Silvestr v Colombu

Z Colomba jsem odjížděl se smíšenými pocity. Hlavní město Srí Lanky je město veliké a nevzhledné. Colombo je město v obležení - tolik vojenských hlídek jsem snad nikde jinde na světě neviděl. Některé ulice jsou uzavřené a pořád Vás někdo kontroluje. Přesto je zajímavé procházet se zdejším chaosem a fotit místní kolorit. Většina lidí je velice chudá, přesto se však na Vás všichni pořád usmívají.

V této galerii je 20 obrázků. Zobraz celou galerii

Trocha historie

Colombo existovalo už v 5. století našeho letopočtu a již tehdy toto město sloužilo jako přístav. Usazovali se tu především arabští obchodníci, kteří ovládali obchod mezi Arabským poloostrovem, Indií a Srí Lankou. V roce 1505 sem přišli Portugalci a v roce 1656 je vystřídali Holanďané, kteří město dobyli. Ti zde pěstovali skořici (anglicky cinnamon) – dodnes nese jedna z místních čtvrtí název Cinnamon Gardens. Poté byli Holanďané vytlačeni třetími a posledními evropskými kolonizátory, Brity, kteří město obsadili v roce 1796.

Britům se v roce 1815 podařilo dobýt království Kandy, které jako poslední dlouho odolávalo tlaku evropských kolonizátorů. Britové tak sjednotili celý ostrov a stejného roku, 1815, učinili hlavním městem Cejlonu Colombo. Britové v Colombu vybudovali velkou pevnost (dnešní čtvrť Fort) a velké přístavní molo. Tím velmi vzrostl význam Colomba jako významného obchodního přístavu. Hlavní komoditou, která se odsud vyvážela do Evropy, byl čaj, který Britové začali pěstovat na Vysočině ve střední části ostrova.

6. února 1948 získal Cejlon nezávislost a Colombo zůstalo jeho hlavním městem. Země se jmenovala Cejlon až do roku 1972, kdy byla oficiálně přejmenována na Srí Lanku. „Colombo“ je anglický název, který se používá nejvíc a v latince se s jiným přepisem na Srí Lance nesetkáte. Původní sinhálský název města je ovšem Kolamba. Sinhálci mají vlastní písmo, ve kterém píší i název tohoto města. Název „Kolamba“ je pravděpodobně odvozen od sinhálského slova „korúmbu“, což znamená „přístav“.

Colombo dnes

Dnes je Colombo daleko největším městem Srí Lanky. Má v aglomeraci asi 3 miliony obyvatel. Leží přibližně na 80. stupni východní délky a 7. stupni severní šířky, tedy nedaleko rovníku. Od Prahy je vzdáleno vzdušnou čarou 7,676 kilometrů. Průměrné teploty odpovídají poloze města. Je zde celoročně velmi teplo, průměrné teploty jsou přibližně 26–27oC. Colombo je město placaté – nejvyšší bod leží ve výšce pouhých 25 m.n.m., nejnižším bodem je hladina Indického oceánu.

Colombo připomíná dlouhatánskou nudli, neboť je výrazně protaženo severojižním směrem, podél mořského pobřeží. Délka této nudle je přibližně 60 kilometrů. Osou města je hlavní třída Galle Road, která prochází celým městem ze severu na jih a tvoří páteř tohoto velkoměsta.

Colombo je administrativně rozděleno do 15 čtvrtí, které jsou očíslovány. Tyto čtvrti mají vlastní názvy a tvoří zároveň poštovní okrsky. Systém PSČ je tedy podobný jako v Praze, kde mají jednotlivé obvody také vlastní PSČ. V Colombu je ovšem rozdíl v tom, že pokud jedna dlouhá ulice prochází několika čtvrtěmi, začínají se domy v další čtvrti číslovat znovu od začátku! Takže pokud máte třeba hlavní třídu Galle Road, která prochází napříč celou kolombskou dlouhatánskou nudlí a tím pádem mnoha čtvrtěmi, najdete adresu „1 Galle Road“ několikrát (v každé čtvrti znovu) a musíte pro upřesnění vždy ještě napsat k adrese název čtvrti. My jsme navštívili tři čtvrtě: Colombo 1 (Fort), což je úplné centrum města, Colombo 7 (Cinnamon Gardens), které leží poněkud na jih od centra a Colombo 11 (Pettah), což je zajímavá čtvrť hned vedle Fortu.

V Colombu

Mezinárodní letiště Bandaranaike leží na sever od Colomba, asi 30 kilometrů od centra. My jsme po příletu raději vyrazili kousek na sever do města Negombo a Colombo jsme si nechali až na závěr naší okružní jízdy po ostrově. Do Colomba jsme přijeli vlakem z Hikkaduwy 30. ledna 2008 odpoledne. Z hlavního vlakového nádraží „Colombo Fort“ jsme popošli kousek pěšky a ubytovali jsme se v ubytovně YMCA přímo v centru. Zde jsme strávili 2 noci a nakonec jsme se ve zdraví dožili Nového roku 2009.

Fort – ve vojenské zóně

Fort (čili Colombo 1) je samotné centrum metropole. Název dostala tato čtvrť podle pevnosti, kterou zde postavili Britové. Fort je v podstatě vládní čtvrť. Jako taková se stala nejoblíbenějším terčem teroristických útoků LTTE (Tygři osvobození tamilského Ílamu), kteří bojují za nezávislost severovýchodní části ostrova, kde mají Tamilové převahu. V době našeho pobytu zrovna propukly nové boje na severní frontě mezi vládními vojsky a LTTE a jedna nálož vybuchla v Colombu několik dní před naším příjezdem. Colombo (a čtvrť Fort zejména) proto připomíná město v obležení.

Snad na každé významné křižovatce v centru jsou vojenské kontroly. Vojáci kontrolují hlavně místní, ale i my jsme museli několikrát ukazovat naše batohy. Některé ulice jsou uzavřené, všude jsou ostnaté dráty a opevněné body místní armády. Opevněné stanoviště je většinou bouda, obložená pytli s pískem. V boudě je několik vojáků. Obvykle tu mají kulomet, který je připraven v pohotovostní poloze a míří směrem do ulice. Někdy je přes kulomet přehozen nějaký pytel, přece jenom nepůsobí dobře, když se kolemjdoucí dívají přímo do hlavně, ale někdy se vojáci ani zakrýváním zbraně neobtěžují. Fotit se ve čtvrti Fort nesmí téměř nic. Nemůžete si vyfotit prezidentský palác, nemůžete si vyfotit mrakodrapy, nemůžete si z neznámého důvodu vyfotit ani některé další významné stavby. Samozřejmě jsme fotili skoro všechno, ale dostali jsme se do potíží.

V samotné čtvrti Fort jsme především kličkovali mezi vojenskými hlídkami. Na mapce si sice najdete, že k nějaké památce je to třeba 800 metrů určitým směrem, ve skutečnosti ale ujdete třeba 2 kilometry, protože půlka ulic je z „bezpečnostních důvodů“ zavřená a musíte to složitě obcházet. Dokličkovali jsme takto až k prezidentskému paláci, což je normální velká budova, obklopená mnoha vojenskými stanovišti. Fotit prezidentský palác lze velmi nesnadno, pořídil jsem jen jedno nekvalitní pirátské foto.

Že se nesmí fotit palác prezidenta, to bych tedy chápal, ale nevím proč se nesmí fotit místní mrakodrapy. Čtvrti Fort dominují 3 menší mrakodrapy – dvojčata WTC (ano, název znamená World Trade Center, jako v New Yorku) a opodál stojící hotel Hilton. Jelikož jsou mrakodrapy vidět z velké dálky, jejich focení bylo celkem snadné.

Do potíží jsme se ale dostali až poté, když si Jarda vyfotil celkem banální stavbu – věž s hodinami. Takové věže jsou snad v každém městě na Srí Lance, prakticky stejné jsme ale viděli třeba v Keni či v Tanzanii . Britové je zřejmě dříve stavěli ve všech svých koloniích, aby lidé věděli, kolik je hodin. Věže s hodinami obvykle stojí na rušných křižovatkách a náměstích v centrech měst. Po jedné procházce jsme s Jardou zapluli do jediného místního KFC, kde jsme využívali výhod globalizované stravy a ládovali se kuřaty, když tu do prázdného podniku vtrhlo asi 8 vojáků a policistů v uniformách i v civilu. A udeřili na Jardu, že ho viděli fotit zakázané objekty. Jarda jim musel na svém digitálu trpělivě ukázat posledních asi 100 fotek, policista zkoumal každou fotku a některé musel Jarda z paměti vymazat. Jak se ukázalo, nejvíc vadilo vojákům právě focení věže s hodinami. Nevím, v čem je tento objekt tak strategický. Že by měli vojáci na věži pozorovatelnu? Docela jsem se bál, že vojáci udeří i na mě. Co budou říkat, až uvidí superzakázanou fotku prezidentského paláce? Naštěstí mě ale ozbrojenci nechali být, odešli a my jsme konečně mohli dojíst svojí porci kuřete…

Vzhledem k nejasné bezpečnostní situaci v Colombu jsme v hlavním městě nepotkali prakticky žádné turisty. Rok 2008 byl na Srí Lance pro turistiku vůbec prachmizerný. Mnoho potenciálních návštěvníků zrušilo své plány na návštěvu ostrova poté, co propukly nové boje. A když už turisté na Srí Lanku přijedou, v Colombu se nezdržují a zamíří rovnou na pláže na jihu ostrova.

Občanská válka mezi Tamily a Sinhálci trvá na Srí Lance s přestávkami už 30 let a konec v nedohlednu. Moc zdejší situaci nerozumím. Samozřejmě teroristické metody LTTE nelze schvalovat (a když se procházíte po metropoli pár dní po jednom takovém útoku, máte taky trochu nahnáno), ale těžko se lze divit Tamilům, že nechtějí složit zbraně, když se s nimi vláda odmítá bavit byť jen o autonomii. Srí Lanka je tak asi nejmilitaristič­tější zemí, kterou jsem kdy navštívil. Vojáci jsou úplně všude – nejenom v Colombu, ale i na všech hlavních křižovatkách a silnicích po celé zemi.

Že je země prakticky pořád ve válečném stavu, to je vidět na každém kroku. Nemůžu se prostě ubránit pocitu, že v zemi s oficiálním názvem „Demokratická socialistická republika Srí Lanka“ je něco špatně. Demokratická tedy tato země rozhodně není, ostatně jako žádná země na světě, která si slovo „demokratická“ dala do názvu (namátkou mě třeba napadá Korejská lidově demokratická republika nebo Demokratická republika Kongo).

Pettah

Pettah (čili Colombo 11) je čtvrť mimořádně chaotická a mimořádně zajímavá. Leží na východ od Fortu. Ujdete pár stovek metrů a hned se tu lépe dýchá – vojenských hlídek rapidně ubude a konečně se můžete, na rozdíl od Fortu, jen tak zbůhdarma a zcela svobodně courat po ulicích. A je na co se dívat!

Čtvrť Pettah je totiž velmi pestrá rasově, národnostně i nábožensky. S jedinou výjimkou – „čistého“ bělocha tu nepotkáte – ani místního, ani turistu. Jediní exoti v celé čtvrti jsme tedy byli my dva s Jardou. Jinak tu ale najdete obyvatele vzezření indického, mongoloidního či australoidního, jsou tu Sinhálci, Tamilové i řada dalších národností, buddhisté, hinduisté, muslimové i křesťané. Celou čtvrť tvoří změť téměř neprůchodných uliček. Tedy neprůchodných pro Vás, ne pro místní!

V uličkách se nalézají stovky a tisíce krámků a obchůdků – kamenných, stánků i pouličních prodavačů čehokoli. Mezi tím vším se prodírají neuvěřitelné davy lidí, automobily, povozy, tuk-tuky, motocykly. A především nosiči a další lidé, přepravující zboží nejrůznějšími směry. Nejtypičtější jsou muži s typickými dlouhými a úzkými vozíky, na kterých tahají obrovské množství nejrůznějšího nákladu. Práce je to opravdu dost těžká, kličkovat s vozíkem mezi davy chodců a vozidel není žádná legrace. Přesto jsou místní milí, všichni se na nás usmívají a docela rádi se fotí – někteří, když spatří ten přelud, turistu s fotoaparátem (žádné jiné turisty kromě nás jsme tu nepotkali), si sami řeknou o vyfocení. Ne jako jinde, kde chtějí za focení peníze.

A co se prodává v krámcích? Všechno! Oblečení, látky, ovoce, zelenina, koření, ryby, kokosové ořechy, cetky nejrůznějšího charakteru, peněženky, hodinky, sluneční brýle, kartáčky na zuby a milion dalších věcí. Zvláště nás zaujaly prskavky a dělbuchy – je Silvestr. Jako u nás doma! Jen pochybuji, že tyhle výrobky mají nějaký bezpečnostní certifikát…

Po hlavních třídách pak jezdí spousty aut, nicméně jsou tu i chodníky, po kterých se dá přece jenom pohybovat o něco rychleji než v křivolakých uličkách dál od hlavních dopravních tepen. Všude je kvanta reklam a nápisů v duchu „Merry Christmas“ a „Happy New Year“. A přestože křesťanů zde zase tolik není (i když v Colombu jich je o dost více než v jiných částech země), všude je to samý Santa Claus a sem tam (ale to opravdu výjimečně) i nějaký ten Ježíšek.

Co ovšem bije do očí nejvíc, to jsou reklamy. Jsou nádherně barevné a je jich nesčetněkrát více než třeba v Praze. Reklamy jsou většinou v latince, ale samozřejmě se tu setkáte i se sinhálským a tamilským písmem. Kromě místních firem je tu hodně reklam třeba na Coca-Colu nebo na boty Baťa. Obchody Baťa jsou v Colombu na každém rohu. Nejvíc reklam je ale na klenotnictví (jewellery). V některých ulicích (třeba Sea Street) je jedno klenotnictví vedle druhého.

V Pettahu také najdete velké množství chrámů – buddhistických, hinduistických, mešit i kostelů. Navštívili jsme asi dva hinduistické chrámy, mešitu a holandský protestantský kostel.

Cinnamon Gardens

Čtvrti Cinnamon Gardens (Colombo 7) dali jméno Holanďané. Kdysi tu totiž zřídili veliké skořicové plantáže. Dnes je tato čtvrť poměrně luxusní rezidenční zónou pro bohaté a mocné. My jsme sem dojeli autobusem z Fortu. Hlavně jsme chtěli vidět největší colombský park Viharamahadéví. Po pravdě řečeno, nic moc. Park je veliký, ale špatně udržovaný. Na kraji parku se nachází socha sedícího Buddhy, který se upřeně dívá směrem ke Staroměstské radnici. Radnice leží už mimo oplocený areál parku a určitě ji nepřehlédnete.

Jedná se asi o nejkrásnější stavbu ve městě. Radnici se také říká Bílý dům a je evidentně kopií washingtonského Kapitolu. Do budovy radnice se nedostanete. Budova je obklopena trávníky, plotem a ochrankou, která nás kupodivu pustila za plot, ne však do samotné budovy.

A co Silvestr?

Jelikož jsem strávil svůj první Silvestr mimo Českou republiku, byl jsem docela zvědav – jak ho asi místní slaví? Asi nijak! Po celém městě jsou sice nápisy „Happy New Year“, ráno na Nový rok nás spousty lidí zdravilo také „Happy New Year“, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že to říkají spíše ze zdvořilosti, protože vědí, že běloši si na oslavy Nového roku potrpí. Žádný ohňostroj, žádné dělbuchy, nic takového. Ono ve čtvrti Fort, kde jsme bydleli a kde hrozí největší riziko teroristických útoků, by se výbuchy zábavné pyrotechniky asi nesetkaly s pochopením všudypřítomných vojenských hlídek.

A co se týče alkoholu – místní moc alkoholu neholdují, nicméně hned vedle ubytovny YMCA byla docela velká hospoda, kam jsme šli na Silvestra na pivo. Ale nic se nedělo, jako že by chystali přípitek, oslavy a tak a kolem desáté večer se už v podstatě zavíralo, protože v hospodě nebyla ani noha. Ptal jsem se jednoho Sinhálce, jestli se u nich vůbec slaví Nový rok. „Ale jo, slaví, zítra tahle restaurace bude plná lidí!“, odpověděl. Nicméně naše bujaré oslavy, vrcholící závěrečným odpočítáváním starého roku a výstřikem šampaňského přesně o půlnoci, sem ještě asi nedorazily.

První leden, tedy Nový rok, pak byl v Colombu den evidentně jako každý jiný. Pro nás to byl však den poslední. Večer 1. ledna 2009 jsme se vznesli z colombského letiště do vzduchu a přes Katar a Mnichov jsme dolétli následujícího dne do Prahy. Změna to byla vskutku veliká. Během jednoho dne jsem si musel zvyknout, že u nás se jezdí vpravo a hlavně že mrzne. Ještě že byl pátek a do práce jsem musel až v pondělí…

Colombo – praktické informace

kursy v prosinci 2008: 1 USD = 110 LKR, 1 EUR = 142 LKR, takže velmi přibližně 1 Kč = 5 LKR (srílanských rupií)

Doprava: vlak Hikkaduwa – Colombo – 170 LKR, 100 kilometrů, 2 hodiny jízdy
bus MHD v Colombu: 10 LKR (jeli jsme busem ze čtvrti Fort do čtvrti Cinnamon Gardens, což je tak 4 kilometry. Autobus (číslo 187) z centra na letiště stál 100 LKR, vzdálenost je to asi 30 kilometrů. Počítejte s dopravní zácpou – my jsme jeli tuto trasu téměř dvě hodiny a řekl bych, že zácpa ještě nebyla tak hrozná. Nechte si tedy pro cestu na letiště několikahodinovou rezervu.

Ubytování: Ubytovna YMCA, Bristol Street (centrum, čtvrť Fort) – 640 LKR (cena za pokoj pro dvě osoby). V ubytovně je i jídelna, můžete si tu také půjčit pálky na pimpong. Hned vedle YMCA je další ubytovna, kde sice měli plno co se týče ubytování, zato tu ale byla velká hospoda, kde měli pivo. Ubytování ve YMCA je skromné, ale jiné pravděpodobně v samém centru Colomba neseženete. Bydlí tu hlavně místní, na turisty jsme nenarazili.

Internet: 100 LKR na hodinu. Chodili jsme na internet hned naproti naší ubytovně.

Nákup: V Colombu jsme navštívili superluxusní (na místní poměry) obchoďák ODEL (nakupuje tu hlavně místní smetánka, potkali jsme tu ale dokonce i několik turistů!), kde jsme nakupovali suvenýry apod. Koupil jsem si dvě trička (cena za kus 575 a 650 LKR, kvalita po několika vypráních pořád dobrá). Pytlíkový čaj Dilmah (krabice 50 kusů, evidentně na místní poměry hodně drahá a luxusní značka) 130 LKR. Také jsem si koupil malý baťůžek za 2750 LKR. Zatím drží. Normálně dražší věci radši kupuji doma se zárukou, ale zbyly mi rupie a nechtěl jsem měnit zpět na dolary. Nicméně nakonec mi stejně dost rupií zbylo a zpětná výměna na dolary či eura se jeví jako docela výhodná.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-silvestr-v-colombu.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-silvestr-v-colombu.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Srí Lanka 2008. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017