Procházka po Sofii

Sofie není právě hitem cestovních kanceláří. Přesto se rozhodně nejedná o město, kterému by scházel jistý půvab. A už vůbec není pravda, že je to jen shluk panelových sídlišť, kde není nic zajímavého k vidění, jak tvrdí často turistům v přímořských letoviscích sami Bulhaři.

K nějkrásnějším kostelům v Sofii patří chrám sv. Nikolaje. Jestli bulharští medvědáři přežijí nedávný vstup země do EU, ukáže až čas.

V této galerii je 2 obrázků. Zobraz celou galerii

Sofie není jen jedním z nejstarších měst v Bulharsku, nýbrž i v celé Evropě. Na místě dnešní metropole stávalo sídliště již v mladší době kamenné, tedy nejméně před 4500 lety. Jejími ulicemi pochodovala vojska Alexandra Velikého. V pátém století zastavili rozkvět města Hunové, lépe řečeno Sofii prakticky srovnali se zemí. Po nich přišli křižáci a nakonec Turci. Na troskách zničeného města však vždy vyrostlo nové, ještě větší a krásnější. Snad proto motto na dnešním sofijském městském znaku začíná slovy: „Věčně rostoucí, nikdy nehynoucí...“

Ve stínu Vitoši

Bohatou a slavnou historii města dnes kromě starobylých legend a stránek letopisů připomíná bezpočet památek. Bohužel však netvoří souvislý celek, ale jsou jednotlivě roztroušeny po celém městě. Potvrzují sice starobylost města, ale díky své izolovanosti nemohou ovlivnit jeho vzhled. Panoramatu Sofie také chybí řeka.

Přesto je Sofie krásným městem. Přijeďte sem někdy na jaře a přesvědčte se o tom sami. Sofie leží na úpatí národního parku Vitoša, na jehož 2290 metrů vysokých horách se až do konce května třpytí sníh. Celé město je samý květ, neboť málokterá evropská metropole má tolik rozlehlých parků a zelených květinových ploch, kolik jich naleznete zde. Ve stínu platanů můžete pozorovat vystoupení medvědářů a dalších kejklířů nebo si na lavičce s domorodci zahrát v Bulharsku nesmírně populární šachy o láhev groznovice (rovněž velmi populární). Po celém městě rozeseté pravoslavné chrámy vás na svou přítomnost už zdálky upozorní svými baňatými báněmi.

Unikátní Bojana

Unikátem Sofie je byzantský kostel Bojana, který byl už v roce 1979 zapsán na seznam UESCO jako vůbec první bulharská památka. Obdivovat v něm lze cenné fresky z poloviny 13. století, jež jsou odborníky považovány za vrchol evropské středověké malby.

Chrám Bojana leží ve stejnojmenné čtvrti na jižním okraji města v těsném podhůří Vitoši. Tato část Sofie je považována za prominentní a bydlet na této adrese je v určitých kruzích prestižní záležitostí. Ze všech stran sem vedou perfektní silnice, jaké jinde v Bulharsku nenajdete. Není divu. Vždyť zde kromě mafiánských bosů a úspěšných podnikatelů mají svá luxusní sídla také rodiny většiny vládních činitelů. Rezidence střežené pozuby ozbrojenými bodyguardy svou velikostí často připomínají hrady. Jejich stavitelé však obvykle evidentně měli více peněz nežli dobrého vkusu.

Pravoslavné chrámy

Není příliš známou skutečností, že právě v Sofii stojí největší pravoslavný svatostánek na Balkánském poloostrově. Jedná se o chrám Alexandra Něvského vybudovaný v letech 1904 - 12 na památku osvobození Bulharska ruskou armádou z tureckého područí. Hlavní kupole je vysoká 45 metrů a stejně jako 52 metrů vysoká zvonice má pozlacenou střechu. Za zmínku stojí skutečnost, že jeho stěny vyzdobil obrovskými freskami český profesor I. Mrkvička se svými žáky. V kryptě chrámu je stálá výstava starobulharského umění.

Poblíž chrámu A. Něvského se nachází Katedrála sv. Sofie, která dala městu jméno a je vyobrazena na jeho znaku. Stojí na místě kostela ze 4. stol., jehož mozaiková podlaha se dochovala dodnes.

K významným centrům náboženského života patří také půvabný kostelík sv. Nikolaje s počátku minulého století. Jedná se o stavbu opravdu pohádkových tvarů, která okouzlí na první pohled. Interiér zdobí soubor ikon, které jsou kopiemi obrazů ze slavného chrámu sv. Vladimíra v Kyjevě.

Pravoslavné chrámy hráli v vždy dějinách země významnou roli a během dlouhé turecké nadvlády chránili bulharskou národní identitu. Dodnes jsou hojně navštěvovány. Je zajímavé zúčastnit se některé z pravidelných bohoslužeb. Spolu s věřícími si kupte u vchodu svíčku, uvnitř ji zapalte a umístěte na stojan k ostatním. Prý to přináší štěstí. Pak se můžete zaposlouchat do liturgických zpěvů vousatých mnichů a kázání ctihodných patriarchů.

Divočina za humny

Pokud máte čas stojí zato spojit návštěvu Sofie s výletem do nedalekých hor národního parku Vitoša, který byl vyhlášen již v roce 1934 (první NP na Balkánském poloostrově). Zdatní turisté mohou vystoupit na nejvyšší vrchol pohoří, 2290 metrů vysoký masiv se zlověstným jménem Černi vrah. Ostatním jsou určeny méně náročné túry po stezkách klikatících se po nádherných horských svazích. Při procházkách můžete obdivovat porosty kosodřeviny a barevně kvetoucí louky. Vyplatí se vzít si dalekohled, neboť v parku je možné při troše štěstí spatřit medvědy, vlky a další vzácná zvířata. Orientace v terénu bude pro vás snadná, neboť v Bulharsku se používá stejný systém turistických značek jako u nás.

Bulharské památky UNESCO

Kostelel Bojana v Sofii není zdaleka jedinou památkou v Bulharsku, která byla zapsána na prestižní seznam UNESCO. Od roku 1979 už jich tam totiž přibylo dalších šest. Následující seznam berte zároveň jako přehled tipů na zajímavé výlety.

  • Thrácká hrobka v Kazanlaku (4.-3. stol.př.n.l.)
  • Skalní reliéf Maďarský jezdec u Šumenu (počátek 8. stol.)
  • Staré jádro přímořského města Nesebar (19. stol)
  • Thrácká hrobka ve Sveštari (3. stol. př. l.)
  • Skalní chrámy s freskami v Ivanovu (11. – 14. stol.)
  • Rilský klášter v pohoří Rila (založen v 10. stol, dnešní podoba 19. stol.)

Praktické informace

Velvyslanectví ČR: (Posolstvo na Českata republika) ul. Panajot Volov, 1000 Sofija, tel. 003592 9461110; e-mail: sofia@embassy.mzv.cz
České centrum v Sofii: ul. Rakovska 100, tel. 003592 981 39 10, fax: 003592 981 39 11, e-mail: ccsofia@czech.cz
Velvyslanectví Bulharské republiky: Krakovská 6, 110 00 Praha 1, tel: 02 22 21 12 60, fax: 02 22 21 17 28

Vhodná doba pro cestu: Sofie je bezpochyby nejkrásnější v květnu a červnu. Ale doporučit lze i podzim. V létě počítejte s vysokými teplotami a značnou prašností.

Bezpečnost: V Sofii je poměrně rozšířená drobná kriminalita, jako všude ve Východní Evropě. Běžným jevem je korupce. Policie má tel. č. 166, záchranná služba 150.

Měna: Leva = asi 14 Kč. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 1, 2, 5, 10, 50. Pozor na jen několik let staré ale neplatné bankovky (1000 a 2000) při směně peněz na ulici.

Doprava: Z Prahy (Florenc) a z Brna jezdí do Sofie denně autobusy. Cesta trvá 24 hod. a zpáteční jízdenka přijde asi na 2 500 Kč. Železniční doprava je časově i finančně náročnější.

Ceny: Pro občany ČR je Bulharsko stále jednou z nejlevnějších evropských zemí. Ubytování v dvoulůžkovém pokoji seženete v Sofii od 15 EUR. Oběd v dobré restauraci za 4-5 EUR. Velmi levná je také autobusová a železniční doprava.

Tématicky příbuzné články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] nikola (2008-03-02 19:06:51 | 194.149.110.184)
nevite prosim znak varny nebo burgasu nebo sofie? moc bych ho potrebovala diky
[2] Pavel (2008-03-03 02:50:17 | 131.181.251.67)
odpověď na komentář [1] autora: nikola:
Odkazy zde: Varna, Burgas, Sofie.
[3] Pavel Mates (2008-06-16 20:15:12 | 89.102.60.51)
Nevíte prosím jak je možno zjistit spoj ze Sofije vlakem nebo autobusem ve večerních hodinách - okolo 19.hodiny 9.7.08 směr Rila? Děkuji moc předem za nějaký typ.

Diashow Aljaska 2017