Muntii Apuseni
Prošel jsem a navštívil desítky pohoří a velehor, prožil jako každý jiný kouzelné pocity a radosti z nespoutané přírody a úchvatných horských scenérií. Ale radost největší, radost z snad nejromantičtějších zákoutí horských luk, potoků lesů… mi dělá vždy pobyt v jednom z největších krasových pohoří Evropy, v rumunském Apuseni. Příznačně jsem toto pohoří pojmenoval v našich zájezdech „pastorále rumunského krasu“.
Prošel jsem a navštívil desítky pohoří a velehor, prožil jako každý jiný kouzelné pocity a radosti z nespoutané přírody a úchvatných horských scenérií. Ale radost největší, radost z snad nejromantičtějších zákoutí horských luk, potoků lesů… mi dělá vždy pobyt v jednom z největších krasových pohoří Evropy, v rumunském Apuseni. Příznačně jsem toto pohoří pojmenoval v našich zájezdech „pastorále rumunského krasu“.
Pohoří Apuseni je součástí Západních Karpat. Na geologické stavbě se tady zúčastňují početné deprese a množství vulkanických masívů. Podklad ale tvoří především vápencem, metamorfovanými krystalickými břidlicemi, pískovci. Rozpustnost vápenců spolu s erozivní činností vody vedla k vytváření četných krasových jevů na povrchu i v podzemí. Vodní toky jsou značně nesourodé, celé řeky mizí pod zemí a pak se zase objevují na povrchu. Řícení stropů jeskyní vede ke vzniku propastí a přírodních šachet velkých rozměrů. V Apusenách také vznikly hluboké kaňony a soutěsky, které oddělují jednotlivé náhorní planiny. Z nich nejznámější jsou plošiny Padis a Scarisoara. Pod nimi se nacházejí horské vesnice s typickou karpatskou architekturou. Klimatické podmínky jsou tady typicky horské, tedy chladné a a dosti deštivé. V oblastech krasu se zvyšuje průměrná teplota o 4 až stupně.
Muntii Apuseni, Západní hory, zaujímají rozlohu asi 22 000 km2. Nachází se v západní části Rumunska mezi Potiskou nížinou a vrchovinou transylvánské deprese. Celé toto rozsáhlé pohoří se dělí na několik samostatných horských podcelků. Na severu jsou to Muntel Ses a Muntii Messes. Ta jsou oddělena od dalších částí širokým údolím řeky Crisul Repede. Za ním se směrem k jihu rozprostírají vyšší celky jako např. masívy Vladeasa, Bihor, Codru Moma. Tato centrální část je na jihu oddělena údolím řeky Crisoul Alb. Jih je tvořen celky Mintii Zarad a Trascau.
Nejzajímavější oblastí je bezesporu centrální část Bihoru a Vladeasy. Naleznete tady vše, co může kras poskytnout. Turistické značení tady existuje, ale je nedokonalé. Značka prochází i v blízkosti četných jeskynních systémů, ty však, pokud je neznáte, nedoporučuji procházet. Mnohé z nich jsou totiž zakončeny podzemními propastmi či sifóny. Je potřeba si uvědomit, že záchrana v tomto pohoří by byla značně problematická. Na vyhrazených tábořištích nebo u místních usedlíků není problém přenocovat. Nejlépe však ve vlastních stanech.
Nejčastějším cílem turistů je plošina Padis a Scarisoara, odkud podnikáme jednotlivé túry a kratší přechody. Mezi oblíbené trasy patří bezesporu okruh k jeskyním Boghii, kde spatříte 150 metrů dlouhou jeskyni trojúhelníkového tvaru. Snad největší lahůdkou a atrakcí je okruh ponorných hradů – Cetatile Ponorului. Jedná se o nejvýznamnější lokalitu celého pohoří. Tři otevřené propasti obrovských rozměrů (hloubka 250 m, celková délka 500 m a šířka 150 m jsou propojeny podzemním tokem, k němuž se otevírá cesta obrovským portálem, největší jeskynní branou v Evropě. Její výška je asi 70 metrů a šířka 30 metrů. Dále můžete navštívit soutěsku Galbena a ledovou jeskyni Focul Viu. Z plošiny Padis se můžete dostat i k propastem Acoperit, Gemanata a Negru. A nebo byste ještě chtěli projít jeskyni s podzemním tokem? Doporučuji jeskynní systém Radesi. A nebo máte rádi jen tak toulání? Plošina Padis je asi 10 km velká. Na sousední plošině Scarisoara zase můžete navštívit největší ledovou jeskyni Rumunska stejného jména. A mohli bychom pokračovat. Pokud se tedy rozhodnete pro jeho návštěvu počítejte s tím, že se sem budete rádi vracet.
Autor je ředitelem a průvodcem ostravské cestovní kanceláře Turistika a Hory a do popisované oblasti provádí expediční zájezdy.
21.04.2001 | Jiří Kráčalík | kategorie: zápisky z cest | země: Rumunsko | zobrazeno: 6310x
