Bulharská republika
státní znak
státní hymna
Mila Rodino
Perry-Castañeda Library: Bulharsko
Republika Balgarija, Република България
rozloha111001 km2
hlava státuGeorgi Parvanov (prezident), Sergej Stanišev (ministerský předseda)
polit. systémparlamentní demokracie
územní uspořádání28 oblastí: Blagoevgrad, Burgas, Dobrich, Gabrovo, Haskovo, Kardzhali, Kyustendil, Lovech, Montana, Pazardzhik, Pernik, Pleven, Plovdiv, Razgrad, Ruse, Šumen, Silistra, Sliven, Smolyan, Sofia, Sofia Region, Stara Zagora, Targovište, Varna, Veliko Tarnovo, Vidin, Vratsa, Yambol
hlavní městoSofia
jazykbulharština
náboženství, církve85% bulharská pravoslavná církev, 13% muslimové
čas, časová pásmaGMT + 2
Letní čas začíná na konci března, končí na konci října
měna1 leva (BGL) = 100 stotinek
elektrický systém230V 50Hz - zástrčky typu C a F
tel. předčíslí
00 359
aktualizováno: 12.01.2007 | nahoru
doklady, víza
Do Bulharska se cestuje na platný pas ČR, který musí být platný ještě 3 měsíce po jeho vycestování z Bulharska. Pro cesty kratší než 3 měsíce není zapotřebí vízum.
Bulharsko: ambasáda, zastupitelský úřad země v ČR:
Bulharská ambasáda, Krakovská 6, 125 25 Praha 1, tel: 222 211 258, 222 211 260, 222 212 011, úřední hodiny: 08:00 - 16:30 (po - pá)
zastoupení ČR v zahraničí:
Posolstvo na Češkata Republika Janko Sakazov Nr. 9, vchod Panayot Volov, Sofia 1000; tel: 003592/9461110, 9461413; fax: 003592/9461800; e-mail: sofia@embassy.mzv.cz; web: http://www.mzv.cz/sofia
Konzulární jednatelství České republiky v Bulharsku Aqua Hotel, Demokratsia Boulevard, k-s Lazur, 8000 Burgas; tel.: +359 56/833 535; fax: +359 56/833 551; mobil: +359 888 280 800 - nepřetržitá konzulární služba; úřední hodiny v pracovní dny: 09:00 - 12:00. Konzulární jednatelství je v provozu od 1.7. do 31.8.
Honorární konzulát České republiky v Bulharsku, Cani Ginčev 24, Varna 9002; tel: 00359/52641775, v případě nouze v nočních hodinách: 00359/52500626; fax: 00359/52641774; e-mail: varna@honorary.mzv.cz; web: http://www.mzv.cz/sofia
aktualizováno: 23.12.2005 | nahoru
zdraví
První pomoc a nutné ošetření se poskytuje v BR ve státních zdravotnických zařízeních zdarma podle platné dvoustranné dohody. Doporučujeme před cestou uzavřít pojištění pro cesty a pobyt. Úroveň lékařského ošetření sice není špatná, avšak ovlivňuje ji stav zdravotnických a nemocničních zařízení a nedostatek léků. Všechna soukromá zdravotnická zařízení provádějí ošetření proti úhradě. (informace MZV ČR)
aktualizováno: 23.12.2005 | nahoru
bezpečnost
Bezpečnostní situace v Bulharsku se nemění a proto znovu upozorňujeme na to, že pokud by chtěl český turista cestovat do BR je nejvhodnější využít cestovních kanceláří, které zajišťují přepravu přímo do místa rekreace (Varna, Burgas a pod.) letecky. Ale ani tak se český turista nevyhne krádežím jak v hotelích, tak drobným kapsářům a zlodějům v Sofii či na plážích u Černého moře. Individuální turistiku nemůžeme doporučit již vzhledem k tomu, že v r. 1998 došlo k řadě velmi bezohledných krádeží, za pomoci násilí a to i za bílého dne, jak vůči českým turistům cestujícím vlastním osobním automobilem, tak i skupině sportovců bivakujících v horách. (Informace MZV ČR)
aktualizováno: 23.12.2005 | nahoru
přírodní podmínky
Bulharsko leží na Balkáně, v jihovýchodní Evropě a hraničí s Rumunskem na severu, Srbskem a Makedonií na západě, Řeckem a Tureckem na jihu. Východní hranice je tvořena pobřežím Černého moře.
Pro Bulharsko je typické střídání nížin a hor – horská pásma protínají zemi východo-západním směrem. Téměř celá severní hranice země je tvořena tokem Dunaje, lemovaného zhruba 100 km směrem do vnitrozemí dunajskými nížinami. Páteř Bulharska pak tvoří Stara Planina – pásmo hor rozpínající se ze Srbska až k pobřeží Černého moře. Součástí Stare Planiny je například pohoří Rila (nejvyšší vrchol Bulharska – Musala 2925 m n.m.). Směrem na jih se Stara Planina propadá do úrodných hornothráckých nížin (průměrná nadmořská výška přibližně 160 m n.m.), Jižní hranice země je pak opět lemována horami (pohoří Pirin a Rodopy).
Bulharský říční systém je rozdělen na dvě povodí – severní (Dunaj a jeho přítoky) odvodňuje zemi do Černého moře, prudké řeky na jihu Bulharska (Marica, Struma a Mesta) odtékají do Egejského moře. Největší a nejmohutnější řekou je Dunaj, na svém dolním toku je široký průměrně 2 km. Jižní řeky (Struma, Mesta) jsou relativně krátké a prudké.
Bulharské klima je díky svým horám velmi proměnlivé. Bulharsko leží na hranici mezi vyrovnaným středomořským klimatickým pásmem a kontinentální evropskou zónou. Průměrná hodnota srážek je 630 mm, nejméně srážek je na černomořském pobřeží a ve thráckých nížinách; nejvíce deště a sněhu si užijete v bulharských horách – Rila má přibližně 2500 mm srážek ročně. Průměrné zimní teploty v Sofii se pohybují kolem –2°C, letní teploty pak kolem 21°C.
aktualizováno: 06.02.2007 | nahoru
vaše zkušenosti
Vaše komentáře:
Cesta: Do Bulharska jsme se dostali letadlem - letiště Burgas. Následoval cca hodinový přesun autobusem přímo do Primorska. Cesta je lemována spoustou odpadků. Budovy v okolí cest vypadají jako před rozpadem - neupravené. Představte si, jak to u nás vypadalo před revolucí, stejné je to tam teď.
Ubytování: Primorsko je turistická oblast hlavně navštěvována Čechy, Slováky, Poláky a Bulhary. V současné době prochází stavebním boomem - všude se staví nové a nové hotely, penzióny. Co se týče architektury, tak ta je ve velké míře ovlivněna Řeckem - spíše okopírována. Místy mi to připadalo, jako kdybych se nacházel v Řecku a ne v Bulharsku. Jako by Bulhaři neměli vlastní architekty a vlastní nápady.
Samotné Primorsko je upravené - chodníky, cesty jsou čisté. V době turistické sezóny platí zákaz výstavby - nákladní vozy s materiálem tedy nepotkáte. Horší je to s plážemi. V Primorsku jsou dvě - jižní a severní. Obě jsou ovšem pokryty spoustou nedopalků cigaret. Když už jsem u cigaret - v životě jsem neviděl tak „ukouřený“ národ. Kouří se všude a za všech příležitostí - např. chodili jsme na snídaně do hotelu. Obsluha přinesla nejprve část snídaně několika lidem a pak si šla zapálit, teprve po dokouření pokračovala v roznášení jídla. Hotely jsou upravené a nabízejí dostatečný komfort. Většina hotelů nabízí např. již v základu klimatizaci na pokoji.
Služby, jídlo: Jídlo jako takové je velice levné - krom ovoce, to je vzhledem k poloze dosti drahé. Doslova na každém rohu je nabízeno nějaké občerstvení - vařená kukuřice, preclíky, palačinky, kebaby, atd. Není problém zajít do restaurace a levně se najíst. V oblasti je i česká restaurace s českými jídly (trochu úsměvu vyvolal jídelníček s českými názvy, ale jídlo chutnalo jako od maminky). Všechny obchody mají otevřeno od rána (otevírací dobu jsem neměl možnost zjistit) až do půlnoci. Některé potraviny i něco přes půlnoc. U některých obchodníků jsem si ovšem všiml, že jim přítomnost turistů vadí, že je zkrátka obtěžujeme. To mi přišlo dost divné, neboť jejich příjmy mimo turistickou sezónu nejsou zrovna vysoké. Např. místní taxikář se mimo sezónu živí jako stolař a vydělá cca 300 leva (300*16 = 4800Kč). Když bych jejich přístup srovnal s Řeckem – je to úplný opak.
Zdravotnictví: Díky střevním potížím hned po příjezdu, jsem měl možnost vyzkoušet i toto. Pokud jste zvyklí na naše čisté uklizené ordinace, zapomeňte. Vstupem do ordinace jsem si připadal, že vstupuju do něčí pracovny – stohy papírů, rozmontovaný počítač. Ordinaci to připomínalo snad jen třemi naslouchadly. Lékař byl ovšem vstřícný, ochotný. Vyšetřil mě a předepsal léky, které hned osobně v místní lékárně vyzvednul a předal. Díky pojištění jsem neplatil nic.
Jazyk: v celé oblasti není problém se domluvit česky. Z místních kdo chtěl rozumět, rozuměl. Kdo nechce, nerozumí ani anglicky. Rozumět nechtěli hlavně ti, co „jsme je obtěžovali“.
Pokoušel jsem se Vám odpovědět e-mailem, ale vrátil se mi zpět jako nedoručitelný - uvedla jste neexistující adresu. Každopádně - ať si váš přítel zavolá na bulharskou ambasádu, tam by mu měli dát relevantní odpověď. Adresa a kontakty jsou na této stránce nahoře... Hodně štěstí.
mohu zajistit ubytování v Sozopolu na léto 2011. Pavel