Vzpomínka na Indonésii
Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka, kráčejícího od hřebene k hřebeni, jako by smysl byl v dosaženém cíli. (Antonie Marie Roger de Saint-Exupéry)
Indonésie je krásná tropická země, která nabízí nespočet obrazů fauny a flóry. Zelená, vonící vším možným. Ostrovní muslimská země s tak nádherným mořem, na které nezapomeneš.
Pátý největší ostrov světa Sumatru, protíná rovník. Do pralesa jdeme z vesnice Bukit Lawang, kde jsme ubytováni. Je to výchozí bod do oblasti Gunung Leuser. Deštný prales vyluzující neznámé zvuky, nacházíme se v jiném měřítku. Žije zde sumatranský tygr, orangutan, nosorožec, slon… Tu čest máme jen s orangutanem, který nás pěkně prožene. Zdecimováni vedrem, vrháme se do tyrkysové řeky. Pod vodou se držím kluzkých kamenů. Je tu silný proud, ale osvěžení je parádní. Sumatru procestujeme od severu k jihu.
Ostrov Jáva je odlišný. Je to nejlidnatější ostrov na světě. Jáva je téměř celá vulkanického původu. Leží zde hlavní město Indonésie, Jakarta. Na Jávě je vystavěn největší budhistický chrám světa Borobudur, který nemůžeme vynechat. Zrovna tak Prambanan, zasvěcený hinduistickému bohu Šivovi, Bráhmovi a Višnuovi. Mnohem dál na východ škrábeme se na aktivní vulkán Bromo. Kouká na nás dno kráteru.
Mekka surfingu, Bali. Spousta turistů z Austrálie, Německa. Surfuji na vlnách. Poprvé. Je to zatím nejnáročnější sport, co jsem měl možnost zkusit. Večer se poflakujeme po putykách. V Indonésii mají vynikající pivo Bintang. Po pár dnech překračujeme zoogeografickou, Wallaceovu linii, hranici mezi ekosystémy Asie a Austrálie. Šesti hodinovou plavbu nám na chvíli zpestřuje snad dvě stě delfínů skákavých. Pozorujeme je asi z dvě stě metrů. Jsou neuvěřitelně rychlí.
Míříme na korálové souostroví Gili. Dostanete se sem ze severozápadního pobřeží ostrova Lombok, z přístavu Bangsal. Gili Meno je naprostý exotický ráj. Podmořský svět je úchvatný. Dvacet metrů od břehu začíná korálový útes. Voda má přes třicet stupňů. Toho života a těch barev! Většinu času trávíme ve vodě. Asi osmdesát metrů od pobřeží dno prudce klesá a otevírá se modrá hlubina. Maličko nevýhoda je silný proud kolem ostrova. Trochu tě to odnese a přijít zpátky musíš pěšky. Po několika dnech vracíme se na ostrov Lombok. Bydlíme ve skvělým Guest House, v rákosové chatě. V zahradě je krásný, luxusní bazén. V koupelně, hned za dveřmi na mě kouká Gekon obrovský. Pěkná čtyřiceti centimetrová ještěrka.
07.09.2009 | Luděk Erben | kategorie: zápisky z cest | země: Indonésie | zobrazeno: 2566x
