Národní parky Patagonie - Argentina
Pokračování předchozího článku o úplném jihu jižní Ameriky - Patagonii. Tentokráte o Argentině.
Nesrovnatelně méně chráněných územních celků se nachází na argentinské straně Patagonských And. Je to dáno průběhem státní hranice; na chilské straně se nachází více rozmanitých přírodních celků, zahrnujících jak vysoké hory, četné vulkány, vulkanické plošiny a převážnou většinu rozsáhlých ledovců, tak členité pobřežní oblasti.
Zřejmě nejvýznamnějším parkem na argentinském území Patagonských And je Pargue Nacional Los Glaciares. Jeho význam byl umocněn zahrnutím do světového dědictví UNESCO v roce 1982. Park, jež představuje unikátní krajinu odedávna formovanou pomocí ledovců, byl založen již v roce 1937. Nalézá se na 4 460 km2 na jihu argentinské provincie Santa Cruz. Téměř 1/4 jeho území je dodnes zaledněna. Na severním konci parku se nachází nejpřitažlivější oblast - žulový masív Fitz Roy.
Dalšími dominantami parku jsou také 2 velká jezera - Lago Viedma a Lago Argentino - která zasahují až do oblasti argentinských pamp a indikují tím původní rozšíření ledovců. Lago Argentino svými rameny zasahuje také hluboko do Andské kordiléry a vytváří zde zálivy podobné fjordům.
Na jihu největšího ostrova souostroví Ohňová země - Isla Grande de Tierra del Fuego - v blízkosti města Ushuaia se nachází Parque Nacional Tierra del Fuego. Západní hranice je shodná se státní hranicí s Chile, na jihu je park o rozloze 630 km2 vymezen pobřežní linií. Zdejší krajina není nepodobná té na Aljašce. Ostatně jak Aljaška, tak Ohňová země okupují 55. rovnoběžku, i když na opačných polokoulích.
Zřejmě největším zážitkem je sledování života na pobřeží průlivu Beagle. Žije zde řada mořských ptáků, ze savců pak tuleni, lvouni a mroži. Vnitrozemí obývají kanadští bobři, kteří sem byli vysazeni roku 1946 v počtu několika desítek jedinců, ale kvůli absenci přirozených nepřátel se značně přemnožili. Dalšími nepůvodními obyvateli jsou arktičtí jeleni a z Evropy zavlečení králíci. Všechny tyto introdukované druhy napáchaly značné škody na zdejší vegetaci, podobně jako pasoucí se stáda ovcí.
Mnohem severněji než oba tyto parky - mezi 39° a 41,5° j.š. - se nachází Parque Nacional Lanín. Park se jako 180 km dlouhý tenký proužek vine Andami podél chilské hranice v provincii Neuquén. Název je odvozen od vulkánu Lanín, který svým vrcholem dosahuje 3 776 m. Až do konce 19. století byla tato oblast obývána Indiány Pehuenche z kmene Mapuche. Nyní jejich existenci připomínají jen dvě indiánské reservace - jedna v Rucachoroi a druhá v Curruhuinca. Pro park jsou typické rozsáhlé horské jehličnaté lesy tvořené Araukáriemi.
Na jih od Lanínu se nachází nejstarší argentinský národní park. Parque Nacional Nahuel Huapí byl založen již v roce 1922. Je také velmi rozsáhlý (7 580 km2) a v jeho srdci se nalézá jezero ledovcového původu téhož jména. Lago Nahuel Huapí je obklopeno řadou dalších jezer a sečteme-li jejich plochy, zjistíme, že tvoří téměř 20 % celkové rozlohy parku.
Parque nacional Los Alerces leží západně od malého města Esquel na severu argentinské provincie Chubut. Na ploše 2 630 km2 se zde nachází mnoho ledovcových jezer. Severní části dominují tři velká jezera: Lago Rivadavia, Lago Menendez a Lago Futaslaufquen, jejichž ramena připomínajíce fjordy vybíhají hluboko do kordiléry. Nejvyšší vrcholy (Cerro Torecillas, Cerro Situación, Cerro Piramides), ačkoliv nedosahují ani 2 500 m n. m., působí velmi impozantně, neboť jejich holé skalní stěny vystupují až 1 000 m nad horní hranici lesa.
Další chráněná území v argentinské části Patagonských And jsou například: Parque Nacional Lago Puelo, Parque Nacional Francisco Perito Moreno či Reserva Nacional Lago Jeinimeini.
Dodatek: Veškeré číselné údaje (rozloha, vrcholy, rok založení apod.) převzaty z Lindenmayer,C.: Trekking the Patagonian Andes. Lonely planet, 1998.; případně z Černík,A., Sekyra,J.: Zeměpis velehor. Academia, 1969.
Prameny:
- Černík, A.; Sekyra, J.: Zeměpis velehor. Academia, 1969, vydání první. 396 str.
- Vítek, F.: Národní parky Patagonie in Lidé a Země. (1997).
- Lindenmayer, C.: Trekking in the Patagonian Andes. Lonely Planet, 1998, vydání druhé.
- Štěpánek, V.; Vilímek, V.: Ostrov na konci světa in Geografické rozhledy 4/96-97. str. 161
- http://www.geographia.about.com
- http://www.gorp.com
- http://www.victory-cruises.com
- http://www.chiptravel.cl
- http://www.sectur.gov.ar


