V jako Vendeta – město Sartène na Korsice

Když přijedeme ke korsickému Sartène, slunce už zapadá a na město hází do žluta zbarvené odlesky. Zatímco stoupáme po kamenných schodech směrem do centra, nesměle nakukujeme do interiéru jednoho z místních domů. Široké kamenné zdi, malá okna a chladný interiér. Jako kdyby na nás dýchlo kouzlo dob dávno zašlých, a my hned chápeme, proč se malému městu ležícímu v hornatém vnitrozemí přezdívá „nejkorsičtější“ město ostrova.

Oko za oko, zub za zub

Krevní msta neboli vendeta, má na Korsice (podobně jako v některých balkánských zemích) dlouhou tradici. Tradují se příběhy, jak došlo k vyvraždění rodin a celých rodinných klanů během sporů, na jejichž počátku stála malá roztržka, třeba hádka o kohouta. Korsičané obecně jsou velmi hrdí lidé, a když někdo urazí čest jejich rodiny, platí to stonásobně. Nepsané zákony vendety se dodržovaly velmi důsledně. Pokud byl někdo zabit, v rodině pozůstalých byl určen jedinec (zpravidla muž), který měl rodinu pomstít a viníka zabít. Do vykonání vendety se tento muž nesměl holit. Protože se ale všude na Korsice vyskytují husté porosty macchií, ve kterých se bandité ukrývali, nebylo jejich dopadení snadnou záležitostí. Nezřídka se stávalo, že vykonání pomsty zabralo řadu dní, dokonce i měsíců. Když k odplatě nakonec došlo, velmi často se situace obrátila a pomstychtivý kolotoč pokračoval nanovo. Právě v Sartène se kdysi stal jeden z nejvážnějších případů, kdy se dvě rodiny bydlící přes ulici dostaly do stavu vendety. Dlouhých pět let si stříleli navzájem do oken, až z obou rodin zůstal naživu pouze jeden jediný člověk.

Právě kvůli obraně rodin a majetku v těchto těžkých časech byly položeny základy tradiční sartènské architektury. Ocitáme se na hlavním náměstí, kterému z jedné strany dominuje maličký kostel a na protější straně se nachází několik kaváren. Uprostřed na lavičkách sedí staří Korsičané a bedlivě pozorují několik mužů hrajících petanque, což je ve Francii oblíbená společenská hra. Sartène má samo o sobě jedinečnou atmosféru, a my máme ještě to štěstí, že se zde koná hudební festival. Během několika chvil se tak malé, dlážděné náměstí zcela zaplní a místo rozezní tóny melodické hudby. Kaštanová mouka a lahůdky s bylinkami z macchií

Místní i turisté, sedící u kaváren, otáčejí své stoličky ven a vesele si pobrukují. Číšníci v bílých košilích běhají od stolu ke stolu a nosí lahodné francouzské palačinky, kávy s bohatou pěnou a zmrzlinové poháry. Poslední paprsky slunce zahalují domy do teplých odstínů a skoro se ani nechce věřit, že by toto idylické místo mohlo být v minulosti svědkem tak vypjatých událostí. Ukrajuji kozí sýr a spolu s kousky ledového salátu vkládám do úst. Stejně jako francouzská kuchyně, i ta korsická je velmi chutná. Tedy zatímco ve Francii můžete navštívit ty nejlepší gastronomické podniky, oceněné michelinskou hvězdou, zdejší kuchyně je založena spíše na čerstvosti a kvalitě zdejších surovin. Velmi chutné jsou proto saláty, mořské plody, maso a uzeniny z divočáků, které jsou ovoněny bylinkami z macchií. Výrobky z kaštanů, kaštanová mouka, koláče, dezerty a likéry představují výčet toho nejzákladnějšího, co může hornatý ostrov nabídnout.

V ulicích Sartène

Zvedám se od stolu, abych se ještě za světla stihla proplést labyrintem uliček. Úzké chodby, romantická zákoutí a prádlo ledabyle visící z oken domů nabízejí nádherné kompozice pro každého fotografa. Sem tam je v nějakém domě schovaný malý obchod s většinou lokálními produkty. Zádveří mnoha domů zdobí květiny, které jasně kontrastují s chladným kamenem v ulicích. Náhle ulice vyústí v kamennou plošinu, odkud mám krásný výhled do okolní krajiny. Hned mě napadá, jak se v nepřehledné oblasti výborně dařilo banditům najít skrýš. Zadívám se na kočku, která se mezitím usadila ve středu silnice a zvědavě mě pozoruje. Ocasem si jemně a laškovně pohrává a její kočičí oči mě stále sledují. A cítím, že nejsou jediné. Podívám se nad sebe, kde na kamenné terase sedí nehnutě dvě staré ženy. Obě jsou oblečené v černých šatech, tvář mají drsnou a vrásčitou a beze slova se na mě dívají. Podívám se jim do očí a vidím v nich přesně to, co dělá Sartène tak okouzlujícím. Hrdost.

Sartène si žije svým vlastním životem, je to pravda. Je o tolik jiné než ostatní města na Korsice. Je pravdou, že do svého nitra nenechá nikoho jen tak nahlédnout a asi trochu trvá, než na jeho krásu přijdete. Jakmile se vám to ale povede, zcela jistě si jej zamilujete. Naštěstí pro místní obyvatele, krevní msta už zde existuje pouze v dobových příbězích.

Autor: Hana Dekojová, průvodkyně cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávací zájezd Korsika

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017