První dny na Aljašce

Petr zde byl již před rokem, a tak bez větších nesnází nacházíme úřad práce, kde se právě dnes koná nábor na práci do rybáren - fish processing. Pokud máte pracovní povolení a jste schopni tvrdě pracovat, což představuje i šestnáct hodin denně, sedm dní v týdnu stát na nohou, tak vám promítnou dokumentární film, položí pár otázek a oznámí, že se druhý den máte dostavit pro bližší instrukce.

Překračujeme téměř opuštěnou celnici a vjíždíme na území 49. státu USA - na Aljašku, do státu s přezdívkou: "The last Frontier". Z hranice nás do Anchorage, největšího města s 300 tisíci obyvateli, což představuje téměř polovinu obyvatel Aljašky, čeká již jen něco málo přes 600 kilometrů. Začínáme věřit, že na pohovor dojedeme v čas. Přesto pouze míjíme největší chráněnou oblast Severní Ameriky tvořenou národními parky: The Chugach, Wrangell a St. Elias zvanou "mountain kingdom of North America." Nalézá se zde největší koncentrace ledovců. Opravdoví vyznavači divočiny míří sem a ne do více navštěvovaného a civilizovaného Denali NP.

Konečně přijíždíme do Anchorage a zakončujeme více jak 6 500 kilometrů dlouhou cestu z Portland, ME ležícím na severovýchodě USA. Anchorage bylo založeno v r. 1914 jako hlavní zázemí pro železnici do Fairbanks. Toto město je odrazovým můstkem téměř kamkoliv na Aljašce. Hodně se rozrostlo také díky dvou vojenským základnám postaveným během Druhé světové války - Fort Richardson a Elmendorf Air Force Base. Před válkou mělo město něco málo přes 7 tisíc obyvatel, na konci války jich bylo více jak 43 tisíc. Ekonomicky obec závisí hlavně na přírodních zdrojích - ropa, plyn, ryby.

Petr zde byl již před rokem, a tak bez větších nesnází nacházíme úřad práce, kde se právě dnes koná nábor na práci do rybáren - fish processing. Pokud máte pracovní povolení a jste schopni tvrdě pracovat, což představuje i šestnáct hodin denně, sedm dní v týdnu stát na nohou, tak vám promítnou dokumentární film, položí pár otázek a oznámí, že se druhý den máte dostavit pro bližší instrukce. Večer si zamlouváme motel a pořádáme párty na oslavu úspěšného zakončení první fáze naší výpravy. Absolvovaná cesta si ale vybírá svoji daň, a tak upadám do hlubokého spánku s nedopitým třetím pivkem v náruči. Ani ostatní na tom nejsou o moc lépe, a tak poté, co mě a na zemi spícího Petra na památku zvěční, oslava končí a pokoj se ponoří do naprostého ticha.

Spenard International Hostel - je ideální místo, kde se ubytovat. Je malý, ale má tři prostorné kuchyně, dvě společenské místnosti, knihovnu, internet (ale ve veřejné knihovně můžete mít internet zdarma). Neméně podstatný je příjemný personál a dobrá cena $15 Cash (2000). Půjčení kola na celý den - $5. To je také vynikající cena, protože obvykle stojí půjčení kola $15 a více na půl dne. Pokud mají v hostelu obsazeno, můžete si postavit stan na zahradě a využívat veškerého vybavení. Cena je stejná.

Před odletem do PPT máme pět dní volna. A tak se vydáváme společně s Melindou, kterou jsme potkali právě ve Spenardu, za ledovci, fjordy a zasněženými horami na nedaleký poloostrov Kenai.

Tento článek je součástí seriálu Last Frontier. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017