Čtení - seriál: Nepál 96

Cesta do Nepálských hor, trek do základního tábora pod Annapurnou, zajímavosti a pamětihodnosti nepálských měst a městeček...

Úvodem - Prvně byl určen termín, konec září a začátek října 96. Lidi si různě rozdělili úkoly a začaly přípravy. To vše mimo soukromého tréninku jak to každému vycházelo, vyhovovalo a podle stavu zbouranosti jeho tělesne schránky. Původní plán byl obejít hlavní hřeben Annapurny, s přechodem jednoho průsmyku 5500 m n.m. vysoko. Problémy začaly brzo. Ne každý mohl odjet na 4 týdny. Proto jsme osmičlennou skupinu rozdělili na 2 části. Ti šťastnější co mohli odjet na 4 týdny zůstali tři - Dan, Wanita a Jane. Ti méně šťastní co mohli odjet na 3 týdny zůstali dva - moje maličkost a Martin. A tři nešťastní, Ivan, Hanka a Dušan nemohli opustit svůj dobře prosperující podnik na déle než 14 dnů.

Bangkok - Jízda ranní dopravní špičkou v Bangkoku je něco co se tak snadno nezapomene. Jezdí se tam jak je zvykem v civilizovaných zemích vlevo (tak jako u nás v Austrálii), ale tam veškerá podobnost končí. Ulice jsou přecpané chodci, cylklisty, rikšami, motorkami převážně 50 - 125cc dvoutakty pálícími s benzínem i olej, tuk-tuky (to jsou motorové tříkolky s bantamovými koly jako skůtr, jedno kolo vpředu, řídítka a vzadu sedadlo pro 3 a to všecko kryté a hnané stejným motorem jako ty motorky), auty, autobusy a náklaďáky. Autobusy a náklaďáky mají dieslovy motory, nesřízené a vydechující kvanta černého smogu. Mezi tím vším se promenují posvátné krávy ignorující každého a všecko. Ovšem hotový průser v dopravě je dopravní slon, jak jsme viděli.

Kathmandu - Úzké uličky byly ve věčném příšeří. Po obou stranách na kraji byly stánky pod širým nebem a bylo tam k dostání VŠE. Švec tam spravoval boty, krejčí šil na šlapacím šicím stroji, řezník prodával neuvěřitelně ušmudlané a páchoucí skopové s hlavou berana vystavenou na špalku. Hrnčíři, zlatníci, zelináři, pekaři, všecko zkondenzované v maličkém přeplněném prostoru. Tím vším protékala otevřená kanalizace, která tomu všemu dodávala tu správnou atmosféru. Slovo hygiena je tam naprosto neznámé. Nádobí se tam myje a nebo prádlo pere těsně vedle této kanalizace. Dejte si pak chutný oběd na takovém talíři. I když je převážně nerezový, nezabráníte tomu abyste další den začali měnit barvy a další tři dny strávili v podřepu.

Odjezd do Pokhary - A na této silničce se pohybuje veškerá doprava mezi Kathmandu a Pokharou. Není jí málo. Chodci počínaje, přes cyklisty, posvátný krávy, motorky, auta, autobusy po náklaďáky, made in India, značky TATA. Jenom to R jim tam schází. Vůbec mají vlohy na vymýšlení komerčních značek. Jako vodka Mirnov. Té zase schází S. A tak podobně. Ty obludy značky TATA se vyznačují tím, že utrpí vážnou poruchu na tom nejnemožnějším místě, kde se téměř nedá objet. A neodtáhnou to bokem. Začnou to opravovat tam kde se to zastavilo. Převodovka, diferenciál, haubny, motor, prakticky generálku zvládají na silnici ve smradu, dešti, blátě, prachu, neustálého troubení aut a přihlížení čumilů. Auto tam je tak dlouho, dokud není opět pojízdné. Třeba týden či dva. Ti dotyční co páchají tu opravu jsou stoičtí. Dovedou klidně čekat na náhradní díly pár dnů. Viděli jsme jedny co si dali postel do stínu náklaďáku a tam spokojeně chrupali za monumentálního lomozu, troubení a hřmotu. Jsou prostě z jiného těsta.

Pokhara - Cestou jsme si stačili všimnout, že po ulicích se potuluje podstatně víc posvátných krav než v Kathmandu, jezdila tu zajímavá vozidla, připomínající půdní frézu blahé paměti v zemích střední Evropy, jenže větší a jednoválcové dýzláky. Říkají jim tam "walking tractor" a je to pomsta z Číny. Co nás však upoutalo nejvíc, byla auta. Všecko stejná značka a všecko stejnej model až na vzácné výjímky. Patrně tam zvládli klonování Toyoty Corolly z r 1976. Navíc všechna osobní auta, většinou taxíky, měla žlutou střechu. No ale do hotelu jsme ve zdraví dorazili kolem 14:30, tam nám zaměstnanci drapli krosny a než jsme se nadáli, tak jsme byli ubytovaní ve dvou pěkných komfortních pokojích. Sprcha, záchod a slušně velký pokoj, vše čisté a upravené. To jsme ještě netušili, že to je náš polední slušný záchod na dobu vandru.

Na treku - Začátek chodníku vedoucího do Dhanpusu je asi půl km za Phedi. To je samo osobě jen pár baráků a začátek chodníku je rafinovaně ukryt zídkou osamělého stavení. Nemuseli jsme však nic hledat, taxikář nás vyklopil přímo na místě. Vyinkasoval co nám den předem usmlouval hotelier a my jsme si upravili krosny aby se nám pohodlně nesly. Jakoby odnikud se tam objevilo pár místních maníků a začali se nám vnucovat jakožto nosiči. My, protože jsme byli rozhodnutí si nést všecko sami, jsme se zase dívali skrz ně. Fungovalo to docela dobře, až na jednoho co byl rozhodnut si dnes za každou cenu vydělat nějakej peníz. Ten nás následoval, předešel a zase následoval asi hodinu, než zjistil, že kápl na ty špatné.

Cestovní pojištění rychle online:
www.srovnejto.cz/cestovni-pojisteni-online/

Diashow Oregon