Část 1 - čas příprav.

Včera jsme vysvobodili Pasáta z ledového zajetí popické stodoly. Noční teploty klesly hluboce pod bod mrazu, v poledne se pod "jarním" sluníčkem oteplilo a my mohli konečně odstranit ledový krunýř. K večeru to vypadalo, že úkol dne - přestěhovat kontejnery stojící před stodolou, zvládneme. Za pomoci dalšího nástroje, lidově zvaného hupcuk - lanový zvedák, se nám o den později podařilo vytáhnout loď ze stodoly a přestěhovat ji k dalšímu vystrojení na dvorek atelieru.

Místo úvodu trochu vzpomínek a historie. Dnes je 10.března 1996 a svatý Petr nás obšťastnil pořádnou sněhovou nadílkou. Na stole máme kalendář z roku 1913. Pohled do pranostik, které předkům nahradily zprávy o počasí, nás vůbec nepotěšil: "Když na den 40 mučedníků mrzne, mrzne ještě 40 nocí..."

Včera jsme vysvobodili Pasáta z ledového zajetí popické stodoly. Noční teploty klesly hluboce pod bod mrazu, v poledne se pod "jarním" sluníčkem oteplilo a my mohli konečně odstranit ledový krunýř. K večeru to vypadalo, že úkol dne - přestěhovat kontejnery stojící před stodolou, zvládneme. Za pomoci dalšího nástroje, lidově zvaného hupcuk - lanový zvedák, se nám o den později podařilo vytáhnout loď ze stodoly a přestěhovat ji k dalšímu vystrojení na dvorek atelieru.

V pondělí 11.3. bylo vše jinak. Sluníčko vystřídala ledová fujavice s další sněhovou nadílkou. Lodní palubu přikryla peřina sněhu. "Měli jsme kliku", prohlásil Honza. Zpozdit se o jeden den, tak místo na Karibik poplujeme k mysu Dobré naděje.

Termín posledního možného vyplutí na Karibské ostrovy se kvapem blíží. Pokud nevyplujeme počátkem dubna ze Španělska, nedostaneme se v květnu na Kanárské ostrovy. Na přeplavbu Atlantiku nám stačí měsíc, pak se mezi nádhernými ostrovy Karibiku začínají prohánět uragany.

Během těch pár dnů, které nám zůstávají do konce března, musíme loď vystrojit, opatřit zásobami na půl roku a přepravit na speciálním podvozku firmou Jana Hotovce HT spedition - Brno, ze Znojma do Španělska. Příprava každé plavby dá spoustu práce. Vše začalo v roce 1994, kdy jsme od brněnských jachtařů a potápěčů z klubu Lachtan zakoupili trup plachetnice Galatea. V letech 1966-68 ji postavil nestor moravského jachtingu Jaroslav Dřevo z Brna. Loď se stavěla souběžně s plachetnicemi Horizont a Albatros, s kterými prostějovští jachtaři v r. 1967 poprvé v historii čsl. námořního jachtingu přepluli Atlantický oceán. Byl mezi nimi i znojemský rodák Dr. Ivan Klempa. Pluli po stopách známého francouzského lékaře Alaina Bombarda, který na gumovém člunu Heretigue (délka 4,60) přeplul oceán. Jeho potravou byly pouze ryby a mořské řasy.

Posádkám Horizontu a Albatrosu to nedalo, a rozpečetěné balíky potravin skončily v jejich útrobách. Sportovnímu výkonu to ale rozhodně na cti neubralo. Nepřízni moře se lépe vzdoruje s dobrým pocitem jakž takž plného žaludku. Na Galateu, která byla postavena profesionálním loďařem, jsme měli políčeno již dávno. Byl to doslova poklad, který odpočíval v klubovní loděnici odstrojen od kování a takeláže. Když ji Jarda Dřevo v roce 1967 začal stavět, opravovali jsme ve Znojmě Pasáta a do Brna jezdili pro rozumy. Jsme svědky stavby této lodě. Pečlivost, s jakou byla postavena, je obdivuhodná. Silná jasanová a dubová žebra i obšívka dala lodi pevnost, které se nemůže rovnat žádná moderní skořápka postavená z laminátu.

K prodeji lodě potápěče přesvědčila výhodná protihodnota, kterou byl nejen finanční doplatek, ale především naše malá kajutová plachetnice Skiper. Nevyžadovala tolik práce a údržby jako Galatea a splňovala nároky potápěčů na plovoucí základnu. Obě strany si pochvalovaly, jak dobře koupily.

Pondělí 11.3.

Sněží. Na lodní palubě přibylo dalších 20 cm sněhu. V lodní kabině práce nepřestává. Montujeme námořní rádio, vysílačku a GPS - moderní družicový navigační přístroj, určující přesnou polohu lodě. Toto zařízení vyvinuté pro armádu bylo donedávna pro bývalé socialistické státy tabu. Je neuvěřitelně přesné a v mnoha variantách využitelné pro námořní navigaci. V nejjednoduším programu dává zeměpisné souřadnice na kterémkoliv místě světa s přesností 100 m, a to je uměle vložená chyba zabraňující zneužití pro vojenské účely. Tato technika prodělala za poslední roky nepředstavitelný rozvoj a miniaturizaci.

Když jsme v roce 1967 pluli se Zlatým rohem po Egejském moři, dostali jsme od bývalého pilota čsl. jednotky v Anglii, pana Horala, družicovou navigaci. Byla velká jak pořádná pečicí trouba a určovala polohu lodě jednou za půl hodiny. Dnes se tento přístroj neliší velikostí od kapesního transistorového rádia. Kromě toho budeme určovat polohu i zařízením, které se jmenuje "Jakubova hůl". Poplujeme po stopách Kolumbových a chceme vyzkoušet i navigační prostředky, které používal slavný mořeplavec.

Jakubovu hůl jsme zhotovili z násady od pádla, po které se posunuje příčka. S její vzdáleností od oka se měřený úhel zvětšuje, nebo zmenšuje. Na označené násadě se odečítá měřený úhel. Při zkušebním měření s holí a sextantem se naměřené hodnoty příliš nelišily.

Úterý 12.3.

Místnost, kde shromažďujeme zásoby a potřebné vybavení, se začíná nafukovat. Na regálech je soustředěno vše, co budeme potřebovat - potraviny, kování, navigační přístroje, plachty, svorníky, šekle, rolfocky, kotvy. To vše musíme pečlivě složit do lodního trupu Pasáta II. A co Pasát I.?

Tato loď je spojena se sny našeho mládí, se znojemským rodákem Františkem Špilarem, s brněnským jachtařem Dušanem Vaculkou i se samotnými začátky námořního jachtingu v naší zemi. Loď postavil v roce 1947 pražský konstruktér prof. Murdych. Po válce se mu ji nestavělo snadno. Měděné nýty pocházely z Hamburku a dub ze skladu německých ponorek. Loď postavil, ale na další nestačily síly a peníze. V roce 1956 zakoupil nedostavěnou loď Dušan Vaculka. S kamarády vypluli na Černé moře a o rok později kolem Balkánu. Mezi další majitele patřil i Znojmák Franta Špilar. Plavbu do Ameriky zakončil v Barceloně. V roce 1968 vyplouváme s Pasátem, který jsme koupili v zimě, z Bratislavy do Prahy kolem Evropy. V posádce jsou naši kamarádi spolužák Jaroslav Hála a ostravský potápěč Josef Dvořáček. Výpravy se zúčastnili i redaktoři časopisu Signál Jaroslav Holub a Ivan Šafhauser. Plavbu z Bratislavy do Prahy absolvujeme za 143 dní. Za zádi malého Pasáta zůstalo 6.000 námořních mil (dále n.m.).

Po zahájení stavby Zlatého rohu v r. 1973 se Pasát vrací do Brna. Zlatý roh... Na jeho stavbě jsme strávili 10 let, prý nejkrásnějších v životě chlapa. Tak nám to alespoň tvrdil náš otec. Jachta se i přes počáteční nedůvěru k novému materiálu - ferrocementu - povedla. Patří mezi největší a nejkrásnější sportovní lodě v České republice. Jedna věc je ale loď postavit - a druhá vyplout. Dříve se dobře stavělo, dnes se dobře pluje. Chce to čas a peníze. Obojího bylo do dnešní doby málo. Několik let jsme na suchu finančně i doslova. Opravujeme památky, opravujeme dva domy, které jsme koupili místo plánovaných aut. Žijeme skromně a těšíme se na okamžik, který musel přijít. Na den, kdy vyplujeme.

Středa 13.3.

Vše se daří. Ani ten sníh který beznadějně zavalil znojemské ulice, nevadí. Jaro se blíží a první předzvěst vidíme za okny fary U sv. Mikuláše. Něžné hlavičky sněženek koukají z oken na zasněženou Kraví horu. První jarní den bude za chvíli a my musíme počítat s tím, že ...ženská chuť, panská láska a dubnové počasí... jsou nestálé.

Příprava plavby probíhá bez přerušení. Nevyhýbáme se úkolům, které nás čekají při plánované opravě kamenných článků presbytáře farního chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě. Stejného dne, kdy jsme zbavili loď sněhových závějí, snašíme za pomoci zvedací plošiny znojemských hasičů z výše třiceti metrů pozůstatky fiál opěrných pilířů chrámu. Kameník je vysekal kolem roku 1400. Dnes dílo z pískovce hrozí zřícením. Rozrušené kraby odlupujeme jako přezrálá jablka. Práce dala příležitost k otestování fotoaparátů a objektivů. Barevné fotografie zhotovené Fotofastem na náměstí T.G. Masaryka na filmu Fuji dopadly výtečně. Čtenář jistě pochopil, že naše dvě lásky - práce kamenosochaře restaurátora a práce jachtaře - se navzájem prolínají a velmi úzce souvisí. Při obou je zapotřebí zručnost, rychlé rozhodování a pečlivost. Nedbalost může přijít draho. Poškozená památka, nebo zmařené lidské životy.

Včera jsme před rekonstruovanou kaplí sv. Václava potkali pana faráře Nováka. Vždy jsme obdivovali jeho elán při získávání finančních prostředků na opravu vzácné památky. Při rekonstrukci kamenných prvků a sochařské výzdoby spolupracujeme se stavební hutí Jiřího Albrechta. Vidíte a zase moře. Jeho loď Libera vyplula v roce 1994 na plavbu kolem světa. Prodal podnik, starosti hodil za hlavu. Vyplul...

Zkušenosti získal v průběhu plavby i za cenu omylů a trpkých zážitků. Stejným způsobem vyplul v roce 1923 i Francouz Alain Gerbault na lodi Fire Crest. Jeho plavba přes oceán pásmem proměnlivých větrů trvala sto jeden den. Po zotavení v New Yorku pokračoval v plánované cestě kolem světa. Hodně psal a přispěl k popularizaci nového sportu. I když námořníci se na jeho líčení námořních dobrodružství dívali z patra, svoji plavbu po více než třech letech úspěšně dokončil. Měl štěstí a toho je na moři zapotřebí více jak na pevnině s pankejty a rovnými ulicemi.

Jiří Albrecht se za námi zastavil někdy počátkem května v roce 1995. Jeho loď kotvila kdesi v Tyrhénském moři. Poradili jsme mu s řešením technických problémů motoru. Vychytávání much a mušek na každé lodi je pořádná fuška. Vyplout s plachetnicí, která připomíná oškubaného ptáčka, může posádce pořádně znepříjemnit plavbu. Oprava motoru byla úspěšná a my si další setkání naplánovali na některém z ostrovů západního Atlantiku.

Čtvrtek 14.3.

Jak se na Znojemsku mohou lidé dostávat k moři? Žijeme v kraji, kterému nechybí téměř nic. Té vody, alespoň pro nás, by však mohlo být trochu více. Nitky, které vedou k moři a od moře, zde jsou a o některých se moc neví. Ve starých krásných expozicích Jihomoravského muzea ve Znojmě byl, a opět je, terčem obdivných pohledů nejmladších návštěvníků mohutný model válečné lodě - učební pomůcka vojenské akademie v Louce. Na každé ze čtyř palub byly kabiny důstojníků i sklady s dělovými koulemi. Na té nejspodnější palubě, kterou pan průvodce Zavřel na požádání ukázal, byly stáje, kde se to hemžilo prasátky určenými (jako živé konzervy) pro žaludky námořníků. Loď byla vystavena i u příležitosti výstavy malíře Václava Junka r. 1972 v Domě umění. Stála v prostředí plném krásných obrazů a modelů lodí, nedaleko Bílé fregaty - polské školní plachetnice Dar pomorza.

Můžeme jít hlouběji do historie. Pamětníci ví, že u brány do zahrady lechovického zámku, bývalé rezidence louckých opatů, stávala veliká námořní kotva. Dle vyprávění skončila v nedalekých bažinách při vyprošťování traktoru. K moři vede i cesta dvou amfor z depozitářů muzea. Pozorný návštěvník Znojma si všiml krásných renesančních mříží ozdobených motivy mořských panen a sepií. Jsou dílem kovářů a zámečníků. K nám je osud zavál z Itálie nebo z jiných zemí Středomoří. Motivy moře si vzali ve svých náčrtnících a v paměti do nové vlasti. Tak tomu bylo i v jiných oborech lidské činnosti. Na renesančním domě, dnes sídle Domu umění, jsou na atice zobrazeni delfíni. Různá mořská havěť je i na portálech, ostěních oken. V našem kraji žili lidé, kteří milovali nekonečné vodní horizonty. Země skryté za obzorem se staly místem jejich dalšího života.

Mezi nejslavnější patří popický rodák Karel Postl, svět ho zná spíše pod jménem Charles Sealsfield. V roce 1994 se konala v Jihomoravském muzeu rozsáhlá výstava o jeho životě a díle. Další výstavku mohl návštěvník spatřit v restauraci U Mikuláše, na Mikulášském náměstí. Dříve se jmenovalo Sealsfieldovo.

S mořem je nerozlučně spjat i Znojmák - tulák a cestovatel Ruda Krautschneider, který své cestování na suchu i po vodě popsal v pěkných knížkách. Chtěli jsme psát lodní deník, ale do myšlenek se (patrně díky zralému věku) dostávají vzpomínky, postřehy a zkušenosti. Snad to úřednímu dokumentu, který se hemží suchopárnými údaji, neuškodí.

Pátek 15.3.

Jsme stále na pevnině. Náš život je rozdělen mezi ateliér v Popicích a pracovnu v domě U rytíře na Mikulášském náměstí ve Znojmě. Připravujeme, chystáme a studujeme trasu plavby. Píšeme lodní deník. Jsme promrzlí, máme mokro v botách. Oázou uvolnění, pohody a tepla je pro nás sauna v zimních lázních. Muži nepatří mezi drbny, ale v rouše Adamově se z mnohých stávají dobří společníci. Ke kousavým žertům dávají k dobru doslova sebevražedné příběhy svého života v bláznivé víře, že nebudou zneužity. Člověk se zde uvolní a má jistotu, že politický drb a vtip se již netrestá.

Ale od tepla, kterého se snad konečně dočkáme také ve Španělsku, zase k moři. Mezi nejkrásnější knihy s námořní tematikou patří útlá knížečka dříve jugoslávského spisovatele Joži Chorváta: "Na Besy kolem světa". Je krásná svými postřehy, životní moudrostí a upřímností, s kterou se velmi zkušený spisovatel přiznává ke strachům a pochybám... Každý řádek je poznamenán úctou a respektem k mokrému živlu. Mezi poklady námořní literatury je i cestopis, napsaný v letech 1895-1898. Jeho autorem je první mořeplavec, který sám obeplul svět - Američan Joshua Slocum. V závěru své knihy "Sám na lodi kolem světa", první vydání vyšlo v češtině v roce 1922, píše: "Neobjevila-li Spray nových pevnin, může to být proto, že nelze již nových pevnin objevovati. Nehledala nových světů a neplavila se, aby mohla roztrubovati nebezpečí moře. Moři dělala se často křivda. Nalézti cestu k zemím již dávno objeveným je dobrá věc a Spray objevila, že i nejhorší moře není tak strašné k dobře zřízené lodi..."

Pozorný čtenář si všiml, že Slocum píše ne o sobě, ale o své lodi. Je to výrazem hlubokého vztahu námořníků, k jejich plavidlům, která se, v jejich očích, a jistě oprávněně, stávají bytostmi téměř lidskými.

V těchto větách je i odpověď na to, proč se vydáme na moře. Každý to řekne, nebo napíše trochu jinak: Francis Chichester - na plachetnici Gipsy Moth obeplul jako první s jedinou zastávkou trasou čajových klipperů svět - "chtěl zvítězit sám nad sebou", Alain Bombard - chtěl dokázat světu i sobě, že zkušený mořeplavec se silnou vůlí může odolávat nejen nástrahám moře, ale i touze po potravě. Svou plavbu s gumovým nafukovacím člunem Heretigue přes oceán přežil. Dokázal, že člověk může přežít (námořní katastrofy) i bez zásob potravin, že ho uživí oceán.

S technickým rozvojem se prostředky určené pro záchranu člověka na moři neustále zdokonalují. I přes dokonalou navigační techniku a skvělé vybavení se lodě potápí. Je nutné, aby posádky byly na ztroskotání připraveny. Existují radiové bóje, které prostřednictvím satelitů informují záchranná střediska o přesné poloze trosečníků. Ve vybavení lodí jsou záchranné ostrůvky, které se automaticky při dopadu na vodní hladinu naplní kysličníkem uhličitým. Zde je v omezené míře vše, co umožní trosečníkům přežít. Voda, potraviny, jsou zde rakety, háčky na ryby i léky. Cena ostrůvku se téměř rovná ceně menší plachetnice. Jedním z výrobců je i francouzská firma Bombard. Jejich výrobek Liferafts patří k nejlepším. Zárukou kvality je i slavné jméno Alaina Bombarda. Jsme rádi, že i naše loď bude vybavena jedním z Bombardů. Pro výpravu jej zajistila po předchozí konzultaci s výrobcem za velmi výhodnou cenu F.A.S. Yachting ing. Záruby z Prahy. Člun nám zapůjčil úspěšný podnikatel ing. Radek Vrážel, který využil služeb naší reklamní agentury i nabídky na budoucí společnou plavbu se Zlatým rohem. Pro podnikatele budeme mít připravenou dvoulůžkovou kabinu, kde při práci na palubě mezi vlnami zapomene na podnikatelské starosti. Zlatý roh zatím odpočívá v bratislavském přístavu.

Téměř 15 m dlouhá a 4 m široká loď dá posádce tolik pohodlí jako byt v paneláku. Její provoz a vybavení jsou však nákladné. Pro tuto plavbu dáváme přednost malému Pasátu II.

Jednu plavbu máme před sebou a těšíme se na další. Lodní deník pak může začít slovy, s kterými vyplouval kapitán Slocum: "Rozhodl jsem se podniknout cestu kolem světa, a ježto vítr zrána 24.dubna 1895 byl příznivý, o polednách zvedl jsem kotvu, rozepjal plachty a vyplul z Bostonu".

Tento článek je součástí seriálu S Pasátem II přes Atlantik. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017