále klesá (v roce 2005 jsme tuším počítali dolar asi za 25-26 Kč a dnes - v květnu 2007 - je dolar za nějakých 21 Kč). Dolarové bankovky jsou v oběhu klasické (s americkými prezidenty), jen mějte na paměti, že rozměnit někde třeba jen desetidolarovku už může být dost problém a na padesátidolarovky či dokonce stodolarovky rovnou zapomeňte - vemte si drobné.

Kovové mince - platí i klasické americké dolary i centy, ale v oběhu převažují centavos - staré mince, které dali Ekvádorci znovu do oběhu (100 centavos = 100 centů). Většina jednodolarových mincí má pak na sobě sice nápis "United States of America", ale v USA se nepoužívají a od "pravých" amerických dolarů se dost vzhledově liší. Ekvádorci se své původní měny sucre vzdali v roce 2 000 ve prospěch dolaru, aby zastavili obrovskou inflaci. To se sice podařilo, ale většina Ekvádorců na změnu nadává - ceny se prý po zavedení dolaru znatelně zvýšily.

Ekvádor obecně je velice levná země, hlavně doprava a jídlo je mnohem levnější než u nás. Za 5 týdnů jsme utratili všech 600 USD, co jsme měli s sebou, ale museli jsme trochu škudlit. Sice jsme po cestě potkali Čechy, kteří utratili méně než my, ale pokud si budete kupovat drahé výlety (např. výstupy na sopky apod.), určitě utratíte víc - znovu bych si na 5 týdnů vzal tak 1 000 USD.

Ubytování

Byli jsme dva a bydleli jsme téměř všude ve dvojáku. Nejčastější cena ubytování v nejlevnějších hotelech byla 5 USD na osobu. Jednou jsme se rozšoupli a platili 6,70 USD na osobu, několikrát se nám podařilo cenu usmlouvat i na 3-4 USD. Každopádně je dobré smlouvat. Výhodou je, že není většinou problém sehnat i samotný jednolůžkový pokoj za poloviční cenu. V pokoji je někde i televize a koupelna se sprchou a WC, někdy je ale sprcha na chodbě. Nechte si vždy ukázat konkrétní pokoj.

Jídlo

Kupodivu jednoznačně nejrozšířenější potravinou (přílohou) je rýže. V Ekvádoru je ale i spousta různých fastfoodů typu McDonald či KFC, kde většinou prodávají kuřata s hranolky a colou nebo hamburgery apod. Osobně nejvíc jsem si oblíbil fastfood Caravana (levnější, lepší a větší porce než v McDonaldu). Určitě se nemusíte bát, že v Ekvádoru umřete hlady, všude na ulicích je spousty malých krámků a občerstvení a prodavači jídla obcházejí i všechny autobusy na každé zastávce. Na velké samoobsluhy a hypermarkety moc nenarazíte.

Příklady cen - malé krámky, jídlo ve stánku na ulici:

  • láhev coly (místní značka, 3 litry) - 1 USD
  • menší menu v místním fastfoodu 1,65 USD
  • cigarety (místní značky - Lark, Lider, též Marlboro) - 1 - 1,5 USD
  • hot dog (klasický párek v rohlíku - není tak běžný jako u nás) - 0,50 USD
  • banány (tržiště - 4 kusy, normální velikost)- 0,20 USD, banány většinou lepší než u nás - čerstvé, ne nedozrálé
  • láhev rumu (0,375 litru, místní značka, pravý třtinový rum) - 2 USD
  • seco - 1 USD - seco znamená doslova "suchý", je to ale jídlo ve velkém kelímku i s umělohmotnou lžící nebo vidličkou, často se prodává v autobusech. Většinou je to kousek kuřete s rýží a kouskem vařeného banánu, moc nám to chutnalo a bylo to vydatné.

Příklady cen - restaurace:

  • večeře v rybí restauraci (Puerto López) - ryby na česneku + spousta hranolek = 3 USD + pivo (láhev 0,58 litru) 1 USD. I když nejsem ctitel rybích pokrmů, tak ryby v Puerto López, vytažené před chvílí přímo z moře, byly opravdu vynikající!!!
  • churrasco (hovězí maso + volské oko + rýže + hranolky) - 3 USD (Baños)
  • velké menu ve fastfoodu (čtvrtka kuřete + hranolky + rýže + kola) - 2,10 USD (Quito)

Nedá se říct, že v Ekvádoru se nedá dobře najíst, ale když jsem přijel domů, nemohl jsem rýži a kuře ani vidět, tak jsem se toho v Ekvádoru přejedl.

Zdraví

Doporučené očkování: hepatitida A+B (3 dávky x cca 1 500 Kč, poté Vám hepatitida A platí minimálně 10 let, hepatitida B doživotně); žlutá zimnice - platnost 10 let; tyfus - platnost 3 roky.

Ceny u žluté zimnice a tyfu si nepamatuji, ale byla to jen jedna dávka a určitě to bylo mnohem méně než u hepatitidy. Zkontrolujte si také platnost Vašeho očkování proti tetanu (přeočkování je zdarma). Aktuální ceny očkování a další informace si určitě zjistěte na hygienické stanici (při každém kraji). Zkuste třeba tuto:

Krajská hygienická stanice
Dittrichova 329/17
120 00 Praha-Nové Město
Telefon: +420 234 118 111
Fax: +420 224 916 561
E-mail: podatelna@khsstc.cz
web: http://www.khsstc.cz

Otevírací hodiny:
Pondělí 8:00 - 12:00 12:30 - 17:00
Úterý — Středa 8:00 - 12:00 12:30 - 17:00

Navíc na hygienické stanici bývá i nástěnka, kde jsou umístěny inzeráty různých cestovatelů - často nabízejí léky za sníženou cenu (když jim nějaké zbyly), průvodce apod., stojí za to se tam mrknout.

Na hygienické stanici Vám také předepíšou léky. Určitě budete s sebou potřebovat antimalarika - na většině území Ekvádoru stačí Delagil (jedno balení stojí necelých 40 Kč, ale je na předpis), pouze do části Ekvádoru (severozápad - provincie Esmeraldas) se doporučuje jiný typ antimalarik - Lariam (cena jednoho balení 720 Kč!!! - my jsme do téhle oblasti stejně jet nechtěli, takže jsme ušetřili). Dále doporučuji nechat si předepsat nějaká širokospektrá antibiotika, kdyby se Vám něco stalo (nemoc neznámého původu, zánět...). Na hygienické stanici Vám rádi poradí. Určitě se také nechte pojistit, případný pobyt v nemocnici nebo převoz z Ekvádoru do Evropy by Vás také mohl ekonomicky zruinovat.

Ekvádorci

Ekvádorci jsou kupodivu chladnější než třeba Jihoevropané. Na rozdíl od Turků, Arabů a jiných národů nejsou dotěrní (i žebrák Vás poprosí jednou a pak jde dál, pouliční prodavači to s obtěžováním také nepřehánějí), ale na druhou stranu nejsou ani nijak zvlášť vřelí a Vaše přítomnost jim bude většinou šumafuk. Na mě osobně nepůsobili Ekvádorci ani zvlášť milým dojmem, ale ani nepříjemně.

Jazyk

Španělština! Pokud španělsky neumíte (já také ne), naučte se aspoň číslice a pár frází. Průměrný Ekvádorec neumí anglicky a ani nedokáže pochopit, proč Vy neumíte španělsky, když přece téměř celá Latinská Amerika mluví španělsky. Angličtinu ovládají jen někteří agenti cestovek a průvodci v turistických oblastech. Pamatujte také na to, že slovní zásoba i výslovnost se lehce liší od evropské španělštiny. Někde se setkáte i s indiánskými jazyky, ale ty se asi učit nebudete, pokud nejste zrovna lingvisté, a navíc téměř všichni Indiáni mluví i španělsky.

Bezpečnost

Nedoporučuje se chodit sám po horách (s výjimkou NP Cotopaxi, park je oplocen a hlídán), občas dochází k přepadení turistů. Také ve velkých městech je lépe být opatrný. V Quitu se nedoporučuje chodit na některá místa, zvláště v noci to někde vypadá docela drsně. Nejnebezpečnějším městem je údajně Guayaquil, kde toho ovšem zase není tolik k vidění, takže my jsme toto město vynechali. V Quitu pozor na kapsáře v MHD.

Celkově se mi ovšem Ekvádor jevil jako velmi bezpečná země a nikde jsem se nebál, i když některé části nočního Quita nepůsobily úplně přívětivým dojmem (ale to je asi ve všech velkých městech stejné, okolí Hlavního nádraží v Praze také vypadá jinak ve dne a jinak v noci). Pokud ale nebudete sami courat po nocích v odlehlých čtvrtích, nic by se Vám nemělo stát.

Různé

Co si vzít s sebou? Pokud hodláte sami chodit po horách, určitě si vemte stan, teplé oblečení a pláštěnku, protože se budete pohybovat ve výškách minimálně 3 000 - 4 000 m.n.m. Jestli ale hory slézat nebudete nebo si na to najmete cestovku či průvodce, stan s sebou netahejte.

Pohledy - téměř nesehnatelná komodita v celém Ekvádoru. Nejvíce jich bylo k dostání v turistickém městečku Baños, ale třeba v Quitu jsem bloudil několik hodin, než jsem někde na nějaké pohledy narazil!

Různé ceny

Internet: většinou kolem 1 USD/hodina, kvalita různá. Španělská klávesnice mi dělala problémy. Pokud budete psát domů třeba maily, pište raději bez háčků a bez čárek, pokud nechcete, aby Vaši přátelé obdrželi soubor nesrozumitelných znaků.

Trička (na trhu): cca 4-5 USD, musíte ale hodně smlouvat. Kvalita nic moc.

Úschovna zavazadel - autobusové nádraží (ve městě Loja) - 0,10 USD/hodina.

Půjčení horského kola (Baños) - 5 USD/den - šílená kvalita (nedojel jsem, praskl mi řetěz).

Průvodce

Nedám dopustit na Lonely Planet. Česky vyšla určitě Latinská Amerika (nakladatelství Svojtka - www.svojtka.cz, prodejna je v Soběslavské 32 - poblíž stanice metra Želivského, zde dostanete ve firemní prodejně slevu 10 % na všechny tituly, studenti možná i víc).

V angličtině existuje určitě díl Peru + Ekvádor, zda-li existuje i Ekvádor samotný si nejsem jist. Na praktické informace (ceny, doprava, ubytování) je Lonely Planet určitě nejlepší.

Nejlepší výběr map mají v knihkupectví alias cestovce Kiwi (www.kiwick.cz - Jungmannova 23, Praha 1). Kromě map celého Ekvádoru se tu dají sehnat i speciální horolezecké mapy (kdybyste třeba chtěli lézt na Cotopaxi apod.) - pokud je nemají, zeptejte se - jdou i objednat.

A konečně, pokud by Vás napadl jakýkoliv dotaz, můžete mi napsat na dauby@seznam.cz a pokusím se Vám ho zodpovědět. Pokud ale máte dojem, že by Váš dotaz mohl zajímat i někoho jiného, umístěte ho sem dolů do diskuse. Štastnou cestu :-)

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] ivan falc (2012-02-26 19:48:25 | 186.178.112.189)
Celkem dobra reportaz, je pravda ze od navstevy panu ucitelu ubehlo jiz 7 roku, takze ceny uvedene nejsou aktualni ubytovani se pohybuje mezi12-20 USD, jidlo je stejne jako v cechach pri prepoctu 20 kc za USD. Doprava pobrezi - Quito 16 USD. No a tech 5 tydnu na tak malou zem je opravdu malo - za 12 roku zivota v teto zemi jsem ho poznal velmi dobre ale stale je co objevovat. Doporucuji navstivit. Omlouvam se za psanou formu, spanelska klavesnice je jina. Ciao.
[2] Petr Malý (2012-02-28 15:19:10 | 89.176.147.166)
odpověď na komentář [1] autora: ivan falc:
Dobrý den, jmenuji se Petr Malý, myslíte, že bychom Vás mohly požádat o několik rad spojených s životem v Ecuadoru??? Nedávno jsme pracovně strávily v Ecuadoru asi 5 týdnů a nejenom země, ale i lidé mě doslova oslnily. Proto jsem se rozhodl, se do Ecuadoru přestěhovat. Protože však španělsky umím tak pozdravit, budu velice vděčný za Vaše iformace v češtině. Děkuji za Vaši ochotu, Petr Malý skype: kobzovka1
Cestovní pojištění rychle online:
www.srovnejto.cz/cestovni-pojisteni-online/

Diashow Oregon