navigace: svět: Evropa: Rumunsko

Rumunsko

státní vlajka vlajka: Rumunsko, Rumunsko státní znak znak: Rumunsko, Rumunsko státní hymna

Deşteaptă-te, române

další mapy

Perry-Castañeda Library: Romania maps

oficiální/originální název země

România

rozloha

238 931 km2

hlava státu

prezident Traian Băsescu

polit. systém

republika

územní uspořádání

41 krajů - judeţe - Alba, Arad, Argeş, Bacău, Bihor, Bistriţa-Năsăud, Botoşani, Braşov, Brăila, Buzău, Caraş-Severin, Călăraşi, Cluj, Constanţa, Covasna, Dâmboviţa, Dolj, Galaţi, Giurgiu, Gorj, Harghita, Hunedoara, Ialomiţa, Iaşi, Ilfov, Maramureş, Mehedinţi, Mureş, Neamţ, Olt, Prahova, Satu Mare, Sălaj, Sibiu, Suceava, Teleorman, Timiş, Tulcea, Vaslui, Vâlcea, Vrancea

hlavní město

Bukurešť

jazyk

rumunština

náboženství, církve

křesťané (pravoslavní 87%, katolíci 5%), ostatní 8%

čas, časová pásma

GMT + 2

měna

1 leu (ROL) = 100 bani

elektrický systém

220 V / 50 Hz

tel. předčíslí

0040

aktualizováno: 24.01.2008 | nahoru

doklady, víza

K cestě do Rumunska potřebujete platný cestovní pas nebo český občanský průkaz. Mezi Rumunskem a ČR byla uzavřena dohoda o bezvízovém styku. Podle této dohody je možno vstupovat za účelem pobytu, který neslouží výdělečné činnosti, na území R. a pobývat tam až 30 dnů bez víza. Pokud je tato lhůta překročena musí být prokázán důvod delšího pobytu v R., zajištění finančních prostředků, ubytování apod.

Rumunsko: ambasáda, zastupitelský úřad země v ČR:
Rumunská ambasáda, Nerudova 5, P. O. Box 87, 118 01 Praha 1, tel: 257 534 210, fax: 257 531 017, e-mail: embroprg@mbox.vol.cz, web: http://www.rouemb.cz/, úřední hodiny: 09.00 - 16.30

zastoupení ČR v zahraničí:
Ambasada Republicii Cehe, Str. Ion Ghica 11, Bucuresti, Romania, tel.: 004021/3039230, 3039238, fax: 00401/3122539, e-mail: bucharest@embassy.mzv.cz, bukurest@ines.ro, web: http://www.mzv.cz/bucharest/

aktualizováno: 16.05.2006 | nahoru

zdraví

Mezi ČR a Rumunskem byla uzavřena smlouva o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast poskytování zdravotní péče občanům ČR a Rumunska na území druhého státu. Každý občan ČR cestující do Rumunska by si měl u své zdravotní pojišťovny vyzvednout příslušný formulář, který je poté potřeba v Rumunsku v případě lékařského ošetření předložit. Bližší informace na webových stranách Centra mezistátních úhrad (http://www.cmu.cz/)

V Rumunsku je třeba počítat s poněkud horší úrovní lékařské péče a v případě nutnosti doporučujeme omezit se na skutečně nezbytné ošetření.

Nejčastějšími příčinami onemocnění cestovatelů v Rumunsku jsou infekce získané nedostatečnou hygienou (jídlo, pití) a infekce přenášené hmyzem. Tyto infekce se mohou projevovat růjmy a zvracením (E. coli, salmonela, cholera), horečkou (tyfus) nebo poškozením jater (hepatitida). Obecně se doporučuje očkování proti hepatitidě A, B, tyfu. Nemoci přenášené bodavým hmyzem se zde nevyskytují, je třeba si dávat velký pozor na klíšťata (encefalitida - používat repelenty a nosit vhodný oděv, doporučuje se očkování). V Rumunsku je relativně rozšířena tuberkulóza. (informace MZV ČR)

aktualizováno: 16.05.2006 | nahoru

bezpečnost

V poslední době se v Rumunsku zvyšuje zločinnost spojená se vzrůstajícím turistickým ruchem. Přesto, že většina případů je nenásilného charakteru (drobné krádeže, kapsářství), vyskytly se i případy násilných přepadení a únosů (falešná taxi). Je třeba si dávat dobrý pozor na veškerá zavazadla a zejména na doklady a peníze. Vyskytly se případy falešných policistů, kteří okrádají turisty pod záminkou kontroly dokladů. Pozor při směně peněz jinde než v bankách (falešné bankovky, ruličkáři, kapsáři...)!!! Na autobusových nebo vlakových nádražích ve větších městech pracují často celé gangy zlodějů, které jsou v srdečném kontaktu s místní policií, takže ta vám moc nepomůže (... zdravíme Trundu!).

Při průjezdu rumunským územím zásadně nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených, neoznačených parkovištích mimo města apod. Je třeba zásadně nesměňovat peníze mimo oficiální směnárny nebo banky, nenosit u sebe větší hotovost. Doporučuje se nestopovat. Mimořádnou pozornost je zapotřebí věnovat osobním dokladům. (informace MZV ČR)

aktualizováno: 16.05.2006 | nahoru | zobrazit/skrýt podrobnosti »»

novinky 20.04.2007: V Rumunsku vrcholí parlamentní krize - členové rumunského parlamentu oznámili, že prezident Traian Basescu porušil ústavu a žádají jeho odstoupení, prezident odmítá. V Bukurešti probíhají demonstrace na podporu prezidenta. Více BBC.

přírodní podmínky

Rumunsko je kromě Ruska a Ukrajiny největší evropskou zemí. Rumunsko leží na pobřeží Černého moře a sousedí s Bulharskem, Srbskem (Jugoslávií), Maďarskem, Ukrajinou a Moldávií. Nejvýznamnějším rumunským pohořím jsou Karpaty, jejichž oblouk vstupuje na rumunské území ze severu a postupně se stáčí k západu. Karpaty pokrývají asi třetinu povrchu země. Pásmo Karpat ohraničuje Transylvánii ležící na náhorní plošině na severozápadě Rumunska. Karpaty se dále v Rumunsku člení na Východní Karpaty, Jižní Karpaty (tzv. Transylvánské Alpy) a Západní Karpaty. Jejich geologická stavba je příčinou zemětřesení, poslední velké zemětřesení zažilo Rumunsko v roce 1977, kdy přišlo o život asi 1500 lidí, další zemětřesení bylo v roce 1990.

Jižně od Transylvánských Alp až po řeku Dunaj se rozkládá relativně rovinatý region Valašska. Dunaj je nejvýznamnější rumunskou řekou. Velmi pestré je také zastoupení divoké zvěře. V Rumunsku žije neustále obrovské množství vysoké i černé, v horách můžete potkat medvědy (v Rumunských Karpatech žije 60% populace evropských medvědů) nebo rysy.

aktualizováno: 13.05.2006 | nahoru

historie

Ve starověku bylo území dnešního Rumunska osídleno thráckými kmeny. V roce 106 n. l. sem dorazili Římané a rumunské území (zvané Dácie) se stalo římskou provincií. Z důvodu neudržitelnosti hranice římského impéria (zejména díky tlaku Gótů) se římané roku 271 n. l. stáhli za řeku Dunaj a na území dnešního Rumunska zůstalo množství obyvatelstva silně ovlivněné římskou kulturou.

Zhruba od 10. století na Rumunském území existují nezávislé státní útvary, které se postupně konsolidovaly do tří rumunských knížectví - Moldávie, Valašska a Transylvánie. V této době však také začíná tlak Maďarů z východu a od 13. stol. existuje Transylvánie jako nezávislé území pod správou Maďarska. Ve 14. a 15. století Valašské a Moldavské knížectví hrálo silnou roli v boji proti Otomanské expanzi. Přesto, že se Transylvánie do tureckého područí dostala, Valašsko i Moldávie si uchovaly svou nezávislost. V 17. století pomalu začíná vliv otomanské říše upadat, anopak stoupá vliv Rakousko-Uherska a Ruska. Transylvánie se dostává pod nadvládu Habsburků. V roce 1775 je Rakousko-Uherskem anektována východní část Moldávie (Bukovina), v roce 1812 Rusko (na základě výsledku Krymské války mezi Ruskem a Tureckem) anektuje východní část Moldávie - Besarábii. Tehdy velmi zesílilo hnutí za samostatnost země. Knížectví Moldávie a Valašska se spojila v roce 1857 jako nový stát - Rumunsko a vyhlásily autonomii a neutralitu. Od svého vzniku bylo Rumunsko konstituční monarchií. Úplná nezávislost Rumunska byla uznána na tzv. Berlínském kongresu roku 1878.

Po vypuknutí I. světové války Rumunsko okamžitě vyhlásilo neutralitu. V roce 1916 se však přidalo na stranu spojenců proti Rakousko-Uhersku a Německu. Důvodem vstupu do války byly především územní zisky, čehož bylo v rámci poválečných vyrovnání dosaženo. Rumunsko získalo Transylvánii, část Banátu, oblast Krištiny a Maramureše a Bukovinu od Rakousko-Uherska a Besarábii od Ruska. Jeho rozloha se tak téměř zdvojnásobila. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století pomohla v Rumunsku nástupu fašismu. Rumunsko se stalo válečným spojencem Německa a v roce 1941 vyhlásila válku SSSR. Rumunská armáda dobyla zpět Besarábii a pronikla až na Ukrajinu, utrpěla však velmi těžké ztráty v roce 1943 v bitvě u Stalingradu. V roce 1944 vstoupili Sověti na Rumunské území, země se vzdala a vyhlásila válku Německu. Výsledkem silného vlivu SSSR byl vznik komunistické strany a její převzetí politické moci těsně po válce. Na konci roku 1947 byla zrušena monarchie, král byl přinucen k abdikaci a vznikla Rumunská lidová republika s ústavou sepsanou s pomocí sovětského Ruska, na věčné časy a nikdy jinak.

Po Stalinově smrti (1953) se Rumunští komunisté rozhodli vytvořit svůj vlastní socialismus. Došlo k určitému odklonu od sovětské ekonomické i zahraniční politiky. V Rumunsku se začal rozvíjet těžký průmysl a následoval relativně rychlý ekonomický rozvoj země. V roce 1967 se k moci dostává Nicolae Ceausescu, který ještě prohloubil nacionalistickou politiku Rumunska - byla přijata nová ústava, země byla přejmenována na Rumunskou socialistickou republiku a nastal radikálnější odklon od SSSR. Navenek byl Ceausescu velmi šikovným diplomatem, který byl díky svým odmítavým postojům k SSSR a jeho zahraniční politice schopen získat ekonomickou podporu ze západu, jeho domácí politika však byla katastrofální. Byla potlačována základní lidská práva, nepohodlní lidé byli zavíráni, mučeni a popravováni, vnitřní ekonomická situace přivedla Rumunsko na pokraj hladomoru. Ke konci roku 1989 začaly na západu země silné protivládní demonstrace, které velmi rychle přerostly v celonárodní protesty a k demonstrantům se přidala i armáda a policie. Ceausescu se pokusil i uprchnout ze země, byl však dopaden a 24.12.1989 i se svou manželkou Elenou popraven.

Od roku 1989 pomalu dochází v zemi k ekonomickým i politickým změnám. Situace je však neustále nestabilní, ekonomika je velmi slabá, nezaměstnanost i inflace vysoká.

aktualizováno: 13.05.2006 | nahoru

zajímavá místa

Hlavním městem Rumunska je Bukurešť. Město leží v úrodných rovinách Valašska. V 30. letech 20. století byla Bukurešť nazývána Paříží východu, od té doby však ztratila mnoho ze své krásy díky zemětřesením, válečným bojům a řádění megalomanického prezidenta Ceausesca - přesto všechno zde naleznete velké množství kulturních i historických památek. Středověký Brasov je jedno z nejnavštěvovanějších Rumunských měst. Brasov bylo místo prvního odporu proti režimu prezidenta Ceausesca v roce 1987. Dnes slouží především jako vstupní brána do Transylvánských Alp, v blízkosti města stojí turistická lákadla - hrady Bran (Drakulův hrad) a Rasnov, nedaleko se nalézá i jedno z nejpopulárnějších lyžařských středisek - Poiana Brasov. Dalším transylvánským městem spojeným s legendou slavného upíra Draculy je Sighisoara - rodiště slavného knížete Vlada Tepese.

Milovníci slunce, moře a písku určitě rádi zamíří na kdysi u nás velmi populární střediska na pobřeží Černého moře. Centrem této oblasti je obrovský přístav Constanta v jehož okolí se nacházejí nejznámnější rumunská letoviska Mamaia a Eforie Nord. Vysokohorští turisté naopak ocení krásu rumunských hor, velmi populární je region Fagaraše. Velké množství dobře značených stezek, divoká příroda a množství zvěře z této oblasti činí cíl mnoha (nejen českých) cestovek. Další přírodní raritou je velmi dobře zachovalá delta Dunaje na Ukrajinské hranici. Toto území o rozloze asi 5800 km2 je útočištěm mnoha rostlinných i živočišných druhů a jedním z největších hnízdišť ptáků v Evropě. Vstupním místem do delty je městečko Tulcea, kde také můžete obdržet povolení nutná k návštěvě přírodní rezervace.

aktualizováno: 13.05.2006 | nahoru

doprava

Přestože na mnoha hlavních silničních tazích došlo v posledních době k výraznému zlepšení, je dosud stav silnic v Rumunsku spíše špatný. Je třeba počítat na "dálnici" s přítomností chodců, cyklistů a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvětlených povozů. Doporučujeme omezit jízdu v noci na minimum a počítat s mnohem větší časovou rezervou. (informace MZV ČR)

aktualizováno: 16.05.2006 | nahoru

přečtěte si...

Po stopách hraběte Drákuly - Stále více nadšenců z celého světa se vydává do Rumunska hledat stopy slavného upíra Drákuly. Může se to zdát poněkud ztřeštěné, ale rozhodně to není zcela nesmyslný podnik. Bram Stoker se totiž při psaní svého bestselleru nechal inspirovat skutečnou postavou rumunských dějin, jež se stala ve své době symbolem krvežíznivosti. A tak jsme také vyrazili a zjistili, že na cestu není ani tak potřeba česnek a krucifix, jako spíše zdravý rozum a seriozní zdroje informací.

Muntii Apuseni - Prošel jsem a navštívil desítky pohoří a velehor, prožil jako každý jiný kouzelné pocity a radosti z nespoutané přírody a úchvatných horských scenérií. Ale radost největší, radost z snad nejromantičtějších zákoutí horských luk, potoků lesů… mi dělá vždy pobyt v jednom z největších krasových pohoří Evropy, v rumunském Apuseni. Příznačně jsem toto pohoří pojmenoval v našich zájezdech „pastorále rumunského krasu“.

Indie 95: Rumunsko, Bulharsko, Turecko - aneb všude dobře, na Balkáně nejlépe - Teď na chvíli přeruším, poučený čtenáři, tuto rumunskou idylu, kterou sis právě jistě představoval a popíšu ti náš aktuální stav: Právě si tu sedmo sedím, levým palcem ve spolupráci s ukazováčkem téže levé ruky přidržuji závěs autobusový okenní, by nefoukalo mi do uší a na krk můj. Pravou rukou (tou na opačné straně) uchopuji stejným způsobem propisovací pero, asi z 2/3 vypsané, píši tyto řádky a uháním si to přenádhernou tureckou krajinou v solidním iránském autobusu s otevíracími okénky spolu se svými dvěma přáteli. Ptáš se, čtenáři, kam že to uháním? Odpovím ti: “Do Tehránu.“

vaše zkušenosti

Máte k tématu co říci? Je něco jinak? Chcete něco doplnit? Dejte nám prosím vědět!

Před odesláním vašeho komentáře si prosím přečtěte pravidla pro psaní příspěvků. Dále prosím, nepoužívejte HTML formátování, nebude zohledněno!

přidat komentář

Vaše komentáře:

[2] Jaro (2007-06-24 14:26:18 )
Dobry den, neviete niekto, ako je to so zamestnavanim rumunskych obcanov na slovensku, resp. cesku firmu?

Su potrebne akekolvek povolenia? Ako je to s tymito obcanmi, ak vykonavaju pracu v inom clenskom state EU, kde su pre nich potrebne pracovne povolenia - Anglicko, Spanielsko etc., ale su zamestnani na slovensku firmu.

A co by ma este zaujimalo... Aka je to mentalita? Verim tomu, ze v Rumunsku este naplno vladne komunizmus, socializmus a mafia, ale skor by ma zaujimalo, ci su ochotni makat dajme tomu za 800 Euro v stavebnictve mimo Rumunska a ci su pracoviti... ...nechcel by som zamestnavat dalsich ludi podobnych romom...

Ak by mi niekto vedel pomoct, please, ozvite sa mi, dakujem
[3] Honza (2007-06-28 14:01:22 )
Jak je to s pracovním povolení atd. to nevím. Ale moje zkušenost s rumuny je velice dobrá. Předěláváme zahradu a firma která stavbu provádí má zaměstnané rumuny, ptal sem se jich u nás si vydělají asi 14000 čistého a u nich asi okolo 8000. Kažký den přijedou v 6 ráno a v 6 večer odjíždí a pracujou rychle a dobře. Jsou ochotní a za všechno třikrát poděkují. nevím jestli je to náhoda, ale myslím, že ne. Bydlí v horách a tam jsou prý všichni takový. Ti co bydlí v mimohorských oblastech jsou prý velmi odlišní, často napůl maďaři a prý se tam hodně krade. za ty bych se určitě nezaručil. jestli chcete ještě něco zjistit můžu se zeptat.
[4] Domča (2007-08-06 18:09:02 )
odpověď na komentář [3] autora: Honza:
Jedu teď do rumunských hor, konkrétně do Maramures a Pirny, nemůžete se zeptat, jak to tam vypadá s krádežemi a tak všeobecně o lidech, zda jsou bačové ochotní? Díky moc..
[5] Mašout (2008-09-22 13:06:18 )
odpověď na komentář [4] autora: Domča:
Ahoj, letos jsem byl na Fagaraši a později se přesouval do Bukurešti. A zkušenosti jsou celkem dobré. Rumuni jsou neskutečně štědří a kamarádský. Jedinné problémy na které jsme narazili, že většina Rumunů mluví jen rumunsky a 2x jsme narazili na nepoctivý obchodníky. S pár bačama jsme se setkali,a většina setkání probíhala asi následovně. Pozdravili jsme se rumunsky, řekli jsme jim odkud jsme a kam jdeme. Ukázali jim to na mapě a zase jsme se rozloučili (doporučuji vytisknout si základní fráze s sebou). Po Bukurešti jsme se pohybovali i v noci a žádné problémy nenastaly.
[6] Jaroslav Jelínek (2008-10-09 14:10:40 )
Zdravím já mohu ze svojí dlohodobé zkušenosti říct o Rumunsku pouze samé klady.Nádherná příroda strašně dobří lidé samodřejmě určitě se najdou i nepoctivci ale ukažte mě zemi kde takové lidi nenajdete.Jezdil jsem tam tak dlouho až jsem si našel rumunskou manželku.A dodnes je to to nejlepší co se mě mohlo v životě přihodit prostě moje zlatíčko.V tu dobu nebylo Rumunsko v Unii takže jsem běhal i po rumunských úřadech.Moje zkušenost je taková že i na úřadech i policii příjemní a hlavně ochotní lidé.Nejdříve jsem si myslel že to nejspíš bez úplatků nepůjde ale moc a moc jsem se spletl nikde na úřadě si odemne nevzaly ani halíř navíc od běžného poplatku státem stanoveným.Takže já za sebe Rumunsko supr a ješě jednou supr.
[7] Alena (2009-05-12 14:27:11 )
Ahoj.
Chtěla bych najit stranky(minimalně fotky) chramu sv.Archanděla Mihaila na PĚTŘINĚ.

pokud mi někdo muže poslat odkaz, budu vdečna
diki
[8] Dana Sýkorová (2015-03-25 09:04:01 )
Dobrý den,příští rok se chci vydat s partou do Rumunska na vlastní pěst.Bohužel zkušenosti s touto zemí nemám.Prosila bych o nějaké výpisky z cest a poradit.Děkuji předem s pozdravem Dana.
[9] Dana Sýkorová (2015-04-26 20:55:24 )
odpověď na komentář [8] autora: Dana Sýkorová:
Příští rok se chci vydat do Rumunska s partou na vlastní pěst.Prosím o nějaké informace a zkušenosti při turistice v této zemi.DĚKUJI PŘEDEM
[10] Veronika Kellnerova (2015-08-16 00:14:36 )
Dobrý večer chtěla bych se zeptat moje mamka si našla přítele z Rumunska a ten chce zůstat tady sní v Česku(matka žije v Hevlíně)tak se chci zeptat kam se má mamka obratit.děkuji Kellnerová

Diashow Aljaska 2017