navigace: svět: severní Amerika: Kanada

Kanada

státní vlajka vlajka: Kanada, Kanada státní znak znak: Kanada, Kanada státní hymna

O Canada

oficiální/originální název země

Canada

rozloha

9 984 670 km2

hlava státu

Královna Alžběta II, zastoupena generální guvernérkou (Michaëlle Jean); ministerský předseda Paul Edgar Philippe Martin

polit. systém

parlamentní demokracie kombinovaná s konstituční monarchií :)

územní uspořádání

10 provincií (Alberta, British Columbia, Manitoba, New Brunswick, Newfoundland, Nova Scotia, Ontario, Prince Edward Island, Quebec, Saskatchewan) a 3 teritoria (Yukon Territory, Nunavut, Northwest Territories)

hlavní město

Ottawa

jazyk

angličtina, francouština, eskymácké jazyky, indiánské jazyky

náboženství, církve

římšté katolíci (42%), protestanti (40%), ostatní (18%)

čas, časová pásma

(GMT - 3:30h) Newfoundland
(GMT - 4h) Atlantic time
(GMT - 5h) Eastern time
(GMT - 6h) Central time - Saskatchewan
(GMT - 7h) Mountain time
(GMT - 8h) Pacific time

Letní čas začíná na konci března, končí na konci října

měna

kanadský dolar - 1 CAD = 100 centů

elektrický systém

120V / 60Hz

plug_ab.gif tel. předčíslí

0016

aktualizováno: 13.01.2007 | nahoru

doklady, víza

S účinností od 14. července 2009 potřebují občané ČR víza k cestám do Kanady. Žádosti o víza nebude vyřizovat Velvyslanectví Kanady v Praze, nýbrž Velvyslanectví Kanady ve Vídni. Žádost je ovšem možné podat též na každém zastupitelském úřadě Kanady, který má funkční vízové oddělení. V Evropě lze tedy žádost podat též v Paříži, Londýně a Římě. (informace Kanadská ambasáda Praha a MZV ČR)

Kanada: ambasáda, zastupitelský úřad země v ČR:
Kanadské velvyslanectví, Muchova 6, 125 33 Praha 6 - Hradčany, tel: 272 101 800, fax: 272 101 890, web: http://www.canada.cz, úřední hodiny: (po-pá) 08.30 - 12.30 13.30 - 16.30.
The Canadian Embassy, Immigration section, Laurenzerberg 2, 1010 Vienna, Rakousko; tel: (43-1) 531-38-3010; fax: (43-1) 531-38-3911; web: http://www.dfait-maeci.gc.ca/
Turisté v USA mohou využít služeb Kanadského velvyslanectví ve Washingtonu:
The Canadian Embassy, The Immigration / Visa Section, 501 Pennsylvania Avenue, NW, Washington, DC 20001, U.S.A., tel: (202) 682-1740, fax: (202) 682-7689, web: http://www.canadianembassy.org/index2.asp

zastoupení ČR v zahraničí:
Velvyslanectví Ottawa, Embassy of the Czech Republic, 251 Cooper Street, Ottawa; tel: 001 (613) 562-3875, fax: 001 (613) 562-3878; e-mail: ottawa@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/ottawa; působnost úřadu: diplomatická pro Kanadu, vízová a konzulární pro provincie Ontario, Alberta, Yukon, Northwest Territories, New Foundland, Labrador; úřední hodiny pro veřejnost: po - pá: 09.00 - 12.00
Generální konzulát Toronto, 2 Bloor Street West, Suite 1500, Ontario, M4W 3E2, Toronto; tel: 001 (416) 972-1476, fax: 001 (416) 972-6991, e-mail: toronto@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/toronto; působnost úřadu: konzulární pro část provincie Ontario, provincie Manitoba a Saskatchewan; úřední hodiny pro veřejnost: po - pá: 09.00 - 12.00
Generální konzulát Montreal, 1305 Avenue des Pins Ouest, Montréal; tel: 001 (514) 849-4495, fax: 001 (514) 849-4117; e-mail: montreal@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/montreal; působnost úřadu: konzulární pro provincie British Columbia, Nova Scotia, New Brunswick, Prince Edward Island, Quebec; úřední hodiny pro veřejnost: po - pá: 09.00 - 12.00
Honorární konzulát Vancouver, 1055 Dunsmuir St., 23rd Floor, Vancouver V7x 1J1; tel: 001 (604) 891-2296, fax: 001 (604) 683-6498; e-mail: vancouver@honorary.mzv.cz; působnost úřadu: provincie Britská Kolumbie, provozní hodiny úřadu: po: 10.00 - 12.00, pá: 12.00 - 14.00 (nutno sjednat schůzku předem)
Honorární konzulát Winnipeg, 310 - 115 Bannatyne Ave., Winnipeg R3B 0R3; tel: 001 (204) 942-0981, fax: 001 (204) 947-0962; e-mail: winnipeg@honorary.mzv.cz; působnost úřadu: provincie Manitoba, provozní hodiny úřadu: čt: 14.00 - 16.00 (nutno sjednat schůzku předem)
Honorární konzulát Calgary, 611 - 71 st. Avenue S.E., Calgary; tel: 001 (403) 269-4924, fax: 001 (403) 261-3077; e-mail: calgary@honorary.mzv.cz; působnost úřadu: konzulární pro provincii Alberta, provozní hodiny úřadu: st: 14.00 - 18.00 (nutno sjednat schůzku předem)

aktualizováno: 16.07.2009 | nahoru | zobrazit/skrýt podrobnosti »»

V Kanadě nemůžete pracovat ani studovat, pokud jste si před odjezdem do Kanady nepodali žádost o pracovní nebo studentské povolení a neobdrželi ho. Studentské povolení není nutné pro kurzy angličtiny a francouzštiny v délce kratší než 6 měsíců.

Cestujícím, kteří přijíždějí do Kanady pracovně, se doporučuje mít s sebou doporučující dopis od jejich firmy a pozvání od jejich kanadských obchodních kontaktů, v nichž bude vysvětlen důvod jejich návštěvy Kanady.

Měli byste být připraveni předložit zpáteční letenku nebo rezervaci na cestu zpátky do České republiky, případně do jiné země, na jejíž území jste oprávněni vstoupit.

zdraví

Kanada se rozprostírá na téměř polovině severoamerického kontinentu - z toho také vyplývají možná zdravotní a bezpečnostní rizika. Kromě hustě obydleného pásma podél hranic s USA jsou zde vzdálenosti mezi sídly poměrně velké a hustota obyvatelstva malá. Případná doprava do nemocnice tedy může trvat hodně dlouho. Není také možno podceňovat případné problémy spojené s pobytem v divoké přírodě, ať už se jedná o nepřízeň počasí, napadení divokou zvěří (medvědi, bizoni, losi, vlci,...) nebo kontakt s jedovatými rostlinami (poison ivy, poison sumac, poison oak,...). Lékařská péče je však obecně na velmi vysoké úrovni.

aktualizováno: 03.01.2006 | nahoru

přírodní podmínky

Kanada leží v severní části Severoamerického kontinentu a měřeno dle rozlohy (9970610 km2) je druhým největším státem na světě (po Rusku). Pokud budete projíždět z východu na západ, budete si muset hodněkrát přeřizovat hodinky - Kanada se rozprostírá v šesti časových pásmech.

Státní slogan Kanady, který zní Od moře k moři, není z geografického hlediska příliš přesný, protože kanada nemá mořské pobřeží pouze na východě a západě. Celá severní hranice státu je tvořena mořským pobřežím Severního ledového oceánu. Kanada je tedy státem s nejdelším pobřežím na světě. Na jihu hraničí se Spojenými státy americkými. Díky svému drsnému klimatu je pouze 12% země vhodné pro zemědělství, proto většina z 30 miliónů obyvatel žije v dlouhém a úzkém pásmu s příznivějším klimatem, které se rozprostírá od Atlantiku k Pacifiku. Letíte-li v létě nad Manitobou nebo severním Ontariem, uvidíte více vody než pevné země. Je zde tolik jezer, že je téměř není možno spočítat. Bylo odhadnuto, že na území Kanady se vyskytuje asi 1/7 světových zásob sladké vody. Kromě Velkých jezer, které leží částečně v USA je v Kanadě i velké množství řek.

aktualizováno: 29.10.2006 | nahoru | zobrazit/skrýt podrobnosti »»

Geograficky je Kanada rozdělena do sedmi regionů, každý z nich s rozdílným klimatem a jinou přírodou.

  • Pacifické pobřeží (The Pacific Coast)
    Pobřeží Britské Kolumbie lemované hlubokými fjordy a stíněno před pacifickými bouřemi ostrovem Vancouver má nejmírnější podnebí ze všech kanadských oblastí. Západní pobřeží ostrova Vancouver je velmi bohaté na srážky, díky kterým klima ostrova připomíná tropický deštný prales. Přestože různost druhů není tak bohatá jako v tropických džunglích, naleznete zde jiné zvláštnosti - nejvyšší a nejstarší stromy Kanady - západní červené cedry 1300 let staré a jedle douglasky 90 metrů vysoké.
  • Kordilléry (The Cordillera)
    Pás země mezi Britskou Kolumbií a východní hranicí Alberty je geologicky mladý s rozeklanými horami a vysoko položenými náhorními plošinami. Důkazy nedávné vulkanické činnosti můžete uvidět například v Garibaldi Provincial Park nebo u Mt. Edziza. Skalisté hory, Pobřežní pohoří a další horská pásma probíhající ze severu na jih představovaly obrovskou překážku všem stavitelům transkontinentálních silnic a železnic i přesto, že nejvyšší kanadské vcholy se nalézají mnohem dále na severu. Nejvyšší hory Kanady se nacházejí v pohoří St. Elias Mountains, které jsou tvořeny výběžkem Kordilér protaženým až na Yukon a Aljašku. Nejvyšším vrcholem je Mt. Logan (6050 m), který jako by vyrůstoal z prostředka obrovského kontinentálního ledovce, největší souvislé ledové plochy na jih od polárního kruhu. Vnitrozemí Britské Kolumbie má rozmanitý charakter - najdete zde alpské louky i hluboká údolí s téměř pouštními podmínkami.
  • Prérie (The Prairies)
    Při jízdě přes kanadské prérie nevidíte nic jiného než nekonečná obilná pole pod stejně nekonečným blankytným nebem. Pláně Alberty, Saskatchewanu a Manitoby se pokládají za jedny z nejúrodnějších obilných oblastí na světě. Ale i v této na pohled jednotvárné krajině můžete narazit na nečekaná překvapení. Opustíte-li silnici ve městě Brooks (Alberta) a budete pokračovat severním směrem, narazíte na údolí Red Deer River Valley. Zde, v polopouštních podmínkách vytvořily síly vody a větru podivné pískovcové útvary a zároveň odkryly jedno z největších nalezišť dinosauřích fosílií na světě.
  • Kanadský štít (The Canadian Shield)
    Obrovské vodní plocha nazývaná Hudsonova zátoka (Hudson Bay) proniká hluboko do vnitrozemí Kanady. Tato zátoka je celá obklopena územím označovaným jako Kanadský štít, rozprostírající se na východ k Labradoru, jižně ke Kingstonu (Lake Ontario) a na severozápad až k Arktickému oceánu. Kanadský štít je pokládán za geologické jádro severoamerického kontinentu. Je tvořen vyvřelými a metamorfovanými horninami o stáří 3,5 miliardy let, což je 3/4 stáří Země. Převálcován a oškrábán ústupem a nástupem ledovců v průběhu několika ledovách dob, Kanadský štít je pokryt pouze tenkou vrstvou půdy, na které vyrůstá pouze vegetace tundrového a tajgového typu. Nalézá se zde mnoho ložisek vzácných minerálů (zlato, stříbro, zinek, měď a uran).
  • Oblast velkých jezer a nížiny řeky Sv. Vavřince
    Jižně od Quebecu a Ontaria leží průmyslové srdce Kanady, tvořené dvěma nejvštěími kanadskými městy Montrealem and Torontem. V této malé oblasti žije 50 % Kanaďanů, kteří produkují 70% výrobků vyráběných v Kanadě. Zde se také nalézají zemědělsky nejúrodnější půda (např. Niagarský poloostrov). Obrovské rozlohy jezer Erie a Ontario ovlivňují klima a zvyšují počet dnů, kdy teplota neklesá pod bod mrazu, čímž umožňují pěstování vinné révy, broskví, hrušek i jiného ovoce. Oblast velkých jezer a nížiny řeky Sv. Vavřince jsou místa pěstování a přirozeného výskytu cukrového javoru. Javorová míza se sbírá každé jaro a z ní se pak vyrábí javorový sirup, sladidlo používané již kanadskými indiány.
  • Atlantické provincie
    Jako atlantické provincie označujeme New Brunswick, Nové Skotsko, Ostrov Prinve Edwarda a Newfoundland - nejmenší kanadské provincie, které byly jako první osídleny přistěhovalci z Evropy. Kromě zemědělství je historicky nejdůležitějším průmyslovým odvětvím rybolov. Nejdůležitějším rybolovným teritoriem jsou Great Banks - mělké lavice kontinentálního šelfu zasahující až 400 km od pobřeží. Díky míšení oceánských proudů zde vznikly jedny z nejbohatších lovišť na světě. Atlantické provincie jsou považovány za výběžek Apalačského horského pásma. Většina regionu je pokryta nízkým zaobleným kopcovatám terénem.
  • Arktický region
    Arktický region je pokryt tundrou. Během krátkého léta, kdy je denní světlo téměř nepřetržité a teploty dosahují neuvěřitelných 30°C, vykvétá obrovské množství květin. Pak přichází dlouhá, studená a temná zima. Arktická oblast již není odříznuta od zbytku světa. Některé osady jsou dosažitelné po cestě, většina komunit má pravidelné letecké spojení. Žijí zde převážně kanadští Eskymáci.

historie

Historie Kanady je velmi bohatá - je také úzce spjata s historií USA a s historií britsko-francouzkých mocenských střetů v Evropě i v zámoří. Kanadské dějiny jsou poznamenány válkami osadníků s domorodými indiány a válkami mezi sebou. Kanada, jako taková, vznikla spojením britských severoamerických kolonií v roce 1867. Poté začala expanze na západ a byla připojována další území...

aktualizováno: 03.01.2006 | nahoru | zobrazit/skrýt podrobnosti »»

Předpokádá se, že první obyvatelé Kanady přišli před tisíci lety z Asie tzv. Beringovým mostem, který ležel mezi Sibiří a Aljaškou. Někteří z nich se usídlili na území dnešní Kanady, zatímco ostatní pokračovali dále na jih. V době příchodu prvních evropanů byla Kanada osídlena mnoha indiánskými národy, které v závislosti na životním prostředí žili nomádským nebo usazeným způsobem života a byli lovci, rybáři nebo zemědělci. První kontakt indiánské a evropské kultury se udál kolem roku 1000 našeho letopočtu, kdy se islandští Normané usadili na krátkou dobu na Newfoundlandu. Trvalo však dalších více než 600 let, než začla skutečná kolonizace Kanady evropany.

Při hledání nových cest k trhům bohatého Orientu se Francouští a Britští cestovatelé dostali až na území Severní Ameriky. Zde vystavěli množství pevností a osad - záchytných a opěrných bodů při dalším pronikání do neznáma. Francouzi postupovali nejvíce podél řeky Sv. Vavřince (Cartier, 1534), kolem Velkých jezer a podél Mississippi (La Salle, 1718 založen New Orleans), Britové se drželi v okolí Hudsonova zálivu a podél Atlantického pobřeží. Přestože objevitelé jako John Cabot, Cartier a Samuel Champlain nikdy nenalezli cestu do Číny nebo do Indie, objevili něco téměř stejně hodnotného - řeky plné ryb a bobrů a lesy plné lišek a medvědů, jejichž kožešiny byly tolik ceněny.

Trvalé britské a francouské osídlení začalo v první polovině 17 století a v průběhu století dále nabývalo na intenzitě. S osídlením přišel i ekonomický rozvoj, přesto však kolonie Nové Anglie a Nové Francie zůstávaly politicky, vojensky i ekonomicky závislé na svých mateřských zemích.

Nevyhnutelně se severoamerické kolonie dostaly mezi třecí plochy mocenských zájmů koloniálních velmocí Francie a Velké Británie. Hlavní zájmy kolonistů v Kanadě představovaly lov kožešinové zvěře a obchod s kožešinami, při kterém Francouzi (na rozdíl od Angličanů) navázali pevné vztahy s domorodými obyvateli. Ti se pak při vzájemných vojenských konfliktech stali francouzkými spojenci. Menší ozbrojené konflikty přerostly v polovině 18. století ve francouzkou válku, která prakticky skončila bitvou na Abrahamových pláních (1759), při které Francouzi ztratili nejen Quebec ale i celou válku. Pařížskou smlouvou (1763) pak připadla Kanada Velké Británii, ale až do války za nezávislost USA tvořili většinu obyvatel Francouzi a Indiáni. Pod britskou nadvládou mělo 65000 francouzky mluvících kolonistů jediný cíl - zachovat svou řeč, kulturu a tradice. Výsledkem jejich snažení bylo schválení Quebeckého zákona (Quebec Act 1774), kterým bylo uznáno právo obyvatel kolonie na vlastní jazyk, náboženství a občanské právo.

Počet anglicky mluvících osadníků se začal zvyšovat až v průběhu války za nezávislost USA (1776), kdy do Kanady utíkali kolonisté, kteří byli proti vzniku USA a jeho odtržení od Británie - tzv. loajalisté. Tito uprchlíci se uchýlili především do Nového Skotska, na Nový Brunšvik a velké množství se usadilo také na březích Velkých jezer. Obě komunity (britská a francouzká) pak byly roku 1791 rozděleny konstitučním zákonem do dvou celků - vznikla Dolní (s převahou francouzkého obyvatelstva - dnes Quebec) a Horní (s převahou anglicky mluvícího obyvatelstva - dnes Ontario) Kanada. Nepokoje obyvatelstva v letech 1837 a 1838 (snaha o dosažení nezávislosti - po vyhlášení a odmítnutí tzv. Deklarace reformátorů došlo k ozbrojenému povstání v Montrealu a Torontu) přinutily britskou vládu ke spojení obou provincií. Roku 1848 byla pak provinciím povolena samospráva ve všech věcech kromě zahraniční politiky. Kanada tím získala další část nezávislosti, ale stále zůstává součástí Britského impéria.

Britské severoamerické kolonie - Kanada, Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Ostrov prince Edwarda a Newfoundland - rostly a prosperovaly zcela nezávisle. Se vzrůstajícím vlivem Spojených států však rostlo i nebezpečí možné anexe těchto kolonií ze strany USA. 1. července 1867 se tak britské severoamerické kolonie spojily na základě Zákona o Britské severní Americe (British North America Act) do jednotného Kanadského dominia. Začala expanze na západ.

Brzy po vzniku konfederace byla od Společnosti Hudsonova zálivu koupena Rupertova země - obrovské území rozprostírající se tisíce kilometrů jihozápadně od Hudsonova zálivu. Tento akt se neobešel bez problémů - díky obavám o (opět) svou identitu a svou půdu došlo k povstání obyvatel této oblasti (zejména mesticů) pod vedením Louise Riela (1869). Povstání bylo potlačeno a státní úředníci celou zálečitost vyřešili kompromisem - roku 1870 vznikla nová kanadská provincie Manitoba. Díky příslibu železniřního spojení se ke Kanadskému dominiu roku 1871 připojuje Britská Kolumbie, která byla britskou kolonií již od roku 1858, následoval i Ostrov prince Edwarda (1873). V průběhu zlaté horečky na Klondiku se pod kanadskou správu dostává Yukonská část severních teritorií a v roce 1905 byly z Rupertovy země vytvořeny další dvě kanadské provincie - Alberta a Saskatchewan. Zbytek území byl nadále označován jako Severní teritoria (Northern Territories) a to až do roku 1999, kdy bylo toto území přerozděleno a vznikla nová provincie nazývaná Nunavut, obývaná převážně Eskymáky.

podrobnější územní dělení

Prince Edward Island | Manitoba | Ontario | Nova Scotia | Saskatchewan | Alberta | Quebec | New Brunswick

přečtěte si...

Vychází průvodce JOTA Rough Guide Kanada - Chcete-li poznat Kanadu, vydejte se tam s námi s pomocí naprosto spolehlivých map, jaké v jiných průvodcích nenajdete. Vyberte si místa, která chcete navštívit, a nechejte se přitom inspirovat desítkami fotografií. V průvodci najdete poučný výklad o historii a životě místních obyvatel a především úchvatné kanadské krajině.

Velká americko-kanadská jezera I - Jezera, především jejich voda a mnoho dalších přírodních zdrojů, hrály hlavní úlohu v historickém vývoji USA a Kanady. Pro první kolonisty a osadníky byly jezera vstupní branou k osídlování severoamerického kontinentu, prostředkem k dopravě nerostných surovin a produktů.

vaše zkušenosti

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[1] Marián Slezárik (2007-12-06 13:38:30 )
Vážení přátelé, prosím Vás o e-mail na pana : Jan Ferdinand Kallik - Los Angeles.
Děkuji předem, zdraví učitel a umělecký sklář z Jáchymova, Czech rep.
[2] Květka (2008-02-23 09:26:38 )
Dobrý den hledám nějaké info o Kanadě... Chci tam odjet pracovat. Můžete se někdo podělit o zkušenosti s kanaďany... a vůbec... děkuji.
[3] vali (2009-03-30 21:28:25 )
Nevíte jak se jmenuje nejvyšší a nejstarší strom v Kanadě?? pls potřebuju to!!!!
[4] Pavel (2009-03-30 22:51:03 )
odpověď na komentář [3] autora: vali:
http://www.mta.ca/
http://www.rmtrr.org/
[6] Jana Stránksá (2009-12-16 18:00:03 )
Děkuji vám že existujete moc jste mi pomohli při školních referátech
Moc díky Janča
[7] Ernest Ďurač (2013-06-25 06:01:09 )
Dobrý den.Jmenuji se Ernest Gyurács a chtělbych hovořit s někim kdomá nastarosti o legálním vistěhování.CHci požádat o azil v kanadě legální cestou.Prosím abimě někdo skontaktovál na čísle 606804899 děkuji s pozdravem Gyurács Ernest
[8] Miley (2013-11-28 19:05:39 )
Ahojky tento článek mi doufám pomůže při pisemce
[11] Kamil Kodet (2014-02-18 17:14:26 )
odpověď na komentář [7] autora: Ernest Ďurač:
Pokud máte maďarské občansktví tak to nejde, a pokud české tak taky ne, musíte prokázat bezúhonnost, bezdlužnost, mít založený účet a na něm minimálně 50tis,Kč.Pokud jste rom, tak máte ale smůlu, nepovolí Vám to. Dále je podmínka Anglický jazyk a to jak slovem , tak písmem. Minimálně vyučen s maturitou, jinak o zaměstnání neškrtnete. S pozdravem Kodet

Diashow Aljaska 2017