navigace: svět: severní Amerika: USA: Nevada

Nevada

mapa:
        Perry-Castañeda Library Map Collection

správní centrum oblasti: Reno

Archeologické nálezy prokazují, že Nevada byla osídlena již před téměř 10000 lety. Západní část Nevady byla asi do 5000 př. n. l. zaplavena obrovským jezerem (lake Lahonton), na jehož březích většina obyvatel žila. Poté, co jezero vyschlo, oblast byla osídlena ze severu indiány kmenové rodiny Paiute, kteří se velmi dobře přizpůsobili životu v poušti a žili ze sběru a z lovu malé zvěře. Dodnes se neví, zdali Paiutové byli potomci původních obyvatel, nebo jestli oblast osídlili až poté, co tito indiáni zmizeli.

Další starověké indiánské kultury se objevovaly a zase zanikaly v oblasti jihovýchodu státu. Před zhruba 4000 lety zde žilo několik kočovných skupin, živících se především lovem za použití oštěpu a nástroje nazývaného atlatl (obdoba australské woomery - atlatl fungoval jako páka prodlužující lovcovu paži a umožňující hodit oštěp s větší silou). Později byla tato kombinace nahrazena jinou - lukem a šípy. Kolem roku 500 př. n. l. se v oblasti jihovýchodní Nevady objevují Anasaziové - skupina využívající svých znalostí zemědělství (zavodňování) k přežití v polopouštních a pouštních oblastech. Později se začali projevovat i architektonicky a zanechali za sebou řadu sídlišť (puebel) podobných těm v Utahu, Arizoně a Novém Mexiku. Kolem roku 1000 n.l. Anasaziové z dosud nejasných důvodů opustili svá sídliště a přesunuli se více na jih.

V době příchodu evropanů bylo možno v Nevadě nalézt indiány čtyř kmenů. Severní Paiutové obývali největší část severozápadu státu, oblast Lake Tahoe a úpatí Sierra Nevada byla územím indiánů kmene Washoe. Jižní Paiutové se pohybovali v Mohavské oblasti (od okolí Las Vegas až do jižního Utahu) a ve východní Nevadě (a západním Utahu) žili indiáni kmene Šošonů. Původní obyvatelé žili v malých skupinkách, které ke svému přežití potřebovaly poměrně velké území a tak se celkový počet indiánů v době příchodu bělochů odhaduje asi na 100000.

Na začátku 19. století již bílí osadníci postoupili hodně na západ, ale jen velmi zřídka zavítali do oblasti moderní Nevady. Před rokem 1820 byla dnešní Nevada součástí Mexika (v té době ještě pod Španělskou nadvládou - hranice byla tvořena 42. rovnoběžkou ). Poté, co se Mexiko osamostatnilo, začali britští a američtí trappeři pronikat stále více na jih. Prvním z bělochů, který podnikl cestu napříč Nevadou byl Jedediah Smith, který se v roce 1826 zčistajasna objevil v kalifornském San Diegu s tím, že přišel z východu (z pouště a přes hory). Při své zpáteční cestě tento dobrodruh překročil Sierru Nevadu a Great Basin. Zhruba ve stejné době Španělé objevili prameny a pastviny v místě dnešního Las Vegas a vybudovali tam pevnůstku, která se stala jedním z opěrných bodů tzv. Španělské Stezky (Spanish Trail - stezka ze Santa Fe do Kalifornie, přes Utah a údolí Virgin River). První opravdu systematická výzkumná expedice byla vedena poručíkem Johnem Frémontem, členem geodetické jednotky US Army. Frémont přišel ze severu, z Oregonu v roce 1843. Výprava prošla kolem Pyramid Lake, překročila Truckee River a pokračovala dále na jih údolím Carson Valley. Po zatočení na západ, výprava překročila Sierru Nevadu v oblasti Lake Tahoe a pokračovala na jih kalifornským Central Valley, aby se mohla napojit na Španělskou Stezku a vrátit se zpět do Utahu přes Las Vegas. V roce 1845 se Frémont do Nevady vrátil, aby mohl zmapovat údolí Humboldt River a stezku, která jím vedla (budoucí Humboldt Emigrant Trail). Roku 1848, po ukončení války s Mexikem (Mexiko prohrálo a ztratilo velké kusy svého území) byla dnešní Nevada připojena k USA, zatím pouze jako součást státu Utah. V té době již Mormoni budovali ze všech sil Salt Lake City, a hlavní stezky napříč nehostinným územím byly objeveny a zmapovány. Vše bylo tedy připraveno pro moře zlatokopů, procházející tudy v roce 1849 za čerstvě objeveným Kalifornským zlatem.

Ze začátku nebylo moc osadníků, kteří by se chtěli usadit v Nevadě - většina mířila za zlatým přeludem do Kalifornie. V roce 1850 však Mormoni vybudovali obchodní stanici na východě Sierry (dnešní Genoa), v roce 1851 zde vznikla malá pevnost - první trvalé bělošské osídlení v Nevadě. O něco severněji bylo vybudováno několik mostů přes Truckee River a nezůstalo pouze u mostů. Objevily se hostince, salóny, obchody a kde se vzalo, tu se vzalo, najednou tu stálo Reno. Největší vlna trvalého osídlení však byla vyvolána až nálezem Comstocké žíly (Comstock Lode) v horách na východě od Washoe Valley. Nejdříve bylo nalezeno něco málo zlata, ale pak se ukázalo, že zlato pouze doprovází nesmírně bohaté naleziště stříbra. A tak v roce 1859 vzniklo Virginia City - jak už to tak při podobných příležitostech bývá - téměř přes noc. Téměř okamžitě populace dosáhla 30000 obyvatel a během následujících 20-ti let se Virginia City se svými saloony, denními přestřelkami a atrakcemi všeho druhu stalo nejznámějším hornickým městem Západu. Kolem roku 1880 však bylo stříbro vytěženo a došlo k prudkému ekonomickému úpadku. Na začátku 20. Století se však část bohatství vrátila v podobě dalších geologických nálezů (stříbro, měď, zlato). Spolu s rozvojem železnice, zemědělstvím a dobytkářstvím byl těžební průmysl jedním (už ne jediným) zdrojem obživy místních obyvatel. Pak ale přišla další rána v podobě hospodářské krize, krach téměř veškeré průmyslové výroby a státních bank. A tak v roce 1931 došlo k legalizaci a ke zdanění hazardních her, čímž byla dosud ilegální (a velmi rozšířená) činnost přeměněna na oficiální turistické lákadlo a skvělý zdroj příjmů pro státní pokladnu. Prvním městem, které začalo z hazardu žít bylo Reno, ve 40 a 50 letech však začalo zaostávat za vycházející hvězdou pouště - Las Vegas.

Dalším z docela nekonvenčních způsobů vydělávání peněz bylo i testování jaderných zbraní na vojenské základně severozápadně od Las Vegas - pravda, tento způsob poslední dobou poněkud ztratil na své přitažlivosti. Ty tam jsou dlouhé párty na střechách městských hotelů, které vrcholily velkolepou podívanou na severovýchodním obzoru. Od šedesátých let byly veškeré jaderné výbuchy provozovány pouze pod zemí a po smlouvě o netestování jaderných zbraní se SSSR přestaly úplně. Dnes se o oblasti bývalých střelnic uvažuje ve spojení s úložišti radioaktivního odpadu.

Nevada není jen Reno a Las Vegas. Nevada je nádherná. Modré nebe, rudá poušť, vysoké hory, hluboká jezera.

vaše zkušenosti

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět! Prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017