Persepolis a Naqsh-e-Rostam

Je pátek 26.5.2007 s Ištvánem stojíme v šest hodin ráno před hotelem. Podle domluvy s taxikářem ze včerejšího dne se vydáme do starobylé Persepole a Naqsh-e-Rostam. Jen náš nový kamarád z Londýna se asi ještě neprobudil. Pravděpodobně se včera v noci zamotal do víru zábavy víc, než byl schopen dospat. I když nechápu, jakou zábavou se nechal zlákat. Diskotéky ani kluby zde nejsou.

Krajina v okolí Persepole. Brána národů, vstup do areálu Persepole. Brána národů, vstup do areálu Persepole. Persepolis - bohatě zdobené vnitřní palácové brány. Persepolis - jedna z mnoha vnitřních palácových bran Persepolis - jedna z mnoha vnitřních palácových bran Persepolis - král Dáreios. Persepolis - královská garda. Persepolis - perští bojovníci Plastika královského služebnictva na jedné z vnitřních bran.

V této galerii je 22 obrázků. Zobraz celou galerii

Asi po pěti minutách se Steve objevil ve dveřích a můžeme jet. Evidentně se nestačil uvést do stavu anglického džentlmena, ale než dojedeme do Persepole, nějak se to spraví. Projíždíme ranním Šírázem a několika vesnicemi. Život se zde teprve probouzí. Veškeré obchody jsou zavřeny, protože je pátek a tím pádem svatý den pro muslimy. Pouze obchody s potravinami mívají otevřeno, zejména pekárny. A tak po cestě míjíme ženy, které si z pekárny nesly domů chleby. Měly je přehozené přes rameno.

V Persepoli, kam se dostáváme asi po hodině jízdy je ještě zavřeno. Původní předpoklad, že bude otevřeno od sedmi hodin ráno se nenaplnil. Máme tedy ještě hodinu čas a tak se vracíme do nedaleké vesnice a kupujeme si nějaké jídlo a ovoce. Celá krajina kolem Šírázu je skalnatá a má pouštní ráz. Ale okolí Persepole úrodné, zelenající se obdělávanými políčky a rozlehlými pastvinami. Všude se pasou ovce a další zvířata.

Bývalé hlavní město staroperské říše leží na velké plošině pod vysokým svahem, což z něj dělalo prakticky nedobytné místo. Je ohlasem na velké rozšíření Perské říše v polovině 6. století př. n. l. v době vlády prvního krále z Achajmenovské dynastie Kýra Velikého. O osudech tohoto krále jde pověst, že jeho děd Astyages, měl podle výkladu snu být připraven o moc svým vnukem. Proto, když se narodil jeho dceři Madnane a Peršanu Kambýsovi vnuk Kýros, nařídil svému poddanému Harpagovi, aby toto dítě zabil. Ten to však nechtěl a nechal královské dítě pastýři, kterému se zrovna narodil mrtvý syn. Když Astyages zjistil, že vnuk je naživu, dal zabít Harpagova syna a na jedné hostině předložil k jídlu jeho maso. To však chytrý Harpagos prohlédl a když Kýros dorostl, vyzval jej, aby médského krále Astyaga svrhl. To se mu podařilo a stal se vládcem Perské říše. Postupně si podmanil velké staroorientální říše v Mezopotámii (dobyl mj. Babylón, ale nechal jej stát).

Jeho následovníci, zejména králové Dáreios a Xerxes, vystavěli obrovský palác – jeden z vrcholů tehdejší architektury. Kromě velkého sálu Sta sloupů zde byl na tehdejší dobu nevídaný podzemní přivaděč vody. Každého roku se do Persepolis sjížděli vládci všech podrobených území, aby perskému panovníkovi složili přísahu věrnosti. Rozlehlost a monumentalita paláce měla sloužit k tomu, aby těmto králům demonstrovala moc jednoho z největších panovníků starověku. Ve 30. letech 4. století př. n. l. však byla Persie dobyta vojsky Alexandra Makedonského, který vyhnal z Persepolis posledního panovníka Dáreia III. Říká se, že požár Alexandr založil sám, a to v opilosti, když zapíjel své vítězství nad Peršany.

Přestože v následujících staletích byly kameny z Persepole používány obyvateli z okolí na stavby a své přidala i zemětřesení, trosky celého komplexu nebyly nikdy rozebrány zcela. Když byly v 18. století zahájeny archeologické práce, vědci stále žasli nad velikostí bývalého paláce. Dnes je celý komplex restaurován a některé části dávají tušit velikost a slávu bývalého centra říše, jehož stavby měly vzbuzovat respekt u panovníků zemí pod kontrolou perského vládce.

Do paláce se vstupuje širokým vstupním schodištěm, které odděluje okolní rovinu od vlastního paláce. Panovníci podrobených území dále procházeli velkou vstupní Xerxovou branou – tzv. Bránou národů, zdobenou sochami koní, což byl oblíbený námět ve starověké Persii. Odtud vedla cesta králů na severní schodiště k přijímací síni Apadana. Celý tento palác je obklopen tzv. Průvodem provinciálů, přinášejících dary, obrovským reliéfem z tisíců postav, zvířat a zboží jako další ukázka moci panovníka. Předvádí obyvatele celé říše v krojích, s typickými znaky jejich oděvu nebo rysů – čepice, zbraně, obuv. Každé poselstvo je složeno ze 3–9 lidí, doplněných ukázkami zvířecích darů – nejčastěji koní. Vrcholem tohoto umění je severní schodiště vedoucí k samotnému paláci Apadana. Ústředním motivem celého schodiště je symbol Ahuramazdy, zoroastriánského Boha, které z obou stran střeží 4 perští vojáci.

Za Apadánou se tyčí Dáreiův a Xerxův palác, které sloužily jako hodovní síň. Na jejich stěnách vystupují další reliéfy, většinou zdůrazňující hrdinské činy králů, zápasy se zvířaty nebo různými stvůrami, alegoriemi zla a nepřátelských sil.

Další velké reliéfy se nacházejí na vchodech k Síni sta sloupů, trůnní síni, jednoho z největších paláců starověkého světa. Zde jsou většinou zobrazeny zvířata ve vzájemném zápase, symboly dobra a zla. Síň sloužila také jako část královské pokladnice. Královské dary byly shromažďovány v pokladnicích, z nichž největší byla v tzv. Síni 99 sloupů na jihovýchodním okraji areálu.

Na celý areál shlíží z výšky Artaxerxes II., který je pohřben nad dědictvím svých neslavnějších předků. Byl to děd Dáreia III., za jehož vlády Alexandr Makedonský rozvrátil mocnou Perskou říši. Dá se odtud přehlédnout velikost areálu, ale i široká alej, která sleduje starou cestu, po níž se ubírali králové při cestě k Persepoli.

Asi 4 km od Persepole si největší vládcové Achajmenovské říše nechali zbudovat své monumentální hrobky. Již zdálky jsou viditelné velké plochy ve skále, které vytvářejí čtyři velmi podobné hrobky. Předpokládá se, že v těchto hrobkách jsou pohřbeni Artaxerxes I., Xerxes, Dáreios I. Veliký a Dáreios II. Spolehlivě se však ví pouze o Dáreiovi I., který je pohřben ve druhé hrobce zprava při pohledu od vchodu do areálu. Pod hrobkami jsou vykresleny reliéfy, zobrazující historické momenty z dějin Perské říše nebo činy a moc pohřbených králů. V hrobkách se dochovaly některé nápisy, podle jednoho z nich byla identifikována hrobka Dáreia I.

V areálu se nachází také malý zoroastrovský chrám Ka’abe–je Zardosht (Kamenná věž), ve kterém hořel jeden z nesčetných posvátných ohňů, roztroušených po celé Persii. Podle pověsti zde měla být přechovávána Avesta, svatá kniha zoroastriánů.

Poledne v oblasti Persepole přišlo nenadále, tak rychle utekl čas na tomto místě, kde se historie prolamuje do dnešních dnů. Byli jsme uchváceni tím, co jsme viděli, že i sluneční žár jsme strpěli déle, než jsme předpokládali. Je dojemné, že postavy dokázané historií a které zbudovaly toto město, se vyskytují i v bibli. Přímo fyzicky jsme cítili energii králů i prostých lidí, kteří chodili před dvěma a půl tisíci lety po stejné zemi. Ale nezbývalo, než se vrátit zpět do Šírázu a připravit se na večer, kdy pojedeme autobusem do Jazdu. Je to jedno z nejzajímavějších míst v Íránu a já obvykle dodávám, že je téměř čokoládové. Tak zase příště.

Poznámka autora: V tomto textu byly použity informace z internetového materiálu Průvodce Íránem.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-persepolis-naqsh-e-rostam.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-persepolis-naqsh-e-rostam.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Íránské putování. Nezapomeňte si přečíst i další články:

Tématicky příbuzné články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017