Kars - na konci Turecka

Požádáte-li na nádraží v Istanbulu o lístek do nejvzdálenější zastávky, obdržíte zcela určitě jízdenku do městečka Kars. K cíli se potom budete harcovat dva dny napříč celou „zemí obráceného půlměcíce“. Návštěva Karsu však rozhodně stojí zato. Tahle svérázná obec leží totiž nejen na konci Turecka, ale tak trochu i na konci světa.

Pevnost Kars Kalesi byla i přes své mohutné hradby mnohokrát dobyta Kars - uličky v podhradí tvoří omšelé domky v tradičním osmanském stylu Muži z Karsu si stále potrpí na ošuntělá sáčka a čepice bekovky. Ani si mohou turisté prohlédnout pouze v doprovodu vojáků. Ruiny kostelů v Ani patří k nejvýznamnějším arménským památkám na území Turecka. Chloubou Karsu je arménský Kostel svatých apoštolů. Ani bývá nazýváno Městem tisíce a jednoho chrámu. Většina kostelíků v Ani pochází z 10. století. Ani - chrám Spasitele v polovině minulého století rozpůlil blesk. Tento říční kaňon na okraji Ani odděluje Turecko od Arménie. V blátivých uličkách Karsu nemají kluci přivydělávající si čištěním bot o práci nouzi.

V této galerii je 10 obrázků. Zobraz celou galerii

Zatímco moderní Istanbul se nachází ještě částečně v Evropě a vše tu připomíná počátek 21. století, v Karsu není člověk ani chvíli na pochybách, že už je hluboko v Asii, kde čas plyne zcela jiným tempem. Nikde žádný ruch ani shon. Místo rušivého vyzvánění mobilů, doléhá k uším jen naříkavé volání muezina z minaretu. Před čajovnami posedávají podsadití strejdové v bekovkách, prsty probírají muslimské růžence a skelným zrakem hledí do ulice. Tam občas projede koňské spřežení či omlácený automobil neurčité značky. Zahalené ženy pletou na zápraží starobylých domů barevné punčochy a svetříky pro děti, které ve značném počtu bezstarostně skotačí všude okolo. Prostě idylka.

Deštivý Orient

Kars však není typickým orientálním městem, jak by se mohlo zdát na první pohled. Nestojí totiž ve vyprahlé poušti, ale uprostřed svěžích travnatých plání a jeho středem protéká řeka. Díky své poloze u hranic s Arménií má Kars velmi mírné a deštivé klima. Turistické průvodce jej zpravidla označují za nejchladnější místo v Turecku, kam by se cestovatel neměl ani uprostřed léta vydávat bez deštníku.

Dalším důvodem, proč město nemá atmosféru typickou pro pohádky „Tisíce a jedné noci“, je pravoúhlý půdorys jeho ulic, který mají na svědomí ruští architekti z přelomu 19. a 20. století. Křivolaké uličky, jež jsou příznačné pro islámský svět, tu prakticky nenajdete.

Také unikátní křesťanské památky, které jsou tím hlavním, co do Karsu dnes přivádí turisty, dodávají tomuto místu zcela osobitý ráz.

Starobylá pevnost

Nejodlehlejší turecké město má pohnutou historii. Vládli mu střídavě Seldžukové, Arabové i Peršané. Později o něj sváděla tuhé boje Osmanská říše a ruští Kozáci. Vždy tu však žili převážně Arméni. To se změnilo první světové válce. Roku 1921 došlo k novému vytýčení hranic mezi velmocemi a nepohodlní Arméni museli z Turecka odejít do nově vzniklé sovětské Arménie.

Dominantou Karsu je impozantní kamenná pevnost, jejíž historie je stará nejméně dva tisíce let. Archeologové vedou spory, zda první opěrný bod na ostrohu nad řekou vybudovali Byzantinci či Urartové, dávní předkové Arménů. Jisté je, že dnešní podobu pevnost dostala v 19. století za vlády osmanských sultánů, kteří ji potřebovali na obranu proti carskému Rusku. Přestože byla několikrát dobyta, neztratila k ní důvěru ani novodobá turecká armáda a až do nedávna byla přísně střeženou vojenskou základnou. Dnes už je volně přístupnou památkou. Místní obyvatelé sem chodí k malé muslimské hrobce uctít památku světce Dželala Baby a turisté zas pokochat se krásným výhledem na město.

Kostel svatých apoštolů

Pod pevností překlenuje řeku starý kamenný most, který je jakýmsi pomyslným středem historického centra města – Turky nazývaném Kaleiçi (Podhradí). Zchátralé hrázděné domky, které stojí v uličce táhnoucí se odtud podle břehu, jsou nádherným příkladem tradiční osmanské architektury. Velmi fotogenický je také z barevných kamenů poskládaný minaret mešity Aliaga Camii. Nepřehlédnutelné jsou i opodál se zvedající kupole tureckých lázní (hamám) z 18. století, které dodnes slouží veřejnosti.

Kousek dál za mostem stojí také bývalý arménský Kostel svatých apoštolů. Tato památka je skutečnou chloubou města. Kostel postavil mezi lety 930 a 937 arménský král Abbás a dodnes si zachoval svoji původní podobu. Klenba kostela podpírá dvanáct pilířů, které mají symbolizovat stejný počet apoštolů. Zvenku zdobí stěny mnoho reliéfů s biblickými motivy. Na rozdíl od téměř všech ostatních arménských kostelů není tento svatostánek postaven z okrového sopečného tufu, ale z černého čediče, který mu dodává pochmurné vzezření. Stavba je zajímavá také tím, že v některých historických obdobích plnila i funkci mešity. Dnes je kostel obvykle zamčený, takže pokud se chce turista podívat dovnitř, musí nejprve vypátrat zřízence, který má klíč.

Kouzlo starých časů

Poslední velkou atrakcí Karsu je Městské muzeum, které patří k nejzajímavějším ve východním Turecku. Leží na východním konci města poblíž železniční trati a obsahuje exponáty dokumentující historii kraje od doby bronzové až do pádu Osmanské říše. Nacházejí se zde také velmi zajímavé etnografické sbírky tradičních tureckých krojů a koberců. Velmi působivé jsou kultovní kamenné sochy zvířat z předislámského období, které zdobí zahradu před budovou.

Atmosféru starých časů na sebe můžete nechat dýchnout také na velkém dobytčím trhu, který se koná každý pátek na okraji města kousek za muzeem. Určitě nebudete litovat, pokud si přivstanete a navštívíte tuto archaickou akci, kvůli které přijíždí do města venkované z mnoha vzdálených vesnic. Prodírat se vřavou mezi hýkajícími osly, bečícími ovcemi a navzájem se dohadujícími sedláky je nezapomenutelným zážitkem.

Zablácené boty vám pak cestou zpět do centra za pár drobných vyčistí místní kluci, kteří touto činností dodnes přispívají do rodinného rozpočtu.

Město duchů

Zlatým hřebem návštěvy Karsu je výlet k 40 kilometrů vzdáleným zříceninám arménského městečka Ani, kde stojí soubor nejvýznamnějších křesťanských památek na území Turecka. Řada turistů přijíždí do Karsu jen proto, že je to ideální základna k exkursi na toto úžasné místo. Jedná se o docela dobrodružnou akci. K návštěvě Ani je třeba zvláštní povolení a mezi památkami se lze toulat pouze v doprovodu po zuby ozbrojených pohraničníků.

Ani bývá nazýváno „Městem tisíce a jednoho chrámu“. Jeho počátky sahají hluboko do pohanské minulosti Arménie. Název Ani vznikl patrně jako zkomolenina jména bohyně Anáhit, která byla v předkřesťanské době jednou z nejvyšších postav arménského Pantheonu. V prvních stoletích našeho letopočtu bylo toto město významnou zastávkou na slavné Hedvábné stezce. Největší rozkvět prožívalo Ani v 10. století, kdy si ho za své sídlo vybrali arménští králové. Tehdy zde žilo přes sto tisíc obyvatel. Dnes je Ani městem duchů.

Rozpůlený chrám

Nádheru bývalé arménské metropole umocňuje její malebná poloha nad hlubokým říčním kaňonem, který tvoří současnou turecko-arménskou hranici. Do hradbami obehnaného areálu se dodnes vchází dobře zachovalou Lví branou. Část památek v okolí citadely je nepřístupná, ale i tak zabere prohlídka všech přístupných ruin několik hodin. Svou siluetou na první pohled upoutá torzo kostela Spasitele, který byl postaven v 10. století, tak jako většina ostatních svatostánků okolo. Roku 1957 byla polovina budovy uťata úderem blesku, takže to vypadá, jako by nějaký obr půlku chrámu odkrojil a odnesl pryč.

Za nejkrásnější památku v Ani je považován řeholní kostel sv. Jiří Iluminátora, jenž je zasvěcen světci, který kdysi podle legendy přinesl do Arménie křesťanskou víru. Turci říkají této stavbě Resimli Kilise nebo-li „Vymalovaný kostel“, neboť je jedinou svatyní v Ani, jejíž interiér pokrývají barevné fresky.

Praktické informace

Ubytování a služby: Na konci 80. let byl Kars v Británii při průzkumu vybrán jako město s nejhoršími turistickými službami na světě. Od té doby se tu však mnoho změnilo, tak se nenechte odradit informacemi ve starší literatuře. V centru města najdete slušný výběr hotelů nižší a střední kategorie. K nejlevnějším podnikům patří Otel Karavansaray a Otel Yilmaz, kde pořídíte dvoulůžkový pokoj už od 10 EUR.

Doprava: Cesta vlakem napříč Tureckem je jedinečným zážitkem. Na nádraží v Istanbulu či Ankaře se ptejte na Dogu Ekspresi nebo Yeni Dogu Ekspresi. Cesta z Istanbulu trvá okolo 40 hodin. Pokud spěcháte, jeďte autobusem. Do Karsu můžete také letět a tuto možnost volí vzhledem k cenové politice Tureckých aerolinií stále více cestovatelů.

Návštěva Ani: Ruiny města leží ve vojenském pásmu na turecko-arménské hranici a k jejich návštěvě je třeba specielní povolení. Jeho vyřízení není žádný velký problém. V turistické informační kanceláří (Atatürk Caddesi, tel: 2126817, denně 8,30 – 16,30) vyplníte formulář a pak se zastavíte v Městském muzeu, kde zakoupíte vstupenku (2,5 EUR). Protože do Ani nejezdí pravidelná doprava, budete si muset najmout taxi. Všichni řidiči ve městě byrokratickou proceduru nutnou k návštěvě Ani znají a budou vám výlet na toto místo sami nabízet (půldenní výlet od 25 EUR). Vyplatí se najmout si auto společně s dalšími cestovateli. Po historickém komplexu se turisté smí pohybovat jen v doprovodu vojáků, který je zdarma. Je přísně zakázáno fotografovat údolí řeky Achurjan, kudy vede pomyslná hraniční čára, dále pak vojenskou techniku i samotné pohraničníky.

Zajímavosti v okolí: Kromě Ani lze v okolí Karsu navštívit řadu dalších arménských kostelů (Magazbert, Horonos, Daylar). U vesnice Çavuşlu můžete obdivovat pravěké skalní malby. Milovníci přírody by si neměli nechat ujít výlet k jezeru Çildir, které má nadmořskou výšku 2000 metrů a leží v čarokrásné krajině připomínající Skotskou vysočinu. Kousek od jezera se tyčí středověký Şeytan Kalesi (Satanův hrad).

Nákupy a suvenýry: Kars není místem, kde by lidé žili z turistického ruchu. Nenajdete tu speciální obchody se suvenýry a pohlednicemi. Odvést si odtud můžete sýr kaşar (čti: kašar), proslulý svou kvalitou po celé zemi. Výhodně tu lze také koupit vynikající karský med (turecky: bal), který je podle některých studií nejzdravější na světě. Tradiční pastevecká píšťala zurna je obvykle k dostání na pravidelném trhu, který se koná každou středu v centru města.

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017