Posvátný Eyüp

K svatyni Eyüp proudí denně davy poutníků z celého muslimského světa. Tato mešita patří totiž mezi deset nejposvátnějších míst islámu. Nenachází se přitom na Arabském poloostrově či někde na Blízkém Východě, ale poněkud překvapivě až v Evropě. Právě tady kdysi probíhaly inaugurace většiny Osmanských sultánů.

Hrobka Mohamedova vlajkonoše Eyüpa dodnes přitahuje věřící z celého muslimského světa. Mešita Eyüp Sultan Camii je mnohými považována za symbol rozpínavosti islámu. Pouť k Eyüpově hrobu je mezi tureckými muslimi stále velmi populární. Specialitou tureckých mešit jsou hodiny z šesti ciferníky. Ukazují věřícím aktuální čas i dobu pěti předepsaných modliteb.

V této galerii je 4 obrázků. Zobraz celou galerii

Mešita Eyüp stojí v evropské části Istanbulu téměř na konci malebného zálivu Zlatý roh. Turisté o ní zatím nemají zájem, a tak si zachovala působivou orientální atmosféru s jakou se již u ostatních muslimských památek ve městě nelze setkat. Její návštěvu nám doporučil jeden turecký přítel. „Chcete-li vidět nějaké opravdu exotické místo, tak zapomeňte na slavnou Modrou mešita a Ayu Sofii“, řekl nám doslova. „To jsou dnes už jen bezduchá muzea, turistické atrakce uvnitř kterých nepotkáte žádného Turka. Jeďte ke svatyni Eyüp. Leží daleko od centra, ale lze se tam snadno a levně dostat lodí.“

Prorokův vlajkonoš

Z dálky vypadá Eyüp celkem obyčejně. Pravidelná kopule ozdobená zlatým půlměsícem a dva tužkovité minarety. Takových svatostánků jsou ve městě na Bosporu desítky. Teprve nezvykle čilý ruch na nádvoří před mešitou prozrazuje, že se jedná o mimořádně významné místo. I když je již pozdě odpoledne, valí se ke vchodu stále stovky věřících s pohnutým výrazem ve tváři. Nemůže nám uniknout, že procesí tvoří téměř samé ženy a dívky. Na první pohled je na mnoha z nich patrné, že nejsou místní. Turecké dámy z města už dnes nechodí v pestrých baňatých kalhotách, jaké vidíme na baculatých tetkách všude kolem nás. Ty stále ještě nosí jen venkovanky z nejzapadlejších koutů Anatólie. Nepřehlédnutelná je také skupinu Arabů, jejichž ženám koukají z černých hábitů jen oči.

Pomalu se necháváme unášet davem do nitra svatyně. Nikdo nám nevěnuje žádnou pozornost. Všichni jsou pohrouženi do vlastních myšlenek.

Zatímco muži se zouvají a odcházejí do modlitebny, ženy se srocují před přilehlou hrobkou (türbe), kde údajně odpočívá Mohamedův vlajkonoš a věrný druh Eyüp Ensari (arabsky Ajjúb al-Ansárí), který padl roku 674 v bitvě, v níž byzantská armáda prolomila arabské obležení tehdejší Konstantinopole. Podle staré legendy původní Eyüpův hrob na mnoho století zmizel, ale roku 1453 ho při obléhání města náhodou znovu nalezl turecký sultán Mehmed Dobyvatel. Zpráva se rychle rozšířila mezi vojáky a motivovala je k úspěšnému dokončení války. Po dobytí města dal postavit Mehmed u Eyüpova hrobu mešitu. Ta však byla zničena v 18. století při velkém zemětřesení. Dnešní svatyně vznikla nedlouho potom na příkaz osmanského sultána Selima III.

Právě u památného Eyüpova hrobu se za časů Osmanské říše konal ceremoniál opásávání sultánů mečem zakladatele impéria Osmana. Tento slavnostní akt znamenal totéž co korunovace krále. Nový vládce se vždy po skončení obřadu vydal v čele pompézního průvodu přes celé město zpět do svého paláce a cestou se zastavil pomodlil u každé mešity a významné hrobky.

Okno proseb

Konečně se nám daří protlačit davem až k posvátné hrobce. Její průčelí zdobí barevné kachle s abstraktními ornamenty a citáty z koránu. Jednotlivé části mozaiky pocházejí z různých historických období, přesto vytvářejí neobyčejně harmonický celek. Ve spodní části mauzolea je do zdi zasazena bohatě tepaná mříž. Zakrývá malé okénko, skrz které je vidět turbanem a pestrými přehozy zdobený sarkofág uctívaného světce.

Té mříži, jež se leskne jako by byla zlatá, se říká „okno proseb“ a každý z poutníků chce před ní alespoň chvíli postát v modlitbě. Pozorujeme zahalené ženy před námi, jak naléhavě šeptají své prosby do tajuplného šera hrobky. Jejich oči jsou plné naděje a očekávaní. Některé mají v očích slzy, sklánějí se a mříž opakovaně líbají. Když se dostáváme blíže, zjišťujeme, že za staletí vytvořily polibky v mosazné desce na spodní části otvoru malou prohlubeň.

Poutníci se Eyüpova hrobu chovají tak, jak to odpovídá jejich individuálnímu chápání víry. Někteří žádají světce, aby za ně prosil u Boha o zdraví nebo dítě. To ostře kontrastuje s názorem představitelů ortodoxie, kteří považují za správné, aby se muslimové v blahodárné přítomnosti světcově omezili na přímou komunikaci s Bohem.

Návštěva Eyüpu je pro mnohé věřící splněním celoživotního snu. Největší poutě se sem konají v době velkých náboženských svátků, ale prázdno tu není prakticky nikdy. Většina tureckých muslimů si z finančních důvodů nemůže dovolit pouť do Mekky, a tak se snaží dostát svým náboženským povinnostem alespoň zde.

Zajímavosti čtvrti Eyüp

Mešita Eyüp dala název celé městské čtvrti, která patří k nejzajímavějším koutům Istanbulu. Nyní je tento distrikt řízen islámskou Stranou ctnosti, jež zde provádí nákladné restaurační práce. Být pohřben v blízkosti Eyüpova hrobu bylo vždy snem každého muslima. Svah nad mešitou byl tak časem proměněn ve velký hřbitov, kde stojí mnoho okázalých náhrobků osmanských vezírů a pašů.

Okolí Eyüpovy hrobky prý často navštěvoval slavný francouzský romantik a spisovatel Pierre Loti. V 19. století tento původně námořní důstojník zcela propadl kouzlu Orientu a v Istanbulu se zamiloval do turecké dívky Aziyade. Dnes nese jeho jméno stylová kavárna, kde údajně napsal část svých milostných příběhů. Stojí nad starým muslimským hřbitovem vysoko ve svahu a číšníci tu roznášejí pravou tureckou kávu v historických kostýmech. Nejlépe je toto místo navštívit při západu slunce, kdy se odtud nabízí prý ten nejkrásnější výhled na Istanbul.

Turci a islám

Naprostá většina obyvatel Turecka jsou muslimové (99%), kteří vyznávají sunnitský směr islámu. Šíitů je jen málo. Ve vnitrozemí působí několik svérázných sekt a dervišských řádů, např. bektašíja a aláwité. V Turecké republice jsou církev a stát odloučeny. Světský charakter země střeží od jejího založení armáda.

Zatímco v 70. a 80. letech vliv duchovních pomalu upadal nyní jsou islamistické tendence v celé zemi na vzestupu a k moci se dostávají nábožensky orientované strany. Válka v Iráku, kterou turecká veřejnost ostře odsuzuje, znamenala pro prozápadní turecké politiky jen další ránu. Turisté jsou v každé mešitě vždy vítáni, pokud respektují základní pravidla muslimské etikety - zejména je kladen důraz na korektní oblečení. Výjimkou je pátek, kdy bývá většina svatyní během hlavních modliteb nemuslimům nepřístupná. Fotografování věřících je považováno za nezdvořilé, zejména pokud použijete blesk.

Informace na cestu

K Eyüpově hrobu můžete z centra dojet autobusem, ale to je značně komplikované a nepohodlné kvůli dopravní zácpám, které v posledních letech zužují metropoli. Romantičtější a pohodlnější možností je plavba lodí. Cenově se tento způsob dopravy od autobusu téměř neliší. Z nábřeží Eminönü u Galantského mostu odplouvá přibližně každou hodinu trajekt, jenž spojuje všechny přístavy zálivu Zlatý roh. Eyüp je jeho poslední zastávkou. Žeton na plavbu jedním směrem stojí přibližně 1 EUR. Mešita je od přístaviště jen několik kroků. Vstupné je symbolické, ženy vstupují pouze se zahalenou hlavou. Ke kavárně Pierre Lotiho, což není právě levný podnik, dojdete přes působivý hřbitov asi za 15 minut. Není kde zabloudit. Zjistěte si však předem, kdy odplouvá poslední trajekt do centra.

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017