Jak se neztratit v Gruzii

Již dlouhou dobu jsem se zaobíral myšlenkou navštívit Zakavkazsko – Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. Posledním impulsem, proč jsem se definitivně rozhodl jet zrovna do této oblasti, byla skutečnost, že Gruzie i Turecko zrušily víza pro občany České republiky. Cesta se tím pro nás zlevnila a zjednodušila.

Batumi - památník Argonautů. Sapara - klášter. Vardzia - skalní město. Tbilisi. Kazbek, Velký Kavkaz. Bečo, Svanetie. Stalinova třída, Gori.

V této galerii je 7 obrázků. Zobraz celou galerii

Proč jet zrovna do Gruzie?

Zaslechl jsem spoustu hlasů (většinou od lidí, kteří zde nikdy nebyli), že je to velice nebezpečná oblast. Na druhou stranu mnoho nezávislých cestovatelů, kteří Gruzii navštívili, tvrdilo, že Gruzie je celkem bezpečná země. Není nad to situaci si ověřit přímo na místě.

Ze zakavkazských zemí se mi líbilo daleko nejvíc právě v Gruzii. Gruzie je turisticky velice rozmanitá. Jsou zde nádherné hory (obzvláště Velký Kavkaz), historické památky a muzea (Tbilisi, Stalinovo muzeum v Gori), staré a stále funkční kláštery, skalní města, moře, ale i vinařská oblast na východě Gruzie. Je pravda, že na začátku 90. let tu byla velice výbušná politická situace a dokonce se zde válčilo. V současnosti je tu ale klid a bezpečno.

Turistů tu zatím nepotkáte tolik, ale Gruzínci se velmi snaží podnítit turistický ruch. Vláda ruší víza pro občany EU, na pobřeží i v horách se staví nové hotely. Teď je pravděpodobně ta nejlepší doba pro nezávislého cestovatele, aby navštívil Gruzii. Za pár let tu možná bude jedno letovisko vedle druhého, ale ceny budou podstatně vyšší a hlavně se vytratí něco ze zdejší atmosféry. Davy turistů pak zaplaví zdejší pobřeží a horská střediska. Gruzie totiž má co nabídnout.

Gruzie – základní fakta

Gruzie je poměrně malý stát v jihozápadní Asii v oblasti, která se nazývá Zakavkazsko. Název vznikl za ruské a sovětské nadvlády – z hlediska Moskvy byly Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán za Kavkazem. Přesnější název pro tuto oblast by možná ovšem byl Mezikavkazsko nebo prostě Kavkazské státy. Kromě Velkého Kavkazu, který tvoří rusko-gruzínskou a rusko-ázerbájdžánskou hranici, je tu ještě pohoří Malý Kavkaz, který se táhne z Turecka přes jižní Gruzii až do Arménie. Nejvyšší hory Gruzie přesahují nadmořskou výšku pěti kilometrů (Šchara 5201 m.n.m., Kazbek 5033 m.n.m.). Ze západu omývá Gruzii Černé moře.

Rozloha Gruzie (v mezinárodně uznávaných hranicích) je 70 000 km2 a země má kolem 5 milonů obyvatel (zde se ovšem údaje značně liší). Gruzínština se řadí do jazykové rodiny kavkazských jazyků a používá vlastní písmo. Většina gruzínských názvů se přepisuje do azbuky nebo ještě častěji do latinky dle anglického přepisu. Budu se zde držet přepisu dle českého pravopisu (píšu tedy Achalciche místo „anglického“ Akhaltsikhe apod). Pokud neumíte gruzínsky, o čemž se dá s úspěchem pochybovat, domluvíte se nejsnáze rusky. Rusky umí v podstatě všichni Gruzínci tak od 30 let výše. S angličtinou moc nepochodíte a když, tak pouze u mladší generace, ostatní jazyky umí málokdo.

Historii Gruzie výrazně ovlivnili již staří Řekové. Starověký název této země byl Kolchida. Právě zde přistál podle staré řecké pověsti Jásón se svými Argonauty, který zde hledal legendární Zlaté rouno. Ke Gruzii se rovněž váže pověst o Prométheovi. Za to, že přinesl lidem oheň, byl Prométheus přikován ke skále a velký orel mu každý den kloval játra, která mu přes noc dorostla. Touto skálou byla hora Kazbek.

Pro Gruzínce mělo mimořádný význam přijetí křesťanství. Gruzie byla druhou zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství (první byla Arménie, třetí římská říše). Stalo se tak již ve 4. století. Spolu s Armény byli Gruzínci obklopeni samými muslimy a jejich národní povědomí posilovala právě jejich víra. Poloha Gruzie nebyla právě ideální – ležela na hranici vlivu tří tehdejších velmocí – Osmanské říše, Persie a Ruska a období relativního klidu a nerušeného vývoje se střídala s érami cizí nadvlády. V 19. století nakonec Gruzii definitivně získalo Rusko. V roce 1917 sice země vyhlásila nezávislost, ale po ukončení občanské války v Rusku ji bolševici obsadili a Gruzie se stala jednou z 15 republik SSSR.

V roce 1991 vyhlásila Gruzie nezávislost a SSSR se rozpadl. Hned v následujícím roce však vyhlásila nezávislost Abcházie (autonomní republika Gruzie) a Jižní Osetie (autonomní oblast Gruzie). V následující gruzínsko – abchazské válce byla Gruzie poražena. Obě oblasti, Abcházie i Jižní Osetie, jsou dnes de facto nezávislé státy se silným vlivem Ruska, žádný stát na světě však jejich nezávislost neuznal. Nicméně dodnes nemá Gruzie tyto oblasti pod kontrolou a hranici s Abcházií střeží ruští vojáci pod vlajkou OSN.

V Gruzii se také narodili dva světoznámí politici. Prvním z nich byl největší vrah v dějinách lidstva Josif Vissarionovič Džugašvili – Stalin, který se narodil ve městě Gori nedaleko Tbilisi. I když má na svědomí desítky milionů životů a Gruzínci byli za jeho vlády vystaveni stejným perzekucím jako ostatní národy SSSR, mnoho Gruzínců se k němu stále hrdě hlásí. V Batumi a v Gori má svá muzea, stále jsou po něm pojmenovány ulice, tu a tam lze zahlédnout i jeho bystu.

Druhou známou osobností sovětských i gruzínských dějin je Eduard Ševardnadze. Za Michaila Gorbačova byl sovětským ministrem zahraničních věcí a měl velký podíl na uvolňování mezinárodního napětí mezi SSSR a Západem. V roce 1992, po svržení Zviada Gamsachurdii, se stal druhým gruzínským prezidentem. Postupně se však stal nejnenáviděnější osobou v Gruzii a nakonec byl v listopadu 2003 svržen při takzvané růžové revoluci. Prezidentem Gruzie je od té doby Michail Saakašvili.

Hlavním cílem Gruzie je členství v NATO a v Evropské unii. Vlajka EU vlaje v Gruzii vedle gruzínské tak často, že získáte téměř pocit, že Gruzie už členskou zemí EU je. I když ekonomická situace se začíná zvolna zlepšovat, pořád je Gruzie ve srovnání se zeměmi EU velice chudou zemí, a to i ve srovnání s Rumunskem, Bulharskem či další kandidátskou zemí, Tureckem.

Gruzie je multinárodnostní stát. Gruzínci tvoří kolem 70 % obyvatelstva. Dále zde žijí Arméni, Ázerbájdžánci, Rusové, Ukrajinci, Abcházci, Adžarové, Osetinci, Kurdové, Svanové, Řekové a další národnostní menšiny. V Gruzii jsou dvě autonomní republiky – separatistická Abcházie, která nadvládu Gruzie neuznává (hlavní město Suchumi) a Adžarie (hlavní město Batumi) a dále jedna autonomní oblast – Jižní Osetie (hlavní město Cchinvali), která se rovněž odtrhla a vyhlásila nezávislost. Hlavním městem celé Gruzie je Tbilisi (asi 1,5 mil. obyvatel).

Gruzie – praktické informace

Hranice a víza

Občané ČR dnes víza do Gruzie nepotřebují. V Tbilisi má Česká republika velvyslanectví (adresa je Chavchavadze 36), toto velvyslanectví má na starosti i Arménii a Ázerbájdžán, kde česká ambasáda není. Tbilisi nemá přímé letecké spojení s Prahou, jediná přímá linka ČSA létá do Jerevanu. Pozemní hranice s Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem je bez problémů průchozí, hranice s Ruskem je vzhledem k napjatým vztahům obou zemí v současnosti pro turisty uzavřena.

Peníze

Oficiální měnou je lari (dále L), 1 L=100 tetri. Mnoho Gruzínců ale stále myslí postaru a říkají místo lari a tetri ruble a kopějky. Téměř ve všech směnárnách mění euro, americký dolar a ruský rubl. S ostatními měnami budete mít problém.

Kursy v létě 2007:

  • 1 EUR = 2,25 L,
  • 1 USD = 1,65 L,
  • 1L = cca 13 Kč

Obecně je v Gruzii levněji než u nás. O jídlu a dopravě to platí stoprocentně, ceny ubytování jsou vyšší, ale pořád zde za ubytování zaplatíte výrazně méně než v Arménii nebo Ázerbájdžánu. Dobrou alternativou levnějších hotelů je ubytování v soukromí u bábušek, které Vám většinou i uvaří. Pokud máte poslední vydání průvodce Lonely Planet (je z roku 2005, takže údaje jsou zde minimálně 3 roky staré), pak vězte, že ceny jsou o dost vyšší než zde udává. Kromě inflace se do růstu cen promítá i kurs dolaru. Ceny udávané v průvodci v dolarech si proto vynásobte přibližně dvěma.

Všechny následující ceny jsou z července a srpna 2007

Doprava

Základem veškeré veřejné dopravy nejen v Gruzii, ale i v celém Zakavkazsku, jsou maršrutky. Jsou to dodávky, které však fungují jako autobusy či hromadná taxi. Jedná se většinou o vozy Ford Transit a jim podobné. Obvykle zde najdete kolem 15 sedadel, ale často se sem nacpe až 30 lidí. Maršrutky nejezdí podle jízdního řádu, ale většinou vyjíždí v určitou hodinu. Platí se u řidiče, někdy též v pokladně na autobusovém nádraží, odkud se vyjíždí. První maršrutky vyrážejí obvykle ráno mezi osmou a devátou hodinou, pozdě odpoledne už maršrutku do vzdálenějších míst neseženete.

Obecně se dá říct, že spojení mezi jednotlivými městy je velice časté a není problém se dostat odkudkoliv kamkoliv. Maršrutky jezdí i jako MHD v Tbilisi a dalších velkých městech, kde mají svá čísla a jezdí po předem určených trasách podobně jako autobusy. V Tbilisi jezdí kromě maršrutek a městských autobusů i metro, tramvaje tu chybí. Mimo Tbilisi jsem jezdil nejčastěji právě maršrutkami, občas jsem použil i autobus. Autobusy jsou pohodlnější, méně přeplněné, ale je jich mnohem méně než maršrutek. Vlakem jsem nejezdil, železniční síť není příliš hustá, koleje do některých měst vůbec nevedou.

Tbilisi – MHD: metro: klasické sovětské metro, stejné ruské vagóny jako u nás. Spolehlivé a velice levné (1 jízda 0,40 L – asi 5 Kč), městský autobus stojí rovněž 0,40 L, městská maršrutka 0,50 L. V metru si musíte koupit žeton do turniketu, v autobuse a maršrutce se platí průvodčímu nebo přímo řidiči.

Meziměstské maršrutky – orientační ceny:

  • Batumi – Achalciche - 18 L (326 kilometrů, 6 hodin jízdy).
  • Achalciche – Vardzia - 5 L (65 kilometrů, 2 hodiny jízdy).
  • Achalkalaki (Gruzie) – Jerevan (Arménie) - 17 L (236 kilometrů, 5 hodin jízdy včetně zdržení na hranicích). Ano, maršrutky jezdí i na mezinárodních trasách!
  • Tbilisi – Kazbegi - 8 L (150 kilometrů, 3 hodiny jízdy).
  • Tbilisi – Sirnari - 5 L (100 kilometrů, 1,5 hodiny jízdy).
  • Bečo – Zugdidi - 15 L (129 kilometrů, 5 hodin). Stejnou trasu jsem jel obráceně – do kopce – džípem 6 hodin, cena 20 L.

Průměrná cena vychází zhruba na 3 L na hodinu jízdy.

Ubytování

Hotely: Ceny jsou ve srovnání s Arménií a hlavně Ázerbájdžánem ještě přijatelné. V žádném případě však nečekejte evropský komfort. Někdy neteče ani teplá voda.

Tbilisi: V Tbilisi je obtížné sehnat levné ubytování. Bydlel jsem na autobusovém nádraží Ortačala, kde je malý rozpadající se nádražní hotel. Ceny se odvíjejí podle kvality pokoje. Nejlepší alternativou jsou asi pokoje pro dva za 20 L. Tři pokoje vedle sebe mají jeden společný záchod a koupelnu. Kromě této varianty jsem vyzkoušel i společný pokoj za 10 L na osobu. V jednom pokoji je 6 postelí, záchod příšerné kvality bez sprchy je na chodbě. Jednu noc jsem tu měl pohodu, protože jsem tu byl jediným ubytovaným, druhou noc tu se mnou spali další tři lidé a moc jsem se nevyspal. Ještě mají pokoje za 30 L, které jsem neviděl.

Batumi: Spal jsem v hotelu neznámého jména (jméno měl, ale nepodařilo se mi dešifrovat gruzínský nápis). Cena za jednolůžkový malinký pokojík byla 15 L (smlouval jsem), zato na patře měl pěknou koupelnu.

Zugdidi: V Zugdidi jsem spal u Kachy Kvicianiho (hotel „Svanskaja bašňa“) za 20 L na noc. Hotel ještě nebyl dokončen.

Ubytování v soukromí: v soukromí jsem bydlel několikrát a musím říct, že vždy se jedná o lepší alternativu než hotely. Navíc často Vám „bábuška“ ještě výborně uvaří.

Bečo (Svanetie): u učitelky Nino jsem spal za 20 L na den a ještě mi za tu cenu i vařila! Navíc jsem si dobře pokecal s ní i se sousedy a nebýt placení, připadal bych si, že jsem u tety na prázdninách. Bohužel tu netekla teplá voda, sprchoval jsem se u souseda :-) Ale jinak super ubytování!

Kazbegi: u bábušky Valji jsem sehnal nocleh za 15 L + 10 L jsem dal za stravu – snídani a velikánskou večeři. Rovněž super ubytování, včetně teplé sprchy. Asi nejlepší ubytování v Gruzii.

Sirnari: Zde jsem spal rovněž v soukromí u staré paní, kterou mi doporučil spolucestující z autobusu. Cena 10 USD, bez jídla, krásná koupelna s teplou vodou (V Gruzii naprostá výjimka!).

Achalkalaki: Spal jsem v soukromí za 5 L, doporučil mi to člověk, kterého jsem stopnul na cestě do tohoto městečka. Ubytování velmi skromné, bez sprchy. Nejlevnější ubytování na celé cestě!

Ještě jsem jednu noc strávil v klášteře Sapara. Nocleh u mnichů i strava je pro poutníky zdarma! Na treku v horách jsem jednou spal pod stanem a jednou pod širákem pod mostem.

Jídlo

Jídlo je trochu levnější než u nás. Uvedené ceny jsou v pouličních občerstveních, malých restauracích či krámcích. V luxusních restauracích jsem se nestravoval. Za celou dobu jsem v Gruzii nenarazil ani na jeden hypermarket.

Chačapuri (obyčejné) – většinou 0,50 L - 1 L. Chačapuri je nejtypičtějším a všudypřítomným gruzínským jídlem. Je to vlastně slané těsto plněné sýrem. Je dobré, ale na konci svého gruzínského pobytu už jsem nemohl chačapuri ani vidět. Nejlepší je v pouličních pekárnách, kde se prodává ještě teplé. Existují také další varianty. Adžarské chačapuri (v Batumi mě stálo 3L, ale prodává se všude, nejen v Adžarii) je kalorická bomba. Velká chlebová placka má uprostřed dutinu, vyplněnou směsí vajíčka, másla a sýra.

Ostry – je něco jako guláš. Stojí okolo 3 L a kvalita je rozdílná. Nejlepší ostry jsem jedl v Batumi (cena 6 L, ale z kvalitního masa), pokud ale dostanete samé flaksy, je téměř nepoživatelný. Vybírejte očima!

Odžachuri – maso s cibulí + hranolky + chléb + zálivka – 4 L, dobré jídlo (jedl jsem v Batumi v restauraci).

šašlik (grilované maso na jehle) – 4 L, byl dobrý.

V restauraci nemusíte dávat spropitné, k ceně jídla Vám totiž automaticky připočtou zhruba 10-20 % za obsluhu.

Pivo – v Gruzii není narozdíl třeba od Arménie problém dát si točené pivo. Stojí většinou kolem 1 L. Nejlevnější jsem pil za 0,70 L a nejdražší za 1,5 L, cena za půllitr. Ochutnal jsem místní značky Natakhtari, Batumuri, Argo a Kazbegi. Nejvíc mi chutnala poslední jmenovaná značka. Čepuje se v restauracích ale i z velkých sudů přímo na ulici. Koupit si samozřejmě můžete i lahvovou či plechovkovou verzi v obchodě, lahvové pivo je však kupodivu o trochu dražší než točené.

Nejlevnější jsou 1,5 litrové pivní pet lahve. V Tbilisi je spoustu obchodů, kde si můžete vybrat třeba ze 100 druhů piva. Podobný výběr je i u vína a destilátů. Kromě gruzínských značek jednoznačně vede ruská značka Baltika. Česká piva Budweiser a Pilsner Urquell patří k nejdražším na trhu, z dalších českých značek jsem zahlédl i Staropramen a Klášter. Velké gruzínské pivovary, například Kazbegi či Natakhtari, vyrábějí i dobré gruzínské limonády (jo, u nás také bývávalo, dokud všechno nepřeválcovala Coca- Cola).

Limonády - nejvíc mi chutnaly limonády Natakhtari – hlavně hrušková. Pomerančová verze je chutí téměř nerozeznatelná od Fanty. Cena 1,40 L za 1,5 litru. Dva litry Coca-Coly, Pepsi–Coly, Mirindy apod. stojí 1,70 – 2 L. Občas můžete narazit i na neuvěřitelně levné limonády. Cena 0,30 – 0,50 L za půllitrovou pivní láhev (nebýt na nálepce třeba obrázek hrušky, myslel bych si, že je to pivo). Chuť výrazně chemická, připomněla mi Broňu a podobné značky prodávané kdysi u nás.

Chléb a pečivo - v obchodě většinou stojí malý bílý chléb (jako naše veka, akorát jiný tvar) 0,50 L. Chléb je univerzální příloha ke všemu. Pokud si v restauraci objednáte jakékoliv jídlo, dostanete k němu automaticky jako přílohu chléb, který je v ceně. Knedlíky a rýži jsem v Gruzii neměl ani jednou. Občas mají někde i brambory nebo hranolky, které se objednávají zvlášť, ale stejně Vám k tomu přinesou ještě chleba. Vynikající jsou gruzínské pouliční pekárny, zejména v Tbilisi. Kromě chleba a chačapuri tu mají často desítky různých druhů slaného i sladkého pečiva, většinou ještě teplého. Klasické české housky a rohlíky tu vůbec neprodávají!

Sýr – místní sýr (většinou z kravského mléka, ovce moc nepotkáte ani na horách) je vynikající. V Kazbegi jsem koupil kus sýra (odhadem tak 400 – 500 gramů) za 6 L. Tavené sýry nemají v Gruzii vůbec. Překvapivě velice vysoké jsou ceny mléka a jogurtů. Litr krabicového trvanlivého mléka vyjde tak na 30 – 40 Kč a většinou je z dovozu (Itálie, Německo...). Trochu zvláštní v zemi, kde se krávy pasou i na silnicích a ve městech.

Párky (vakuové balení) – 2,80 L. Dovoz z Ruska. Z Ruska se dovážejí i sušenky a spousta dalších potravin.

zmrzlina (na ulici, točená) – 0,50 L.

Vstupy

  • Batumi – botanická zahrada (obrovská) – 6 L.
  • Tbilisi – sirné lázně – 2 L + 1 L za zapůjčení ručníku.
  • Tbilisi – botanická zahrada – 1 L (ale daleko menší než v Batumi).
  • Vardzia – skalní město – 5 L.
  • Gori – Stalinovo muzeum – 15 L !!! (jako učitel jsem to ukecal na 10 L, průkaz vidět nechtěli).

Jiné výdaje

internet - 1 – 1,5 L na hodinu. V Tbilisi jsem kupodivu musel dlouho bloudit, než jsem nějaký objevil.

pohled – 1 L. Kupoval jsem v Tbilisi. Pohledy skoro nikde nemají a kvalita je nevalná.

Šest nejzajímavějších míst Gruzie (abecedně)

  • Gori – Stalinovo muzeum.
  • Kazbegi a okolí, hora Kazbek, Velký Kavkaz.
  • Sapara – klášter.
  • Svanetie – horská oblast na severozápadě Gruzie, Velký Kavkaz.
  • Tbilisi – staré město.
  • Vardzia – skalní město.

Uvádím pouze místa, která jsem navštívil. Více o nich se dočtete v dalších krátkých článcích. Pokračování příště...

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] Vašek Zídek (2007-11-29 11:08:35 | 194.108.22.37)
byli jsme tam 2004 s kolama - nemělo to chybu! http://luxik.cdi.cz/~stefi/foto/?d=georgia2004 http://luxik.cdi.cz/~stefi/foto/?d=georgia
[2] Blanka (2008-06-23 20:41:54 | 83.208.127.85)
Byli jsme v Gruzii v roce 2001 - i s nasim rocnim synem. Zatim nejlepsi zeme, kterou jsme navstivili - i kdyz velice chuda. Jidlo vynikajici - hlavne to domaci - chinkali, čurčela a vynikající sýr a víno. Letos se chystame k mori - nastesti zridili pravidelnou linku Praha-Tbilisi. Vsem doporucuji - dokud se zeme nezmeni na dalsi pevnost McDonaldů.
[3] Jirka (2009-07-19 23:06:47 | 89.102.159.60)
Jedu tam 22.7.2009 , těším se akorát mám z dobrých zdrojů, že ceny jsou již na naší urovni.Jirka
[4] Elena Bogačuková (2009-10-17 19:08:28 | 85.70.65.181)
odpověď na komentář [3] autora: Jirka:
Preji hezky vecer a chtěla bych se zeptat jestli jste byl spokojen s dovolenou v Gruzii?Chystame se tam přišti leto.Uvažujeme o Batumi,chceme take k moři.Mohl by jste napsat o zažitcich?Předem děkuji, Bogačuková

Diashow Aljaska 2017