Přepadení v Mexiku aneb Co Vás čeká, když přijdete o doklady

Místní autobus Colectivo, kterým jsme se vraceli z výletu, zastavili tři ozbrojení muži. Vzali všem cestujícím zavazadla, místním třeba košík s vejci nebo pytel se zeleninou, peněženky, pouzdra na doklady, některé cestující nechali i zout (moje sandály se jim naštěstí nelíbily) a zmizeli zpět v nekonečné džungli. Kromě toho, že v několika dalších dnech určitě netrpěli hlady, se dobře zálesácky a sportovně vybavili, protože my jsme s sebou měli v kvalitních batozích kompletní výbavu do džungle - pevné boty, pláštěnky, nepromokavé oděvy atd.

I přepadení a krádež dokladů a jiných drobností patří k výletu do těchto končin a je dobré i s touto eventualitou počítat. Přihodit se Vám to může jak ve městě, tak třeba i v džungli, na hotelu nebo v autobuse. Přepadení jsou většinou jen loupežného charakteru, takže není třeba se bát o vlastní život.

S čím je nutné počítat, když přijdete o doklady

  • na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí je uvedeno číslo na ambasádu s předvolbou z České republiky, nikoli z jiného města v Mexiku
  • neexistuje číslo v nouzi po pracovní době nebo o víkendu
  • neexistuje číslo na ambasádu na účet volaného
  • při telefonování na ambasádu vyprázdníte telefonní kartu na záznamník, proto volejte raději z pošty nebo turistických kanceláří, kde také mají tuto službu
  • na internetu není uvedena mapka s popisem, jak se dostanete městskou dopravou na ambasádu
  • na emailové zprávy Vám z ambasády odepíší až s několikadenním zpožděním
  • na ambasádě nelze přenocovat, nelze dostat mapku, slovník….
  • přepadený a okradený turista se musí dostavit na ambasádu osobně se dvěma fotografiemi, a to i v případě, že je třeba i na druhé straně kontinentu a nemá dostatek prostředků; ale pozor, jen v pracovní době ambasády od 8:00 do 15:00 hod,

takže:

  • NECHTE SE OKRÁST ZÁSADNĚ V DOPOLEDNÍCH HODINÁCH, VE VŠEDNÍ DEN, BLÍZKO MEXICO CITY, A MĚJTE NĚKDE SCHOVANÝCH PÁR DROBNÝCH NA TELEFON, NA TAXIKA A NA FOTOGRAFIE. Jinak Vám nezbývá, než se spoléhat hlavně sám na sebe.
  • je dobré mít na několika místech současně schované fotokopie dokladů i s dvěma vlastními fotografiemi do pasu;
  • je dobré vědět něco o tom, jak funguje mezistátní převod hotovosti přes společnost Western Union, popřípadě být domluven s někým o eventuální výpomoci.

Moje osobní zkušenost!

Bohužel jsem se nechala okrást v nesprávný čas na nesprávném místě. Více, než ti kompetentní, nemálo za to placení úředníci z České ambasády v Mexico City, mi pomohlo pár českých lidiček, které jsem naštěstí potkala. Tímto děkuji jim, i všem dalším z Čech, USA a Belize, kteří mi poskytli po internetu i osobně důležité informace a rady, zapůjčili mi v tu chvíli nepostradatelné drobnosti a peníze, všem, kteří byli ochotni zaslat peníze přes Western Union, i těm, s kterými jsem převod nakonec zrealizovala. Díky Vám všem, kteří jste měli starost. Ráda bych Vám to někdy protislužbou vrátila, ale budu klidnější, když se do podobné situace nikdy nedostanete.

Jak to bylo

K přepadení došlo 13. 7. 2001 v pátek (ne, že bych byla pověrčivá) okolo 17. hodiny na cestě z Bonampaku do Palenque (stát Chiapas) v Mexiku. Místní autobus Colectivo, kterým jsme se vraceli z výletu, zastavili tři ozbrojení muži - los banditos. Vzali všem cestujícím zavazadla, místním pro představu třeba košík s vejci nebo pytel se zeleninou (tím nechci znevažovat jejich důležitost a potřebnost), peněženky, pouzdra na doklady, některé cestující nechali i zout (moje sandály se jim naštěstí nelíbily) a zmizeli zpět v nekonečné džungli. Kromě toho, že v několika dalších dnech určitě netrpěli hlady se dobře zálesácky a sportovně vybavili, protože my jsme s sebou měli v kvalitních batozích kompletní výbavu do džungle - pevné boty, pláštěnky, nepromokavé oděvy atd.

Z výletu mi zbyl pouze lístek na ruiny Bonampack a fotoaparát, který jsem stejně jako mexičtí spolucestující peněženky (už prostě věděli jak to chodí), v rychlosti hodila pod sedačku. V Palenque, kde jsme byli ubytovaní a kam jsme se vrátili okolo 20. hodiny, byly všechny úřady, kde bychom mohli nahlásit krádež, již zavřené. Protokol o přepadení jsme tedy sepsali až druhý den ráno (sobota). Hned na to jsem emailem kontaktovala Českou ambasádu v Mexiko City. Jen pro informaci uvádím, že internet v Mexiku je služba celkem dostupná, ale platí se vždy na hodinu dopředu, i když tam celou hodinu nestrávíte.

14. 7. 2001 (sobota) - text emailové zprávy:

Vazena pani konzulko, pani Zemanova,
Prave jsem na cestach po Mexiku a byla jsem okradena o penize, ale hlavne o veskere doklady, vcetne pasu a zpatecni letenky, kreditni karty, cestovnich seku, všech mapek, slovniku a pruvodce.

Moje osobni udaje
Lucie Masopustova
rodne cislo xxxxxx-xxxx
nar dne xx.xx.xxxx v Praze
cislo pasu xxxxxxx
Narodnost ceska
adresa trvaleho bydliste xxxxxxxxxxxxx
Praha 5 15000
Ceska republika

prilet do Mexica City 22.6.2001 se spolecnosti British Airways let cislo 243 z Londyna. Cestovali jsme autobusem Mexico City - Morelia-Uruapam-Acapulco-Puerto Escondido -Oachaca - Tuxla Gutierez a nyni jsem v Palenque. Vypravili jsme se na vylet do Bonampaku na ruiny a cestou zpatky mistni dopravou colectivo do Palenque jsme byli prepadeni tremi ozbrojenymi muzi. Mam sepsany raport jako potvrzeni o prepadeni. Prosim Vas o radu jak mam dale postupovat. Zpatecni letenku mam z Guatemaly 10.8.2001 se spolecnosti British Airways pres Miami a Londyn. V pase, ktery postradam, jsem mela visum do Belize a tez do Spojenych statu americkych. MAM FOTOKOPIE VŠECH DOKLADU, VIZ, PASU I LETENKY. Snazne Vas prosim o informaci, jak bych mohla tuto situaci resit. Vzhledem k tomu, ze mam jiz velmi omezeny pocet penez. Napiste mi prosim na tuto adresu Luciferitacz@yahoo.com. Samozrejme Vas budu kontaktovat i telefonicky. Predem dekuji za pomoc.
Lucie Masopustova

Zkoušela jsem ještě ten den telefonovat na ambasádu, čísla bez předvolby jsem našla na internetu. Zjistit ta tři pravá, v tu chvíli kouzelná předčísla, se zdálo být nadlidským úkolem, ale povedlo se. Zakoupenou telefonní kartu jsem však vyprázdnila na záznamník. Ani na jedno z čísel nebylo možné se dovolat. Odpověď na email jsem z ambasády dostala až v pondělí 16. 7. 2001 a zněl takto:

Vazena slecno Masopustova,
v navaznosti na Vasi prosbu o pomoc v souvislosti se ztratou dokladu v dusledku prepadeni Vam sdeluji, ze Vam nas ZU muze vydat tzv. nahradni cestovni doklad ke zpatecni ceste do CR s platnosti maximalne 90 dnu. Vase osobni pritomnost je vsak nezbytnou podminkou vydani dokladu stejne jako predlozeni 2 barevnych fotografii pasoveho formatu, policejniho protokolu a kopii odcizenych dokumentu. Nahradu zpatecni letenky budete muset resit primo se spolecnosti British Airways zde v D.F. ci v jinem meste, kde bude mit pobocku. Doporucuji predlozit kopii zpatecni letenky a policejni protokol, aby Vam mohl byt leteckou spolecnosti prominut poplatek za vystaveni nahradni letenky, s pripadnou zmenou drivejsiho odletu. Prosim o sdeleni, kdy se budete moci dostavit na ZU CR v Mexiku k vydani nahradniho dokladu. Uredni hodiny ZU jsou Po-Pa od 8-15 hod. adresa ZU: Cuvier 22, Col. Nueva Anzures, Mexico D.F., tel. 55312777 ci 55312544.
S pozdravem,
D. Kubikova, III. taj. ZU

Z rutinní odpovědi jsem vytušila, že se budu muset spoléhat hlavně sama na sebe. Ještě tentýž den jsem se přes záznamníky dovolala k pí Kubíkové. Osvětlila jsem jí svou situaci a vysvětlila jí, že to není tak jednoduché, jak se jí z kanceláře možná jeví. Dohodly jsme se, že jí nafaxuji své fotokopie dokladů a ona zkusí zavolat na Ministerstvo zahraničních věcí a požádat o výjimku, aby mi byly doklady zaslány na místo (podotýkám, že po velkém přemlouvání). Abych se nemusela trmácet 1500 km do Mexico City sama tam a zpět, protože výdaje na cestu napříč kontinentem nejsou zrovna malé, když zpáteční letenku mám z Guatemaly. V neděli 15. 7. 2001 jsem náhodně potkala čtyři české turisty, z nichž jeden byl zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí. Nechala jsem si od něj pro jistotu napsat dobrozdání o mé totožnosti, které jsem také profaxovala pí Kubíkové, která na mě působila úřednicky neochotně. Od krajánků jsem si též zapůjčila další peníze. V nedůvěře v ochotu pí Kubíkové jsem kontaktovala po emailu svého kamaráda v Praze, který pracuje pro noviny a poprosila ho, zda by nemohl zjistit na Ministerstvu zahraničních věcí nějaké bližší informace o výjimce. A pí Kubíkové jsem zaslala email:

Vazena pani Kubikova,
dnes jsem Vam po telefonnim rozhovoru s Vami zaslala fotokopie vsech mych dokladu a raport od policie o prepadeni.Verim, ze vse doslo citelne a v poradku.Pokud byste mela nejake dalsi informace, muzete mi je i emailovat. Abych Vam jeste osvetlila mou situaci. Jsem skoro bez penez i bez kreditni karty. V Belize mam kamaradku, ktera tam pracuje a penize mi pujci. Listek z Palenque do Mexica city tu stoji 485 peso jedna cesta. Prehodit si letenku stoji mozna vice, nez tu zustat. A odlet mam z Guatemaly. Overit mou totoznost si muzete i u meho zamestnavatele:
xxxx as
xxxxxxxxx 645
Praha 9 19000
reditel xxxxxxxxx
Manager xxxxxx xxxx nebo xxxxx xxxxxxxxx
tel: 004202 xxxxxxxx,
telefon na rodice 004202 xxxxxxxx
Predem dekuji za ochotu.
Lucie Masopustova

Dne 17. 7. 2001 mi pí Kubíková úřednickým hlasem oznámila své rezolutní NE o zaslání mých dokladů. Nemohla jsem však odjet na tuto dalekou cestu, protože jsem neměla dost peněz a v Palenque nebyla společnost Western Union přes kterou se dají poslat peníze. Z nepřesvědčivého vystupování pí Kubíkové jsem si nebyla jista, zda opravdu do Prahy na ministerstvo volala a tak jsem ještě věřila v nadějné dopisy svého kamaráda v Praze, který na ministerstvu mluvil s paní Bouskovou. Ta mu sdělila, že o této záležitosti musí jednat s Ing. Petrem Ježkem, který ale nebyl zatím k sehnání. Rozhodla jsem se tedy odjet do většího města a vyřídit si zatím peníze. Ještě ten den večer jsem odjela do města Merida. Jelikož jsem jízdenky kupovala na poslední chvíli, byla to jediná ještě volná trasa do většího města. A šestý den v Palenque jsem si už opravdu už neuměla představit!! Městečko je to pěkné, ale na prohlédnutí stačí jedno odpoledne.

Ještě než jsem opustila Palenque, které se mi za těch pět dní stalo peklem, jsem napsala pí Kubíkové email:

Vazena p. Kubikova,
bohuzel se nemohu zitra dostavit. Odjizdim do vetsiho mesta, protoze v Palenque neni Western Union, abych si mohla z Cech nechat poslat penize. Dostavim se bud pozitri nebo popozitri, podle okolnosti. Dam Vam ještě po emailu vedet. Verim, ze vse dobre dopadne a zatím dekuji. V Mexico City si take budu vyrizovat letenku British Airways a American Airlines a vsechna visa, Belize a USA. Doufam, ze to stihnu za jeden den, pojedu totiz sama. Pokud byste pro mne mela nejake nove informace, poslete mi je, prosim, emailem.
Dekuji Lucie Masopustova

Do Meridy jsem dorazila 18. 7. 2001 ráno. Dozvěděla jsem se z emailové zprávy svého kamaráda, že pan Ježek z ministerstva není nebo nechce být k sehnání, a že by to všechno bylo na dlouhé lokty (což by se mi zrovna nehodilo, když jsem měla před sebou ještě možná 20 dnů vymodlené dovolené na americkém kontinentu) a paní Kubíková řekla po telefonu doslova mému kamarádovi, že je to proti předpisům posílat doklady, a že by při poslání riskovala svou práci - to bych jí i věřila, že by se jí do toho nechtělo. Zakoupila jsem si ihned jízdenku do Mexica City na druhý den ráno, abych to měla všechno co nejdříve za sebou. Celý den jsem se pak snažila po emailu domluvit s někým na předání peněz přes Western Union. Vzhledem k časovému posunu mi nakonec peníze poslali známí z USA. Tímto jim děkuji za akční výpomoc. Nevím, co bych dělala bez internetu. Mezi tím jsem si však přečetla email od pí Kubíkové:

Vazena slecno Masopustova, dekuji za Vasi zpravu a ocekavam Vas tedy ve ctvrtek ci v patek. Upozornuji vsak, ze v patek dopoledne mam pracovni program mimo ZU, bylo by tedy lepsi, abych se Vam mohla venovat ve ctvrtek.
S pozdravem,
D. Kubikova, III. taj. ZU

Hned jsem tedy pí Kubíkové odepsala:

Vazena p. Kubikova,
cesta mi bude trvat 24 hodin. Mam jiz zakoupenou jizdenku, odjizdim zitra v 10 hodin. V Mexico City bych mela byt v patek okolo 6 hodiny ranni. Potrebuji si totiž stihnout vyzvednout penize pres Western Union. To bych mela vyridit dnes. Snazne Vas prosim, jestli byste si na me udelala cas v patek dopoledne, abych jeste stihla vyridit ta visa a letenky. To pravdepodobne bez toho nahradniho cestovniho dokladu nepujde. Potrebovala bych odjet jeste ten den vecer, abych se dostala do Belize, kde mam zazemi. Opravdu z nouze Vas prosim o nejake reseni této situace, jizdenka je nevratna. Jeste dnes okolo ctvrte hodiny si budu cist email. Prosim Vas o odpoved a vychodisko z me nuzne situace.
Predem moc dekuji za ochotu. Pokud by bylo mozne, napiste mi, jak se dostanu z autobusoveho terminalu Sur. oriente na Ceskou ambasadu. Adresu mam. Nemam u sebe vsak ani mapku ani Lonely Planet, ani jineho pruvodce, ba ani spanelsky slovnik, ty nam byly tez ukradeny. Mluvim anglicky a spanelsky zaklady. Nevim zda by se nedalo uz s predstihem overit to americke visum, nebo ty letenky, treba by to slo rano jeste pred vystavenim cestovniho dokladu. Nevim však adresy v Mexicu City ani Americke ambasady ani British Airways, ani American Airlines. Dekuji za pomoc a cekam na Vasi odpoved.
Lucie Masopustova

Nedalo mi to však a také jsem po týdnu vyřizování byla už dost unavená a při představě, že by se to v pátek nemuselo stihnout a já bych trávila víkend v Mexico City, jsem se vrátila na autobusové nádraží a doslova si vybrečela změnu jízdenky na noční jízdu do Mexico City, která se z bezpečnostních důvodů moc nedoporučuje. A tak jsem si všechny cennosti (fotokopie dokladů a hotovost) uschovala do spodního prádla, sbalila si zbytek svých věcí a večer 18. 7. 2001 jsem odjela směr Mexico City. Následující email od pí Kubíkové jsem bohužel již nečetla:

Vazena slecno Masopustova,
jak jsem Vam jiz psala, v patek dopoledne mam jiz mesic planovane setkani clenu konzularniho sboru s mexickym ministrem vnitra, ktere zacina v 8:30 hod a bude trvat asi do 10:30 hod. Necham Vam zde pripraveny nahradni cestovni doklad u konzularni referentky pani Sustakove - bude treba pouze prilozit2 fotografie, pouze nam vyplnite zadost a cestne prohlaseni, tak aby Vam mohl byt doklad vydan. ZU otevira v 8 hod rano. Zasilam Vam predem adresu velvyslanectvi USA a Belize v Mexiku, jakoz i adresy British Airways a American Airlines. Na velvyslanectvi se dostanete metrem na stanici Polanco a pote ulici Horacio asi 10 minut pesky smerem k ulici Mariano Escobedo. Velvyslanectvi se nachazi na rohu ulic Kepler a Cuvier nedaleko obchodniho domu Liverpool na ulici Mariano Escobedo. Jak na velvyslanectvi tak u leteckych spolecnosti nam bylo receno, ze predem bez kopii prislusnych dokladu s nami nic vyrizovat nebudou, budete si muset vyridit vse Vy osobne.

Adresa velvyslanectvi USA: Paseo de la Reforma 305, Delegacion Cuauhtemoc, Mexico D.F., tel: 01 5 5119980
Adresa velvyslanectvi Belize: Bernardo de Gálvez 215, Lomas de Chapultepec, Mexico D.F., tel: 01 5 520 1346. Vizum stoji 25 USD, je treba vyplnit žádost a předložit cestovni doklad. Uredni hodiny 9-13 hod.
British Airways, Jaime Balmes 8, Mezanin 6 patro, Polanco, tel: 01 5387 0300
American Airlines, Paseo de la Reforma 300, 1.patro, Col. Juarez, Mexico D.F., tel: 01 5209 1400

S pozdravem,
D. Kubikova, III. taj. ZU

Do Mexico City jsem dorazila okolo 16. hodiny 19. 7. 2001. Zavolala jsem pí Kubíkové na mobilní telefon, který jsem dostala od zaměstnance ministerstva zahraničních věcí, kterého jsem potkala v Palenque, na internetu uveden není. Po krátkém rozhovoru s pí Kubíkovou (na délku jedné telefonní karty) jsme se ještě týž den odpoledne sešli na ambasádě, kam jsem musela přijet taxíkem. A já dostala po týdnu své vytoužené doklady a adresy na úřady, které je nutné oběhnout, abych mohla pokračovat v cestě. Ani slovník, ani plánek města, ba ani možnost přespání na ambasádě ve spacáku na zemi... Se slovy, abych na sebe dávala pozor, že minulý týden se v Mexico City ztratily dvě Němky, jsem okolo 18. hodiny opustila Českou ambasádu a šla si, už skoro po tmě, hledat bez mapky nějaké levné spaní v jednom z nejnebezpečnějších měst na světě.

Druhý den jsem si vyřídila další potřebné dokumenty. Letenku mi vystavili bez problémů novou, visum do Belize jsem si musela zakoupit znovu a na americké ambasádě mi sdělili, že když letím zpět přes USA, a nebudu na jejich území trávit více jak 8 hodin, vízum nepotřebuji. Což mi pí Kubíková neoznámila. Druhý den ráno 21. 7. 2001 jsem popojela dalších 1500 km do hraničního města Chetumal (vstup to do státu Belize), kde mě čekalo poslední překvapení. Nechtěli mě pustit přes hranice bez turistické kartičky, kterou jsem obdržela při příletu do Mexika. To mě nenapadlo, ale proč ani nikoho na ambasádě?! Při představě, že bych se měla vracet z hraničního přechodu zpět do města a ještě něco vyřizovat na nějakém úřadě mě už opravdu docházel humor. Na kouzlo osobnosti jsem to po dvou cestách přes celý kontinent, po 24 hodinách v autobuse a se svou chabou španělštinou, opravdu hrát nemohla a tak jsem zvolila nečestnou cestu úplaty nepoctivého celníka, který se tímto řešením ani trochu netajil. Kolik, to se snad ani neptejte... Ale v té chvíli mi to bylo už opravdu srdečně fuk.

TAK TAKHLE VYPADÁ PODLE ČESKÉ AMBASÁDY V MEXIKU POMOC KRAJANŮM V NOUZI!! CO DODAT? NEMOHLA PŘECI JEN ČESKÁ AMBASÁDA, JAKO JEDINÝ ÚŘAD, NA KTERÝ JSEM SE MOHLA OBRÁTIT V TĚCHTO KONČINÁCH O POMOC, PRO MĚ UDĚLAT TROŠKU VÍC?

Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí pan Aleš Rozehnal, uvedl v reportáži pro rozhlasovou stanici Radiožurnál ČRO2, že jednala Česká ambasáda v Mexiku v souladu se zákonem. Oddělení veřejných informací na výše uvedeném Ministerstvu mi pak písemně sdělilo, že při pomoci občanům v nouzi se řídí Zahraniční zastupitelství vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě a diplomatických stycích číslo 157/1964 Sb. Jestli se chcete pobavit tak si ji přečtěte!!! Pak Vám bude jasné, jak o Vás bude postaráno.

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] adéla korbičková (2008-04-25 18:17:16 | 213.195.202.6)
Zdravím Vás. Do Mexika se chystám v červnu za přítelem(čech to není). Španělsky neumím, anglicky se domluvím. Je mi 19 let a po přečtení vašeho příběhu jsem šokovaná. Budu jen doufat, že se mi to nestane. Opíšu si Váš email a chtěla bych Vás poprosit, zda-li se Vám můžu v případě nouze ozvat a žádat o radu. Z podravem Adéla Korbičková.
[2] Jířa (2008-08-18 05:53:10 | 189.143.80.89)
Ahoj, já jsem v teď Mexiku druhý měsíc a zůstanu tu asi rok - nicméně už mě taky zvládli v MXcity okrást. Po přečtení tvého příspěvku děkuju, že jsem u sebe pas neměla a ztráty foťáku, telefonu, kreditky a dalších věcí lituju o něco míň... ale mrzí mě, že ti na ambasádě nepomohli, tohle je zoufalý přístup... Já tam teď pojedu potvrdit plnou moc, aby mi v čechách udělali novou VISU - ale pozdravovat je od tebe tedy nebudu:) Jsi dobrá, že jsi to zvládla, docela si to dovedu představit! Jiřka
[3] Radomír (2008-09-02 21:20:34 | 79.127.249.121)
Zdravím, z Mexica jsem se vrátil před týdnem .Byl jsem tam i s rodinou zhruba 3 týdny a mohu říct že překvapení a údiv čekal na každém rohu Mecico City.6 dnů jsem trávil v Cancúnu "pohádka".Na 100% se tam chci ještě podívat.Jinak co se týče přístupu ambasády krotím hlavou a jsem štastný že se mi nic podobného nepřihodilo.Radek
[4] Romana (2008-09-05 09:15:36 | 86.96.226.15)
odpověď na komentář [2] autora: Jířa:
Ahoj, i ja jsem byla v Mexicu, bylo to v zari 2007 a za necele dva mesice se tam chystam znovu, ale tentokrat ne na dovolenou ale zit. Praci nemam, spanelsky neumim a pritel je samozrejme mexican. Budu v Mexico city tak pokud by to bylo mozne strasne rada bych navazala pratelstvi s Vami. Co se tyka okradeni mam uz 3 zkusenosti, jednu z Prahy, dalsi ze Stockholmu a posledni nejhorsi z Cuby. Takze moc dobre vim jak se clovek citi! Je to strasne! A ja si letim do Mexico city jen tak zit! To musim byt asi blazen, co?! Dekuji a budu rada za kazdou odpoved... Romca*
[5] Krteczek (2009-01-13 18:46:54 | 86.18.104.97)
V Mexiku jsem nebyl, na tenhle článek jsem narazil vcelku náhodou.. jsem v Anglii a budu muset na ambasádu pro náhradní doklad (dosavadní ztratily Anglické úřady).. ale to co jsem si přečetl tu je fakt horor.. slušnej příběh k natočení filmu. Musim říct že já bych asi podobnou situaci nezvládl..
[6] Pavel (2011-10-07 10:23:40 | 85.132.142.65)
Ahoj, žil jsem téměř 7 let v Anglii, kde jsem začínal bez peněz, s minimem angličtiny, bez přátel a zázemí a v první den jsem se dozvěděl, že pro mě není ani slíbená práce, ani ubytování... Dokážu si představit cos zažívala, i když jsi byla "za velkou louží" máš můj obdiv a stran české ambasády, katastrofa a je to zářný příklad českého úředníka. Vzhledem k pomoci, kterou jsi žádala, jednalo by se pouze o vnitřní předpis/zákon, nebyla by třeba žádná konzultace s jinou zemí (potažmo úprava mezinárodních smluv atd.). Proto, dle mého názoru, když nefunguje zákon, tak jej změníme...což nám čechům moc nejde, i když to zjevně nefunguje. Zajímalo by mě, jestli by ta paní takto odmítla pomoc i své event. dceři? Uděláš-li petici s podtextem tvého příběhu, za změnu stupidních zákonů, a aby si politici uvědomili, že platíme daně na naši "ochranu" i v zahraničí, rád se pod to podepíšu, a stejně tak zajistím i další podpisy, nikdo z nás neví, kdy to bude potřebovat sám... Hodně štěstí. Pavel
[7] Vratislav Malysz (2017-01-05 12:05:52 | 91.103.167.124)
Dobry den pani konzulko,mohla by jste mi poslat Vaš e-mail potřeboval bych Vam napsat moc krat děkuji p.Malysz

Diashow Aljaska 2017