Nedobytný Solymos

Alexandr Veliký dobyl při svém slavném tažení starověkým světem každé město, které se mu připletlo do cesty. Mnoho tehdejších osad také ani nenašlo odvahu bojovat s tímto obávaným vojevůdcem a raději se vzdalo. Jedno město však slavný Makedonec nikdy nepokořil. To město se jmenuje Termessos, leží na vrcholu 1500 m vysoké hory v dnešním jihozápadním Turecku a pro svou polohu bývá někdy nazýváno „Orlím hnízdem“.

Legendární hora Solymos je dnes hlavním magnetem přírodní rezervace Güllüg Dagi. Termessos bývá občas označován za turecké Machu Picchu. Většina kamenných sarkofágů byla již ve starověku vyloupena. V amfiteátru postaveném nad příkrou roklí mohlo zasednout až 5000 diváků. Nejtajemnější částí Termessosu je rozsáhlá nekropole. Z ruin zarostlých hustou vegetací je místy nádherný výhled do okolních hor.

V této galerii je 6 obrázků. Zobraz celou galerii

Dodnes není přesně známo, kdo a kdy město založil a téměř celá jeho minulost je zahalena tajemstvím. Jisté je, že jeho obyvatelé, Solymanové, jak se sami nazývali, byli obávaní a tvrdošíjní bojovníci proslulí po celém antickém světě svou odvahou a šli vždy raději do boje s několikanásobně silnějším nepřítelem, než aby se vzdali. Homér se o jejich chrabrosti zmiňuje dokonce ve své Iliadě, kde popisuje střetnutí udatného reka Bellerofóna s nimi takto: „…se Solymy, tak slavnými, bojovat musel: boj to byl nejurputnější, jež podstoupil s muži, jak říkal.“

Do dějin vstoupil Termessos v roce 334 př. n. l. Tehdy na něj se svou neporazitelnou armádou zaútočil Alexandr Veliký při svém triumfálním tažení Malou Asií. Odpor obránců byl však nesmírně heroický a Alexandrovi se prolomit jeho obranné linie nepodařilo. Po krátkém obléhání se nakonec rozhodl od města odtáhnout. Ještě před tím se ale jeho statečným obyvatelům za svůj neúspěch pomstil tím, že v širokém okolí nechal barbarsky vykácet všechny olivy.

V následujících několika staletích prožilo město období svého největšího rozkvětu. Po zemětřesení ve 3. Stol. n. l. jej ale jeho obyvatelé opustili. Jedním z pravděpodobných důvodů bylo následné náhlé vyschnutí několika hlavních studní. Roku 1840 byly antické ruiny Termessosu poprvé z části odkryty archeology, ale systematické vykopávky v něm kupodivu dosud prováděny nebyly. V posledních letech se stalo toto místo populárním cílem turistů, neboť z Antalye, střediska pobřežní oblasti známé jako „turecká riviéra“, je to sem pouhých 35 kilometrů.

Většina cizinců vyráží k Termessosu ve vypůjčeném autě, neboť se až k památkám nelze dostat hromadnou dopravou. My jsme se sem rozhodli vydat autostopem, což je celkem snadné. Turecko je rájem stopařů a odbočka na Termessos leží na poměrně frekventované silnici z Antalye do Denizli.

Od silnice je to však k prvním antickým ruinám ještě asi 9 kilometrů. Úzká asfaltová cesta se serpentinovitě kroutí po strmém svahu Solymosu a v letním vedru je to celkem náročná procházka. Brzy jsme zcela propocení a začíná nám být jasné, proč se Alexandrovi vojáci v těžké zbroji nedokázali k Termessosu ani přiblížit.

Pastvou pro oko je nádherná příroda všude okolo. Hora Solymos, jejíž vrchol zdobí ruiny Termessosu, je dnes součástí rezervace Güllük Dagi Milli Parki, která se může pyšnit jednou z nejkrásnějších horských scenérií jihozápadního Tauru. Přes cestu nám skáčou kobylky velké jako prst a ze všech stran se ozývají cikády. Vzduch voní myrtou a piniemi. Jen škoda, že většina stromů i bylin je již dávno odkvetlá.

Protože jsme se na cestu vydali až pozdě odpoledne, nestíháme výstup dokončit před setměním. Nakonec jsme houstnoucí tmou donuceni založit tábor u zbytků prvních předsunuté linie městských hradeb. Druhý den si schováváme batohy v jedné skalní škvíře a vydáváme se již jen na lehko vzhůru k vrcholu. Brzy narážíme na první opracované bloky kamene, rozpadlé zdi a zpřerážené hlavice sloupů. Vše je pokryto bujnou vegetací.

Skutečně impozantní zříceniny však stojí až na vrcholu hory. Netvoří souvislý celek, ale jsou roztroušeny mezi skalami a částečně zarostlé lesem. Termessos je jedním z nejlépe zachovalých antických měst v Turecku. Obdivovat tu lze například mohutné hradby zesílené mnoha baštami, které podle legendy postavili obyvatelé nedaleké pamfilijské pláně, aby tak uznali nezávislost Solymanů, amfiteátr, do kterého mohlo zasednout 5000 diváků, chrám zasvěcený bohyni Artemidě a mnohé jiné stavby, jež mají za sebou historii starou 2000 let.

Nejtajemněší částí starobylého Termessosu je nekropole (město mrtvých), nacházející se těsně pod vrcholem hory. Stovky zdobených kamenných sarkofágů tu leží jeden přes druhý a ze všech je úplně nebo částečně strženo víko. Údajně byly sice všechny už dávno vyloupené, ale kdo ví… Nikdo nemůže vyloučit, že zde stále leží nějaký poklad. Možná by se však spíše vyplatilo hledat v hůře přístupných honosných hrobkách, jež jsou vytesány do okolních skal.

Za zmínku stojí také překrásné výhledy na velkolepé panorama okolních hor, jenž se naskýtají z některých částí města. Nejúchvatnější je pochopitelně pohled ze samotného vrcholu Solymosu, kde stojí malá chatka požární hlídky. Její jediný obyvatel, starší Turek s velkým černým knírem, odtud dává přes léto pozor, aby v okolí nevznikl požár. Pamětníci tvrdí, že kdysi vítal turisty, kteří se vyšplhali až k jeho pozorovatelně, šálkem sladkého čaje. Doba se však změnila a dnes si přivydělává prodejem předražených limonád a balené vody.

Informace na cestu

Doprava: Půjčovny aut v Antalye a okolních letoviscích nabízejí nejlevnější vozy za 25 EUR na den. Ovšem pozor, v ceně samozřejmě není benzín, který je v Turecku mnohem dražší než u nás. Některé agentury pořádají k Termessosu předražené výlety. Pokud se sem rozhodnete vydat na vlastní pěst, pak nasedněte v Atalyi do mikrobusu (zde se mu říká dolmuş), který jezdí několikrát denně směrem na městečko Korkuteli a požádejte o zastavení u dobře označené odbočky k ruinám (asi 100 Kč). Pěší výstup na vrchol hory vám odtud bude trvat přibližně 2,5 -3 hodiny. Ideální je proto začít s výstupem brzy ráno.

Orientace: Začnete-li z výstupem přímo dole u silnice, pak není kde zabloudit. Stačí stále stoupat po jediné úzké asfaltce stále nahoru. Nepokoušejte se hledat nějaké zkratky, žádné tu nejsou. Přímo v areálu antického města je instalováno několik informačních tabulí.

Ubytování: Přímo u Termessosu není žádná možnost ubytování. Občas někdo nocuje na malém parkovišti u silnice při odbočce na Solymos, ale to není žádná velká romantika. Pokud se rozhodnete někde na svazích hory tábořit, tak počítejte s tím, že to místní zpráva parku nevidí ráda. Během suchého léta je zde totiž velké nebezpečí vzniku požárů. Ukryjte se tedy někde stranou od cesty kam není vidět. Zajímavou alternativou může být přespat v některém z prázdných kamenných sarkofágů. Neručím však zato, že duchové mrtvých budou dodržovat noční klid…

Občerstvení: Během sezóny občas nějaký podnikavec prodává sušenky a nápoje u budky na vstupenky. Předražené a špatně vychlazené nápoje lze koupit také u domku požární hlídky na vrcholu hory.

Vstupné: Poměrně drahé, tak jako všude v okolí turecké riviéry. V závislosti na aktuálním kursu se jeho cena pohybuje okolo 200 Kč. Studenti oficiálně nemají slevu, ale občas ji lze přeci jenom usmlouvat. Do areálu lze proniknout i bez lístku, ale pouze brzo ráno před osmou hodinou. Při odchodu již vás nikdo kontrolovat nebude.

Kdy vyrazit: Termessos lze navštívit prakticky kdykoli během roku. Pro pěší turistiku se asi nejvíce hodí jarní a podzimní měsíce.

Mapa popisované lokality

Stáhnout mapové body

stáhnout KLM soubor c-turecko-nedobytny-solymos.kml (Google Earth)

stáhnout GPX soubor c-turecko-nedobytny-solymos.gpx (GPX - GPS Exchange)

 

Tento článek je součástí seriálu Ve stínu Araratu. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017