Muntii Apuseni

Prošel jsem a navštívil desítky pohoří a velehor, prožil jako každý jiný kouzelné pocity a radosti z nespoutané přírody a úchvatných horských scenérií. Ale radost největší, radost z snad nejromantičtějších zákoutí horských luk, potoků lesů… mi dělá vždy pobyt v jednom z největších krasových pohoří Evropy, v rumunském Apuseni. Příznačně jsem toto pohoří pojmenoval v našich zájezdech „pastorále rumunského krasu“.

Prošel jsem a navštívil desítky pohoří a velehor, prožil jako každý jiný kouzelné pocity a radosti z nespoutané přírody a úchvatných horských scenérií. Ale radost největší, radost z snad nejromantičtějších zákoutí horských luk, potoků lesů… mi dělá vždy pobyt v jednom z největších krasových pohoří Evropy, v rumunském Apuseni. Příznačně jsem toto pohoří pojmenoval v našich zájezdech „pastorále rumunského krasu“.

Pohoří Apuseni je součástí Západních Karpat. Na geologické stavbě se tady zúčastňují početné deprese a množství vulkanických masívů. Podklad ale tvoří především vápencem, metamorfovanými krystalickými břidlicemi, pískovci. Rozpustnost vápenců spolu s erozivní činností vody vedla k vytváření četných krasových jevů na povrchu i v podzemí. Vodní toky jsou značně nesourodé, celé řeky mizí pod zemí a pak se zase objevují na povrchu. Řícení stropů jeskyní vede ke vzniku propastí a přírodních šachet velkých rozměrů. V Apusenách také vznikly hluboké kaňony a soutěsky, které oddělují jednotlivé náhorní planiny. Z nich nejznámější jsou plošiny Padis a Scarisoara. Pod nimi se nacházejí horské vesnice s typickou karpatskou architekturou. Klimatické podmínky jsou tady typicky horské, tedy chladné a a dosti deštivé. V oblastech krasu se zvyšuje průměrná teplota o 4 až stupně.

Muntii Apuseni, Západní hory, zaujímají rozlohu asi 22 000 km2. Nachází se v západní části Rumunska mezi Potiskou nížinou a vrchovinou transylvánské deprese. Celé toto rozsáhlé pohoří se dělí na několik samostatných horských podcelků. Na severu jsou to Muntel Ses a Muntii Messes. Ta jsou oddělena od dalších částí širokým údolím řeky Crisul Repede. Za ním se směrem k jihu rozprostírají vyšší celky jako např. masívy Vladeasa, Bihor, Codru Moma. Tato centrální část je na jihu oddělena údolím řeky Crisoul Alb. Jih je tvořen celky Mintii Zarad a Trascau.

Nejzajímavější oblastí je bezesporu centrální část Bihoru a Vladeasy. Naleznete tady vše, co může kras poskytnout. Turistické značení tady existuje, ale je nedokonalé. Značka prochází i v blízkosti četných jeskynních systémů, ty však, pokud je neznáte, nedoporučuji procházet. Mnohé z nich jsou totiž zakončeny podzemními propastmi či sifóny. Je potřeba si uvědomit, že záchrana v tomto pohoří by byla značně problematická. Na vyhrazených tábořištích nebo u místních usedlíků není problém přenocovat. Nejlépe však ve vlastních stanech.

Nejčastějším cílem turistů je plošina Padis a Scarisoara, odkud podnikáme jednotlivé túry a kratší přechody. Mezi oblíbené trasy patří bezesporu okruh k jeskyním Boghii, kde spatříte 150 metrů dlouhou jeskyni trojúhelníkového tvaru. Snad největší lahůdkou a atrakcí je okruh ponorných hradů – Cetatile Ponorului. Jedná se o nejvýznamnější lokalitu celého pohoří. Tři otevřené propasti obrovských rozměrů (hloubka 250 m, celková délka 500 m a šířka 150 m jsou propojeny podzemním tokem, k němuž se otevírá cesta obrovským portálem, největší jeskynní branou v Evropě. Její výška je asi 70 metrů a šířka 30 metrů. Dále můžete navštívit soutěsku Galbena a ledovou jeskyni Focul Viu. Z plošiny Padis se můžete dostat i k propastem Acoperit, Gemanata a Negru. A nebo byste ještě chtěli projít jeskyni s podzemním tokem? Doporučuji jeskynní systém Radesi. A nebo máte rádi jen tak toulání? Plošina Padis je asi 10 km velká. Na sousední plošině Scarisoara zase můžete navštívit největší ledovou jeskyni Rumunska stejného jména. A mohli bychom pokračovat. Pokud se tedy rozhodnete pro jeho návštěvu počítejte s tím, že se sem budete rádi vracet.

Autor je ředitelem a průvodcem ostravské cestovní kanceláře Turistika a Hory a do popisované oblasti provádí expediční zájezdy.

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] VĚRA NECHYBOVÁ (2015-09-08 13:33:25 | 90.178.129.238)
Dobrý den,plánujeme dovolenou v Rumunsku příští rok.Na svých cestách navštěvujeme hlavně hory,ale i soutězky,vodopády a jiné přírodní zajímavosti.Zde máme obavy z medvědů a toulavých psů.Letos sebou povezeme i svého psa.Je to vhodné?Mohl by jste nám prosím poradit kterým místům by jsme se měli vyhnout?Plánujeme spíš jednodenní výlety. S přáním hezkého dne Nechybová

Diashow Aljaska 2017