Slovenské jeskyně

Nejsem žádná odbornice, různé slovenské jeskyně jsem navštívila pouze jako výletník, nikoli speleolog, a přesto jsem byla krásou okouzlujících podzemních propastí, jeskyní a norných vodních toků uchvácena. Říká se, že je málo zemí na světě, které mají tak rozmanité podzemí plné krasových útvarů jako právě Slovensko. Jeskyňáři zde evidují víc než 5350 propastí a jeskyní, které spojuje rozmanitý systém říčních chodeb, někdy až v několika poschodích nad sebou.

Harmanecká jeskyně Jasovská jeskyně Važecká jeskyně Belianská jeskyně Jeskyně svobody Jeskyně svobody Jeskyně svobody Jeskyně svobody Jeskyně svobody Jeskyně svobody

V této galerii je 30 obrázků. Zobraz celou galerii

Krasová území na Slovensku zabírají přes 2700 km2 a najdeme je ve většině slovenských pohořích, ale i na jiných místech. Na území Slovenska je nyní zpřístupněno pro veřejnost 12 jeskyní, přičemž zcela výjimečná je jediná aragonitová jeskyně u Ochtiné.

Tyto podzemní jeskyně můžeme nejen navštívit jako turisté, ale některé z nich jsou využívány ke speleoterapii. Jeskynní klima pomáhá při léčbě chorob imunitního systému, různých alergiích, ale zejména při léčbě onemocnění cest dýchacích.

Pár zajímavostí

Největší roční návštěvnost má Demänovská Jeskyně svobody (v posledních letech 155 tisíc až 175 tisíc osob). Mezi nejvíce navštěvované jeskyně dále patří Belianská jeskyně, Dobšinská ledová jeskyně a Demänovská ledová jeskyně. Jeskynní plavbu si můžete užít v jeskyni Domica, kterou mimochodem prochází státní hranice s Maďarskem. První zpřístupněnou jeskyní byla Plavecká jeskyně v Malých Karpatech v letech 1802 – 1809. Jasovskou jaskyni otevřeli pro veřejnost v roce 1846, Dobšinskou ledovou jeskyni zpřístupnili v roce 1871, Belianskou jaskyni v roce 1881 a Demänovskou ledovou jeskyni začali zpřístupňovat v 80. letech 19. století.

Víme, že Dobšinská ledová jeskyně patří mezi první elektricky osvětlené jeskyně na světě, plynové osvětlení Bunsenovými hořáky bylo zavedeno roku 1882, řádné elektrické osvětlení roku 1887. Jeden z největších stalagmitů na světě a největší na Slovensku najdeme v Krásnohorské jeskyni a jeho výška dosahuje až 32,6 metrů.

Domica

K světovým unikátům se řadí jeskyně Národního parku Slovenský kras. Je to jedno z největších krasových území se střední Evropě a největší a nejnavštěvovanější z jeskyní je právě Domica. V systému Slovenského krasu je nyní registrováno kolem 700 jeskyní a propastí. Domica leží 10 km od Plešivce, na jižním svahu Silické planiny v okrese Rožňava a spolu s maďarskou částí jeskyně Baradla tvoří jeskynní systém dlouhý 25 kilometrů.

Sintrovou výzdobu jeskyně tvoří štíty, bubny, stalaktity a pagodovité stalagmity, jeskynní dómy a chodby vznikly díky podzemním tokům říčky Styx a Domického potoka. Dominantou jeskyně je rozměrná 20 metrů vysoká hlavní síň jeskyně, tzv. Májkův dóm. Můžeme zde vidět i kaskádové vodopádky, kterými protéká říčka Styx.

Jeskyně vznikala ve vápencích středního triasu a je výsledkem korozívně-erozivní činnosti podzemního toku Styxu a Domického potoka, což potvrzují oválné tvary chodeb a množství říčního štěrku mimo jeskynního původu.

Domica je položena ve třech vývojových úrovních s relativním výškovým rozdílem 8 až 12 m. V každé úrovni se vystřídala období erozivní a akumulační, což potvrzují klasicky vyvinutá koryta na podlahách. Současná suchá koryta představují nejstarší vývojovou úroveň, zatímco prostory, kudy protéká Styx a Domický potok, vytvářejí střední vývojovou úroveň. Pod ní se nachází nejmladší vývojová úroveň, zanesená štěrkem a hlínou. Uměle prokopaný vchod leží ve výšce 339 m n. m., vedle ponoru Domického potoka pod stejnojmenným vrchem, podle kterého je pojmenována i jeskyně.

Gombasecká jeskyně

Další známou přístupnou jeskyní Slovenského krasu je Gombasecká jeskyně na západním úpatí Silické planiny, mezi Rožňavou a Plešivcem. Rožňavští jeskyňáři jeskyni objevili v roce 1951, provedli úpravy a pro veřejnost ji otevřeli roku 1955 až po elektrifikaci a to prvních 300 metrů. Vchod do této jeskyně se nachází ve výšce 250 metrů a dnes slouží i jako sanatorium pro léčbu dýchacích cest.

Vývojově patří Gombasecká jeskyně mezi nejmladší slovenské jeskyně. Najdeme zde impozantní výzdobu, která se skládá z různě zformovaného sintru, zbarveného bohatou škálou barev od bílé přes žlutou až po okrovou. Je to pohádková jeskyně s bizarními tvary. Evropskou zvláštností jsou bílá brčka, jen 2 - 3 mm silná a až 3 m dlouhá, která výrazně kontrastují s červenohnědými povlaky na stěnách. Sintrová brčka jsou tenké trubicové stalaktity. Dvě jeskynní poschodí tady vytvořil Čierny potok. Mě se zde nejvíce líbila Mramorová síň s nádhernou krápníkovou výzdobou a v příznačně nazvané síni Hirošima nelze přehlédnout stalagnát ve tvaru atomového hřibu.

Právě tato jeskyně se jako první na Slovensku využívala v letech 1968 – 1978 ke speleoterapii.

Jasovská jeskyně

Jasovská jeskyně je další zpřístupněnou jeskyní Slovenského krasu a nachází se přímo na okraji kopce Jasov severně od Moldavy nad Bodvou - odtud je její název.

Je jednou z nejstarších jeskyní co se týče návštěvnosti, funguje pro veřejnost od roku 1846. V jeskyni je dokonce nápis a to z roku 1452 o vítězství vojsk Jana Jiskry z Brandýsa. Ve vápencích a dolomitech tuto jeskyni vytvořily podzemní proudy řeky Bodva. Vchod najdeme ve výšce 257 metrů a docela se během prohlídky projdeme, musíme překonat 314 schodů. Její délka je 2811 m, z toho veřejnosti je zpřístupněných 852 m. Jasovská jeskyně vznikla v masivu Jasovské skály, kterou tvoří čisté druhohorní vápence. Překrásné jsou stalagmitové palice v Medvědí síni.

Ochtinská aragonitová jeskyně

- je zcela vyjímečná jeskyně svého druhu na světě. Najdeme ji 26 km od Rožňavy ve Slovenském rudohoří. Jeskyně byla objevena úplnou náhodou roku 1954 a roku 1972 byla již otevřena pro veřejnost. Ochtinská jeskyně se zcela liší od jeskyní ostatních, je tvořena trsy, větvičkami a keříčky mléčně bílých krystalů aragonitu. Věk těch nejstarších krystalů je odhadován až na 138 tisíc let. Jeskyně vznikala dle odborníků chemickou krystalizací uhličitanu vápenatého. Na světě prý existují pouze tři jeskyně tohoto typu, zdobené jehlicemi a spirálami – v Mexiku, Argentině a na Slovensku.

Speleologové zatím našli deset prostorů, které pojmenovali podle toho, co jim výzdoba nejvíce připomínala a tak na místě najdeme Síň mléčné dráhy, Hvězdnou síň, Mramorovou síň nebo Kouzelnou chodbu a další. Délka prohlídkové trasy je 585 metrů včetně přístupové štoly (délka jeskyně je 300 metrů) a doba prohlídky trvá 30 minut. Jeskyně je od roku 1996 národní památkou.

Dobšinská ledová jeskyně

Nejstarší známá jeskyně svého druhu v celé Evropě je unikátní Dobšinská ledová jeskyně rozložená v prostoru nacházejícím se 20 km severně od hornického městečka Dobšiná, v Stratenské hornatině na severním svahu vápencového vrchu Duča v Národním parku Slovenský ráj. Sama je součástí 21 km dlouhého jeskynního systému.

Doba prohlídky trvá také 30 minut. Vchod do ní najdete ve výšce 969 metrů, odkud postupně klesáte do hloubky 70 metrů na prohlídkové trase dlouhé 515 metrů. Délka celé jeskyně je 1483 metrů. Jeskyně byla objevena v roce 1870 a již roku 1887 byla elektrifikována. Pikantní je, že do roku 1946 v ní bylo veřejnosti povoleno bruslit a to během celého roku.

V zimním období vnikal do jeskyně jediným otvorem vzduch, který ochladil její ovzduší pod 0 °C, proto prosakující voda zmrzla. Tak vznikla nejen plocha podlahového ledu, ale i různé stalagmity, stalaktity a tzv. ledopády. Kromě podlahového ledu návštěvníka zaujmou bezesporu mohutné ledové sloupy ve Velké síni zvané Niagara a v přízemí známé ledové záclony, Varhany a Velká opona.

Původně tuto jeskyni vytvořil ponorný tok řeky Hnilec a to ve třech vývojových úrovních. Tento obrovský podzemní ledovec je proslaven především svými vodopády, ledovými stalagmity a sloupy, které v nejhustší míře najdeme v Malé síni, Ruffiniho koridoru i ve Zbořeném dómu.

Optimální podmínky pro tvorbu nové ledové výzdoby jsou na jaře, to povrchová voda protéká puklinami, které namrzají a místy tvoří i povlaky jinovatky, křehké krásy, která bod bodem mrazu vydrží pro návštěvníky prostor zachována.

Průvodce tvrdil, že tloušťka podlahového ledu dosahuje tloušťky 25 metrů a že led je vrstevnatý s tloušťkou jednotlivých vrstviček zhruba 3 až 5 milimetrů. Průměrná roční teplota jeskyně je zlehka pod bodem mrazu, -1 °C a relativní vlhkost se pohybujev 96 až 99%.

Demänovská jeskyně svobody

- je další z nejnavštěvovanějších jeskyní na Slovensku. Najdeme ji v Národním parku Nízké Tatry, 12 km jižně od Liptovského Mikuláše. Je částí největšího jeskynního systému na Slovensku, který tvoří devět propojených jeskyní o délce 35 km. Další z nich je známá Demänovská ledová jeskyně.

Jeskyně svobody byla objevena roku 1921 a jedna její část byla otevřena již roku 1924 veřejnosti. V dnešní podobě a velikosti je přístupná od roku 1933.

Dostaneme se do ní vchodem ve výšce 70 metrů. Tuto jeskyni vytvořila říčka Demänovka na čtyřech úrovních. Největší zpřístupněný sál je Velký dóm, jeskyně o výšce 65 metrů a délce 112 metrů. Nezapomeneme na leknínová jezírka v Růžové síni nebo na nevysychající vodopád ze stropu Hlubokého dómu.

Můžete si vybrat ze dvou prohlídkových tras, buď 1145 metrů v době 60 minut nebo 2150 metrů ve 100 minutách. Celková délka jeskyně svobody je 8126 metrů.

Demänovská ledová jeskyně

- leží severně od jeskyně předchozí a má vchod ve výšce 840 metrů. Kdysi se nazývala Dračí jeskyně, byly zde nalezeny kosti jeskynního medvěda a kdysi se myslelo, že kosti patří drakovi.

Tato jeskyně má tři úrovně s ledovou výplní pouze ve spodních částech jeskyně. Prohlídku zvládnete za 45 minut a projdete při ní 850 metrů podzemních prostor. Celková délka jeskyně je 1975 metrů.

Belianská jeskyně

Jedinou jeskyní na území Tatranského národního parku, která je zpřístupněna pro veřejnost je Belianská jeskyně. Najdeme ji ve východníčásti Belianských Tater, ve vysokohorském terénu. Prozkoumaná část jeskyně činí 1752 metrů s výškovým rozdílem 160 metrů.

Doba prohlídky trvá 70 minut a během ní projdete trasu dlouhou 1370 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Celková délka jeskyně je 3018 metrů. Vchod do jeskyně je ve výšce 890 metrů.

Podzemní ornamenty vymodeloval ve vápencích sníh a tající led. Charakteristické jsou i názvy sálů Palmová síň, Hudební síň, Vysoký dóm a Dóm velkých vodopádů. Je to prostě osobitá nádhera, kterou Vás vede prohlídková trasa. Potkáte jezírka i sintrové vodopády. Nepřehlédněte 2 metry vysoký nakloněný stalagmit ve Zříceném dómu, který připomíná věž v Pise.

Bystrianská jeskyně

- leží u rekreačního centra Tále na jižních svazích Nízkých Tater. Zpřístupněna je od roku 1968 a má bezbariérový přístup jako jediná jeskyně na Slovensku. Na třech úrovních tady vytvořil kouzelná zákoutí tok říčky Bystrianky. Krápníková výzdoba je krásně barevná a různorodých tvarů. Najdeme zde jak krásný sintrový strop a záclony visící dolů, tak ze země se zvedající pagody. Délka jeskyně je 1000 metrů, délka prohlídkové trasy 545 metrů. Doba prohlídky trvá 45 minut. Jeskyně je využívána i k dětské speleoterapii.

Važecká jeskyně

- leží mezi Liptovským Mikulášem a Popradem. Svými rozměry není velká, její délka je 530 metrů, zpřístupněno je 325 metrů, které projdete zhruba za 25 minut. Kdysi zde zimovával jeskynní medvěd a jeho kosti jsou vystaveny v chodbě v Kostnici.

Harmanecká jeskyně

- leží na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů. Je nazývána také Bílá jeskyně, to proto, že je bohatě sněhobíle sintrově zdobena. Kontrastem k bílé jsou krásně zelená jezírka. Nejvyšší ze zpřístupněných síní se nazývá Dům pagod. Délka jeskyně je 2763 metrů, z toho je zpřístupněných 1020 metrů, které projít trvá 60 minut. Velké síně a dómy zde můžete procházet ve dvou úrovních.

Jeskyně Driny

- najdete na západním Slovensku, v pohoří Malých Karpat ve Smolenickém krasu.Část jeskyně byla otevřena od roku 1935, ale její celý okruh byl v konečné fázi zpřístupněn až roku 1987 a má délku 450 metrů. Délka celé jeskyně je 680 metrů. Doba prohlídky má 35 minut a uvidíte při ní bohatou krápníkovou výzdobu i sintrová jezírka, záclony, vodopády. Jeskyně má svůj symbol a to krápníkový útvar zvaný Sloní uši.

***

Těm, koho zajímá tento typ přírodních krás více, doporučuji navštívit speleologické sbírky Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši.

Viz také:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] Kosová (2008-07-22 14:07:22 | 90.176.29.17)
Doplněk k Ochtinské aragonitové jeskyni. I v České republice máme svou aragonitovou jeskyni. Nachází se nedaleko Teplic nad Bečvou a jmenuje se Zbrašovská aragonitová jeskyně.Je moc pěkná, ale bohužel velká část byla uzavřena. Po povodních v roce 1994 nebo 1995 už si přesně nepamatuji došlo vliven vystoupání vody k rozšíření plynu oxidu uhličitého z nižších pater do vyšších. Byli jsme v jeskyni v roce 1994 nebo 1995 "těsně" po povodních a dnes to již může být jinak.

Diashow Aljaska 2017