navigace: svět: severní Amerika: Kanada: Quebec

Quebec

správní centrum oblasti: Quebec City

Provincie Quebec, ohraničená Ontariem na západě, Novým Brunšvikem a Labradorem (pevninská část provincie Newfoundland) na východě a USA na jihu je největší kanadskou provincií. Její rozloha 1 450 680 km2 je 3x větší než rozloha Francie a 6x větší než rozloha Velké Británie. Přirozené hranice provincie tvoří téměř výhradně voda - Hudsonův průliv na severu, řeka Sv. Vavřince a její záliv na jihu, Jamesova a Hudsonova zátoka na západě. Ze severu na jih leží Quebec ve třech morfologických jednotkách: na Kanadském štítu, v nížinách řeky Sv. Vavřince a v Apalačských horách. Kanadský štít zde tvoří asi 60% zemského povrchu. V severní části této oblasti je trvale zmrzlá půda a vegetace je velmi sporá. Dominantním regionem provincie jsou nížiny řeky Sv. Vavřince, která spojuje Velká jezera s atlantickým oceánem. Nalézá se zde nepřeberné množství menších vodních ploch a hustých lesů, jejichž rozloha je větší než celková rozloha lesů Norska a Švédska. Na jižní hranici provincie pak Apalačské pohoří odděluje Quebec od USA. Téměř 80% Quebečanů žije v městských aglomeracích právě podél řeky Sv. Vavřince, mezi nejdůležitější patří Montreal, který se svými předměstími má asi 3000000 obyvatel a Quebec City, hlavní město provincie.

Název Quebec, který pochází z algonkinského jazyka, znamenal "zúžení" nebo "průplav" a ve skutečnosti to bylo označení určitého místa na řece Sv. Vavřince - na tom místě dnes stojí Quebec City. Quebec byl původně osídlen indiány kmene Algonkinů a Irokézů, na jeho severu dodnes žijí Eskymáci. Evropané začali do historie provincie zasahovat v 16. století - 1534 sem dorazil Francouzský cestovatel Jacques Cartier.

Následující období by mohlo být charakterizováno velmi čilým obchodem s kožešinami, relativně přátelskými vztahy mezi evropany a indiány a trvalým napětím mazi francouzkými a britskými kolonisty. Roku 1608 bylo založeno Quebec City jako hlavní město Nové Francie. Během správy francouzů bylo toto opevněné město velmi důležitým centrem obchodu a dalšího rozvoje oblasti. Dnes je pokládáno za kolébku francouzkého vlivu v Novém světě a díky své historii bylo v roce 1985 jmenováno místem světového dědictví (World Heritage City) organizace UNESCO.

Francouzko britská rivalita vyvrcholila takzvanou sedmiletou válkou, během které padlo Quebec City do rukou britů (1759) a jejímž důsledkem bylo převedení celé kolonie pod britskou správu (1763 - na základě Pařížské smlouvy). V rámci tzv. Quebeckého zákona (Quebec Act, 1774) se dostalo oficiálního uznání francouzkým správním zákonům, byly garantovány náboženské svobody a povoleno používání Francouštiny coby úředního jazyka. V roce 1791 byla kolonie rozdělena na dvě části a to zejména díky obrovskému přílivu Loyalistů, kteří s přáním zůstat poddanými britské koruny uprchli před americkou revolucí a usadili se především v západním Quebecu. Tak vznikla britská Horní (dnes Ontario) a francouzká Dolní (dnes Quebec) Kanada. Po nepokojích v obou částech rozdělené provincie došlo opět ke sjednocení (1840).

V roce 1867 se Quebec stal zakládajícím členem Kanadského Dominia. Zemědělský ráz a hluboké katolické kořeny vytvořily z Quebecu velmi tradiční agrární společnost. S příchodem druhé průmyslové revoluce mezi lety 1920 a 1940 přišla i urbanizace venkova a vyšší životní úroveň se stala dosažitelná více lidem. Od počátku 60. let 20. století však docházelo i k jiným změnám. Tak zvaná "tichá revoluce" znamenala počátek rychlé ekonomické expanze a prudkého vzrůstu národního sebevědomí a hrdosti. Tyto společenské jevy však měly (a dodnes mají) i svou stinnou stránku - vzrůst politického napětí v rámci provincie při snaze vedení provincie získat větší kontrolu nad správou své vlastní ekonomiky a institucí. V roce 1980 bylo vyhlášeno první referendum o nezávislosti provincie, které stejně jako referendum druhé (1995) skončilo porážkou separatistických sil. Méně než měsíc po druhém referendu (30. října 1995) odsouhlasil kanadský parlament rezoluci, uznávající Quebec jako zřetelně vymezenou společnost se svými specifiky a odlišnými potřebami.

Z celkového množství asi sedmi milionů obyvatel se více než 5 milionů považuje za kanaďany francouzkého původu, asi 350000lidí udává, že je britského původu a zbytek (asi 137000) tvoří indiáni, eskymáci a mesticové. Tradičně největší přistěhovalecké skupiny byly tvořeny zejména Italy a lidmi východoevropského původu, v 60. a 70. letech to začali být zejména Portugalci, Haiťané, Libanonci, jihoameričané a přistěhovalci z jihovýchodní Asie. Od konce Druhé světové války přišlo do Quebecu více než 650000 přistěhovalců z 80-ti zemí.

Ekonomika provincie je vysoce industrializovaná a diverzifikovaná. Existují zde ložiska přírodních zdrojů (těžební a zpracovatelský průmysl - aluminium, železná ruda), stejně jako rozvinuté zemědělství a lesnictví (papírnický a dřevařský průmysl).

vaše zkušenosti

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět! Prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Diashow Aljaska 2017