Začínáme se zabydlovat

Slíbil jsem přinášet novinky o postupu prací na našem novém pozemku, budoucí to vanpackerské základně. Nevím, zda tyhle informace budou pro čtenáře dostatečně vzrušující, nicméně je to to nejzajímavější, co se momentálně v mém životě děje...

Slíbil jsem přinášet novinky o postupu prací na našem novém pozemku, budoucí to vanpackerské základně. Nevím, zda tyhle informace budou pro čtenáře dostatečně vzrušující, nicméně je to to nejzajímavější, co se momentálně v mém životě děje. Jsem od začátku samozřejmě slušně nadržen na nastěhování se do vlastního, nečekal jsem však, že mě okolnosti postrčí k mnohem rychlejší akci, než jsem zamýšlel.

Majitel domu, kde Jon bydlí, velice znervózněl, když jsme s Jonem na dvorku vyvařovali a stříkali náklaďák, co jsme levně pořídili na dovoz stavebního materiálu. Můj vlečňák a další Toyota van za domem začly být už nad míru jeho tolerance. Doufal jsem Toyotu ještě také připravit k registraci, než domácímu rupnou nervy, ale nepodařilo se. Další vyvařování a broušení by nejspíš dohnalo domácího k nějaké nepříčetné akci, která by mohla přivodit jen zbytečné komplikace. Nezbylo tedy než vozidla co nejrychleji přemístit na pozemek, a potřebné práce udělat už ve vlastním soukromém teritoriu.

Jistým nedostatkem ovšem bylo, že tam nemáme připojenou elektriku, bylo tedy nutné koupit dostatečně silný generátor, aby utáhl i svářečku. Finančně zplundrovaní zálohou na půjčku a příslušnými poplatky, jsme si jen dost dobře nemohli dovolit vypláznout nějakých osm set, až tisíc, za takovou elektrárnu. Ukázalo se však znova, že nás musí mít tam nahoře někdo rád, jakou to máme kliku. V inzertních novinách se právě tento týden objevil starší generátor s dobrým motorem ale nedávající proud, za pouhých $250.-. Při bližším ohledání bylo zřejmé, že kdosi musel uvnitř bůhvíproč zpřeházet dráty. Dalo mi trochu práce, než jsem sehnal nejstaršího elektrikáře v Brisbane, který měl ve svém archivu plánek zapojení 23 let starého generátoru, ale zdařilo se, a máme tu tedy elektriky dostatek, kdykoliv jí potřebujem.

Dalším důležitým přínosem byl nález hromady cihel z bouračky asi jenom kilometr od nás. Podařilo se nám levně odkoupit a navozit „domů“ asi třetinu z nich, což bude víc než dost na čtyřgaráž, kterou plánujeme postavit. Největším problémem teď budou cesty, které jsou tu vedeny většinou dost nešikovně, a kvůli prudkému sklonu místy nesjízdné. Na to bude ovšem potřeba nějaký buldozer, na jehož nájem nebo koupi zatím zdaleka nemáme. Aby se s tím dalo něco dělat, budu muset prodat svůj krásný camper-bus, hned jak se mi podaří dodělat a zaregistrovat onu Toyotu. Doufám, že mi počasí bude ještě týden či dva přát, všechno dělám vlastně pod širým nebem.

Další zprávy příště...

Tento článek je součástí seriálu Vanpacking. Nezapomeňte si přečíst i další články:

komentáře...

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017